9 C 260/2025-74 — Okresní soud v Prostějově

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu (EPR) bylo dne 30. 6. 2025 zahájeno řízení, v němž žalobkyně uplatňovala vůči žalovanému nároky dovozované ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi společností , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“ nebo „, právnická osoba, “), a žalovaným. Tvrdila, že dne , datum, byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, (dále též jen jako „smlouva o úvěru“ nebo „smlouva“). Vyjádřila se k procesu uzavření smlouvy na webových stránkách , webová adresa, . Zde si žalovaný vybral parametry úvěru (výši a termín splatnosti). Do registračního formuláře vyplnil své osobní údaje včetně telefonního čísla a e-mailové adresy a byl mu vytvořen zákaznický účet. Učinil návrh na uzavření smlouvy. Právní předchůdkyně žalobkyně mu zaslala verifikační SMS kód na sdělené telefonní číslo. Zadáním kódu do příslušného pole v zákaznickém účtu vyjádřil žalovaný souhlas s návrhem smlouvy. Poté ji odsouhlasila též právní předchůdkyně žalobkyně, což žalovanému oznámila zprávou zaslanou na sdělené telefonní číslo nebo e-mailovou adresu. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že byla vyhodnocena na základě tvrzení žalovaného o příjmech a výdajích, na základě lustrace v CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Současně výslovně uvedla, že dokumentaci k posouzení úvěruschopnosti k dispozici nemá. Právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalovanému dne , datum, částku 10 000 Kč bezhotovostním převodem na účet žalovaného. Žalovaný nehradil pravidelné měsíční splátky, proto jej , právnická osoba, upomínkou ze dne 7. 12. 2024 informovala o zesplatnění celého úvěru. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Žalobkyně se v řízení domáhala zaplacení částky 22 439 Kč sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč a smluvního úroku ve výši 12 439 Kč, jakož i zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 8. 12. 2024 do zaplacení.2. Podáním doručeným soudu dne 26. 3. 2026 (č. l. 69-70) žalobkyně doplnila na výzvu soudu (č. l. 52) svá tvrzení. Rozvedla tvrzení k procesu uzavření smlouvy. Doplnila, že žalovaný na úvěr dosud ani částečně neplnil. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného odkázala na prohlášení žalovaného, která jsou součástí smlouvy o úvěru. Žalovaný byl lustrován v ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Prověřování úvěruschopnosti probíhalo prostým nahlédnutím do přístupných registrů a databází. Právní předchůdkyně žalobkyně dále vycházela z dokladů poskytnutých žalovaným. Žalobkyně však nedisponuje žádnými listinnými důkazy k této otázce.3. Žalovaný se ve věci písemně nevyjádřil. Usnesení s výzvou k vyjádření se k žalobě mu bylo zasláno dne 15. 1. 2026 [v souladu s § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“)] na adresu trvalého pobytu (, adresa, ). Zásilka byla uložena a připravena k vyzvednutí dne 20. 1. 2026, žalovaný si ji v úložní době nepřevzal, k doručení tak došlo tzv. fikcí dle § 49 odst. 4 o. s. ř. ke dni 30. 1. 2026. Žalovaný se však vyjádřil na jednání. Uvedl, že na pohledávku, která je předmětem řízení, dosud neplnil ani částečně, protože na tento dluh zapomněl, současně měl jiné dluhy a nebylo v jeho možnostech dlužnou částku uhradit. Byl by schopen hradit ve splátkách po 3 000 Kč měsíčně.4. Soud na tomto místě konstatuje, že pokud by se snad z vyjádření žalovaného mělo podávat uznání žalovaného nároku, rozsudek pro uznání vydán být nemohl, jelikož by to bylo v rozporu s právními předpisy (viz § 153a odst. 2 ve spojení s § 99 odst. 2 o. s. ř.). Zde lze citovat z článku Marka Jägera, soudce Okresního soudu v Kolíně, nazvaného Porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele v procesních souvislostech, který byl publikován v Soudních rozhledech 1/2025 a s jehož závěry se soud ztotožňuje. Autor mimo jiné uvádí: „Rozsudkem pro uznání soud rozhoduje zásadně bez zřetele k tomu, zda a v jakém rozsahu žalobce unáší procesní břemena, popřípadě zda dosavadní výsledky řízení odůvodňují závěr o opodstatněnosti žalobního požadavku. Vyvstane-li ovšem v řízení pochybnost o tom, zda by rozsudek pro uznání neodporoval donucující normě hmotného práva nebo ji neobcházel, vychází soud z výsledků dosud provedeného dokazování, popřípadě provede v tom směru další důkazy. Takový postup by měl soud volit nejen v případě, že závěr o porušení povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele vyplývá již z vylíčení skutkového děje v žalobních důvodech nebo z dosavadních výsledků řízení, nýbrž i tam, kde žalobce opomněl vůbec skutkově tvrdit, zda, kdy a jak poskytovatel spotřebitelského úvěru uvedenou povinnost splnil, nebo tam, kde z listin, kterých se žalobce dovolal, plyne, že tuto povinnost porušil. I v takových případech je totiž namístě pochybovat o souladu uznání žalovaného s hmotným právem.“ V této věci žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti žalovaného nic konkrétního netvrdila ani nedokládala, vydání rozsudku pro uznání tak nepřipadalo v úvahu.5. Jednání ve věci se konalo , datum, . V souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. bylo jednáno v nepřítomnosti žalobkyně i jejího právního zástupce, kteří se z jednání omluvili podáním doručeným , datum, (č. l. 67). Žalobkyně současně žádala, aby ji soud pro případ, že nebude možno žalobě zcela vyhovět, vyzval k doplnění tvrzení a důkazních návrhů. Takto soud nepostupoval, jelikož již společně s předvoláním k jednání žalobkyni k doplnění tvrzení a důkazních návrhů vyzval (č. l. 52), žalobkyně reagovala, avšak tvrzení zůstala i nadále nedostatečná. Omluva z jednání, která obsahuje rozebíraný požadavek, je zjevně „formulářová“, tedy zasílaná ve stejném znění do různých řízení bez ohledu na stav té které věci. Ve výzvě zasílané s předvoláním bylo avizováno, že bude-li třeba žalobkyni na nařízeném jednání poučit dle § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. k otázkám, na něž se výzva vztahovala, nebude již poskytnuta další lhůta. Smyslem výzvy bylo zajistit, aby soud mohl rozhodnout při prvním jednání. Tím soud vysvětluje, proč nebylo možno vyhovět požadavku žalobkyně na (další) výzvu. Ostatně soud by nebyl povinen vyhovět ani v případě, že by předchozí výzvu s předvoláním nezasílal, jelikož poučení dle § 118a o. s. ř. se poskytuje při jednání, k němuž se žalobkyně dobrovolně nedostavila. Sama přitom v písemných podáních opakovaně uvedla, že žádnými důkazy k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalovaného nedisponuje.6. Soud provedl na jednání dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující:7. Dle Smlouvy o revolvingovém úvěru , název, č. , hodnota, ze dne , datum, (č. l. 23-26), kterou měla uzavřít , právnická osoba, jako věřitel s žalovaným jako dlužníkem, se , právnická osoba, zavázala poskytnout spotřebitelský úvěr až do výše 10 000 Kč s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru. Úvěr měl být poskytnut na účet žalovaného č. , č. účtu, (dále jen jako „účet žalovaného“), a to na dobu neurčitou se zápůjční úrokovou sazbou 200 % ročně a RPSN 537,20 %. Žalovaný měl hradit minimální měsíční splátku v proměnlivé výši uvedené v zákaznickém účtu, SMS i e-mailové zprávě. V podpisové části smlouvy je uvedeno jméno a příjmení žalovaného, aniž by bylo zřejmé, že se jedná o podpis (byť tzv. prostý elektronický), jelikož tyto údaje jsou psány stejně jako text samotné smlouvy (pouze navíc v „rámečku“). Konstatování jakýchkoli dalších smluvních ujednání by bylo zcela nadbytečné s ohledem na závěry dále uvedené. Totéž platí pro Obchodní podmínky , právnická osoba, pro produkt , název, (č. l. 11-15), které měly být součástí smlouvy.8. Dle výpisu z běžného účtu , právnická osoba, (č. l. 18) obdržela tato společnost od žalovaného dne , datum, platbu částkou 0,01 Kč za účelem identifikace klienta (žalovaného).9. Dle listiny nazvané „Poslední možnost dohody na úhradě“ ze dne 7. 12. 2024 (č. l. 22) , právnická osoba, zesplatňuje ke dni 7. 12. 2024 úvěr a požaduje zaplacení celkové částky 22 534 Kč. Žalobkyně nepředložila doklad o doručení či odeslání této písemnosti.10. Dle (rámcové) Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, (č. l. 5) a Dodatku č. 1 z téhož dne (č. l. 19-21) se , právnická osoba, jako postupitel a žalobkyně jako postupník dohodly na postupování pohledávek za klienty postupitele, k čemuž má dle čl. 3.16 uvedené smlouvy docházet na základě dílčích smluv o postoupení, které jsou uzavřeny doručením datové pásky (datový soubor, jehož obsahem je soubor pohledávek, které mají být postoupeny dle dílčí smlouvy) postupníkovi na e-mailovou adresu.11. Dle datového souboru (č. l. 6-7), resp. výňatku z něj, je jednou z postupovaných pohledávek též pohledávka za žalovaným specifikovaná mimo jiné číslem smlouvy (, hodnota, ), dlužnou částkou (22 439 Kč) a jménem, příjmením a rodným číslem dlužníka (žalovaného).12. Dle Oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, (č. l. 16) oznamuje žalobkyně, která k tomu byla zmocněna , právnická osoba, (viz plná moc na č.