9 C 64/2026-121 – Okresní soud v Prostějově

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu bylo dne 24. 2. 2026 zahájeno řízení, v němž žalobkyně uplatňovala vůči žalované nároky dovozované ze smlouvy o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu uzavřené mezi , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „banka“ nebo „právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalovanou. Tvrdila, že banka uzavřela s žalovanou nejprve smlouvu o účtu č. , hodnota, dne , datum, . Na základě této smlouvy byl žalované zřízen sporožirový účet. Následně byla dne , datum, uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu (dále jen „smlouva o úvěru“ nebo „smlouva“), jejíž součástí byly všeobecné obchodní podmínky i ceník. Na základě smlouvy o úvěru byl žalované poskytnut kontokorentní úvěr (možnost čerpat peněžní prostředky do záporného zůstatku běžného účtu). Sjednaný limit kontokorentu činil 10 000 Kč. Žalovaná byla povinna hradit roční úrok z čerpaného kontokorentu ve výši 11,50 % a ceny za služby spojené s vedením kontokorentu a běžného účtu dle sazebníku. Tyto ceny byly započítávány do výše kontokorentu. Žalovaná se zavázala nepřekročit povolený limit kontokorentu. V případě jeho překročení vznikl tzv. nepovolený debetní zůstatek, který byla povinna vyrovnat. Nepovolený debetní zůstatek činil ke dni 1. 7. 2025 10 774,43 Kč a žalobkyně tuto pohledávku převedla dne 1. 7. 2025 na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Ode dne následujícího po převedení byla částka 10 774,43 Kč nadále úročena úrokem z kontokorentu ve výši 11,50 % ročně a dále zákonným úrokem z prodlení v souladu s platným oznámením banky. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, . Žalobkyně se v tomto řízení domáhala zaplacení částky 10 774,43 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ke dni postoupení pohledávky ve výši 438,76 Kč, kapitalizovaného úroku ke dni postoupení pohledávky ve výši 547,05 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 10 774,43 Kč od 2. 11. 2025 do zaplacení a úroku ve výši 11,50 % ročně z částky 10 774,43 Kč od 2. 11. 2025 do zaplacení.2. Podáním doručeným soudu dne 15. 5. 2026 (č. l. 75–76) žalobkyně v reakci na výzvu soudu (č. l. 65) doplňovala svá tvrzení a důkazní návrhy ke vzniku nepovoleného debetního zůstatku, výpočtu požadovaných nároků a posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o úvěru. Uvedla, že žalovaná překročila limit kontokorentu ve výši 10 000 Kč o 256,18 Kč tím, že jí byl zaúčtován poplatek za pojištění osobních věcí a karet ve výši 99 Kč a debetní úrok ve výši 157,18 Kč. Dále jí byly ve dnech 30. 4. 2025 a 31. 5. 2025 zaúčtovány poplatky za pojištění osobních věcí a karet, vždy částkou 99 Kč. Poté jí byl zaúčtován úrok z kontokorentu ve výši 18,90 % ročně, konkrétně dne 30. 4. 2025 částkou 157,50 Kč a dne 31. 5. 2025 částkou 162,75 Kč. Součtem těchto částek (10 000 + 256,18 + 198 + 99 + 99 + 157,50 + 162,75) je dán nepovolený debetní zůstatek ke dni převodu na evidenční účet (1. 7. 2025) ve výši 10 774,43 Kč (žalobkyně uvádí na č. l. 75v součet 2 849,60 Kč; zjevně jde o chybu v psaní či počtech). Dále žalobkyně objasnila, jak dospěla ke kapitalizovanému zákonnému úroku z prodlení ve výši 438,76 Kč a kapitalizovanému úroku ve výši 547,05 Kč. K posouzení úvěruschopnosti žalované uvedla, že banka především zhodnotila informace získané od žalované při zpracování její žádosti, v rámci kterého byla žalovaná dotazována na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Žalovaná uvedla, že je rozvedená, žije u rodičů a má příjem z pracovního poměru sjednaného na dobu neurčitou. S ohledem na výši příjmu žalované a výši úvěru dospěla banka k závěru, že schopnost žalované úvěr splácet je dostatečná. K prokázání posouzení úvěruschopnosti žalované žalobkyně předložila žádost o poskytnutí úvěrového produktu, záznam o poskytnutí a vysvětlení předsmluvních informací, rozsudek Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, (ve věci nezl. dětí žalované), vyjádření banky k posouzení úvěruschopnosti a výpis z běžného účtu žalované za období předcházející poskytnutí úvěru.3. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila. Usnesení s výzvou k vyjádření se k žalobě jí bylo zasláno dne 23. 3. 2026 [v souladu s § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu; dále jen „o. s. ř.“] na adresu trvalého pobytu (, adresa, ). Zásilka byla uložena a připravena k vyzvednutí dne 25. 3. 2026, žalovaná si ji v úložní době nevyzvedla, k jejímu doručení tak došlo tzv. fikcí dle § 49 odst. 4 o. s. ř. ke dni 7. 4. 2026 (úterý). Shodně bylo žalované doručováno i předvolání k jednání; k doručení fikcí došlo ke dni , datum, . Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, v řízení zůstala pasivní.4. Na jednání konaném , datum, , které proběhlo v nepřítomnosti žalované (§ 101 odst. 3 o. s. ř.), provedl soud listinné důkazy, z nichž zjistil následující:5. Dle Rámcové smlouvy o finančních službách ze dne , datum, (č. l. 31), uzavřené mezi bankou a žalovanou, a přílohy k této smlouvě (č. l. 10) bylo sjednáno, že banka povede pro žalovanou základní účet č. , č. účtu, v korunách českých.6. Dle Žádosti o poskytnutí úvěrového produktu ze dne , datum, (č. l. 87) žádala žalovaná u banky o poskytnutí kontokorentního úvěru ve výši 5 000 Kč. V žádosti je mimo jiné uvedeno, že žalovaná bydlí u rodičů, je rozvedená, domácnost tvoří tři osoby, z nichž dvě jsou bez příjmu, žalovaná je od 18. 6. 2018 zaměstnána u společnosti , právnická osoba, , její hlavní příjem činí 10 901 Kč, ostatní příjmy 3 000 Kč, v kolonce týkající se doložení příjmu je vyplněno „sporožirový účet bez potvrzení o příjmu“, v části věnované měsíčním platbám domácnosti je u splátek úvěrů (skupina , název banky, ) uvedeno, že „jsou započítávané dle aktuálních informací“ a u položek „Splátky klienta mimo , název banky, “, „Nájem“ a „Ostatní splátky (např. výživné, srážky ze mzdy, léky)“ je uvedeno „0 Kč“.7. Dle Smlouvy o kontokorentním úvěru ze dne , datum, (č. l. 7–9) uzavřené mezi bankou a žalovanou se banka zavázala poskytnout žalované neúčelový nezajištěný spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení ve formě kontokorentu ve výši až 10 000 Kč, tedy možnost povoleného přečerpání zůstatku na účtu žalované č. , č. účtu, vedeném v režimu „základní účet“. Žalovaná se zavázala celý úvěr včetně úroků a dalších nákladů úvěru splatit nejpozději do 1 roku ode dne, kdy začne úvěr čerpat, a to tak, že zajistí, aby nejpozději v poslední den lhůty byly na účet vloženy nebo převedeny prostředky v dostatečné výši, aby zůstatek na účtu nebyl záporný. Po řádném splacení v uvedené lhůtě mohla žalovaná čerpat úvěr opětovně do sjednané výše, a to i opakovaně. Úroková sazba činila 18,90 % ročně, banka ji mohla za sjednaných podmínek jednostranně měnit. Součástí smluvního vztahu byly i Všeobecné obchodní podmínky , název banky, (č. l. 52) a Ceník (č. l. 12–18, 47). Parametry úvěru se dále podávají ze Záznamu o poskytnutí a vysvětlení předsmluvních informací (č. l. 88–89), jehož součástí je Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru.8. Dle Posouzení úvěruschopnosti klienta ze dne , datum, (č. l. 85–86) banka prohlašuje, jakým způsobem před uzavřením smlouvy o úvěru vyhodnotila úvěruschopnost žalované. Deklaruje, že žalovaná v žádosti uvedla příjem ve výši 13 901 Kč, což pracovník banky zkontroloval na základě příchozích transakcí na účet žalované vedený bankou. Banka měla dále provést lustraci žalované v insolvenčním rejstříku, z informací z CBCB ověřit její předchozí splátkovou morálku a z historie v interní evidenci klientů ověřit, že o žalované nejsou vedeny žádné relevantní negativní informace. Dle banky žalovaná v žádosti uvedla výdaje ve výši 0 Kč. Banka stanovila výdaje žalované na základě dat od žalované v kombinaci s interními informacemi banky, včetně využití statistických údajů a aktuálních údajů o životních nákladech a normativních nákladech na bydlení, na částku 10 734 Kč. Dále banka při výpočtu disponibilního příjmu žalované stanovila maximální hranici poměru splátkového zatížení k průměrnému příjmu (maximální částku z příjmu, kterou lze použít pro splácení úvěrů). Dle banky činil ukazatel splátkového zatížení žalované po poskytnutí úvěru 5,99 %. Banka lustrací v CCB zjistila, že žalovaná neměla v době podání žádosti žádné závazky z úvěrů. Orientační splátka kontokorentního úvěru (a současně nové splátkové zatížení) činila 833 Kč. Splátka však závisí mj. na čerpání sjednaného úvěrového rámce. Po odečtení orientačního splátkového zatížení by žalované k pokrytí životních nákladů zbyla částka 13 068 Kč. V rozebírané listině je následně argumentováno pro využití ekonomického modelu pro potřeby dokladování úvěruschopnosti, ovšem již bez vazby na žalovanou (jde o přehled judikatury).9. Žalobkyně předložila výpisy z účtu žalované č. , č. účtu, za měsíce červen, červenec, srpen a září 2018 (č. l. 81–84). Z těchto výpisů však dostatečné informace pro posouzení poměrů žalované neplynou s ohledem na minim