21 C 229/2022-97 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Tvrdila, že se žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalované finanční prostředky ve výši [částka]. Jelikož žalovaná neplnila své povinnosti poskytnutý úvěr splácet řádně a včas, došlo k zesplatnění úvěru, čímž zároveň vznikly žalobkyní vůči žalované další pohledávky sestávající se z nesplacené jistiny úvěru a neuhrazených úroků za poskytnutí úvěru přirostlých ke dni zesplatnění úvěru a smluvních pokut, celkem ve výši [částka]. Žalovaná se ve smlouvě o úvěru zavázala uhradit žalobkyni smluvní pokutu, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením, úroky přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné jistině úvěru a úhrady za pojištění schopnosti klienta splácet úvěr. Dlužná částka nebyla uhrazena ani přes předžalobní upomínku. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Vzhledem k tomu, že k nařízenému jednání dne [datum] se žalovaná nedostavila, projednal a rozhodl soud věc v její nepřítomnosti postupem dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. 4. Z provedených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. 5. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných subjektů finančního trhu bylo zjištěno, že bylo žalobkyni povoleno poskytovat spotřebitelské úvěry. 6. Z dokumentu„ Podpis na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěr“ bylo zjištěno, že zde byl obsažen popis systémového řešení podpisu klienta u smluv uzavíraných na dálku. 7. Z předsmluvního formuláře bylo zjištěno, že zde byly obsaženy standardní informace o spotřebitelském úvěru. 8. Z hodnocení klienta ze dne [datum] bylo zjištěno, že zde bylo uvedeno, že pravidelný čistý měsíční příjem žalované činí [částka], za bydlení hradí žalovaná, která žije sama ve vlastní nemovitosti, částku ve výši [částka] a životní minimum žalované činí [částka]. Rozdíl mezi příjmy ([částka]) a výdaji ([částka]) tak činí [částka]. Žalovaná je zaměstnána u [právnická osoba] s.r.o., se sídlem [adresa], a to od dne [datum]. 9. Z výpisu transakcí na běžném účtu žalované bylo zjištěno, že dne [datum] obdržela žalovaná od [právnická osoba] částku ve výši [částka], dne [datum] obdržela částku ve výši [částka], dne [datum] obdržela částku ve výši [částka] a dne [datum] obdržela částku ve výši [částka]. 10. Z lustrace [příjmení] ze dne [datum] bylo zjištěno, že zde ohledně žalované nebyly žádné záznamy. 11. Z lustrace [spisová značka] bylo zjištěno, že [anonymizováno] skóre žalované činilo [anonymizováno]. Takové skóre spadá do Kategorie I. (nízké body do interní Score Card, vyšší riziko, úvěr je výrazněji limitován výší vyplacené částky, případně zamítán). 12. Z prohlášení z [datum] bylo zjištěno, že zde žalovaná uvedla, že veškeré informace, které žalobkyni poskytla, jsou úplné a pravdivé. 13. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi účastníky. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši [částka] a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky ve výši 64,58 % ročně. Celkem se tak žalovaná zavázala uhradit částku ve výši [částka] v 48. měsíčních splátkách po [částka] splatných vždy k 16. dni každého měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, kdy bude úvěr vyplacen. Z přílohy [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že mezi účastníky bylo sjednáno pojištění schopnosti splácet úvěr. Z dodatku [číslo] bylo zjištěno, že byl uzavřen dne [datum]. Z přihlášky do pojištění ze dne [datum] a z informačního dokumentu o pojistném produktu bylo zjištěno, že žalovaná souhlasila s přihlášením do pojištění„ Balíček pojištění B“ a zavázala se měsíčně hradit částku ve výši [částka] za tento druh pojištění. 14. Z kopie občanského průkazu žalované bylo zjištěno, že žalobkyně ověřila její totožnost. 15. Z oznámení o schválení úvěru bylo zjištěno, že dne [datum] žalobkyně žalované oznámila základní parametry úvěru a akceptaci návrhu na uzavření smlouvy o úvěru ze dne [datum] ve znění dodatku [číslo]. Ze splátkového kalendáře bylo zjištěno, že žalovaná byla povinna ve 48 splátkách hradit měsíčně vždy nejpozději 16. den v měsíci částku ve výši [částka], se splatností první splátky dne [datum]. 16. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že dne [datum] byla provedena platba na účet žalované ve výši [částka]. 17. Z karty klienta bylo zjištěno, že žalovaná uhradila v období od [datum] do [datum] celkem devět splátek úvěru po [částka] v celkové výši [částka]. 18. Z výzvy ze dne [datum], vč. dokladu o odeslání bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou upozornila na možnost zesplatnění celého úvěru z důvodu jejího prodlení s úhradou splátky úvěru za splátku [číslo] splatnou dne [datum] a splátku [číslo] splatnou dne [datum]. 19. Z výzev ze dne [datum] a [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou k úhradě dlužných splátek. 20. Z výzvy ze dne [datum], vč. dokladu o odeslání, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě zesplatněné dlužné částky. 21. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno mimo jiné na právní úpravě zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), neboť všechny rozhodné skutečnosti nastaly již za jeho účinnosti (§ 3028 odst. 1 o. z.). 22. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 23. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 24. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 25. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 26. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 27. Uzavřenou smlouvu je třeba posoudit nejen podle ustanovení § 2395 o. z., ale s ohledem na její spotřebitelský charakter i podle zákona [číslo] Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, účinného od 1. 12. 2016 s ohledem na to, že předmětná smlouva byla uzavřena dne [datum]. 28. Soud má za to, že obdobně jako za předchozí právní úpravy obsažené v zákoně č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, platné a účinné do 30. 11. 2016, je namístě se i nyní za účinnosti zákona o spotřebitelském úvěru, z úřední povinnosti soudu zabývat (i bez námitky žalovaného) v případě spotřebitelské smlouvy o úvěru předně otázkou, zda ze strany právní předchůdkyně žalobkyně jakožto poskytovatele úvěru byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna její zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného). Povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet sjednávaný úvěr je v zákoně stanovena nikoliv pouze na ochranu zadlužujícího se spotřebitele, ale současně též na ochranu dotčeného věřitele (v jehož prospěch je, aby spotřebitel, jenž se vůči němu úvěrově zavazuje, byl skutečně schopen svým závazkům dostát), i na ochranu všech dalších (i potenciálních) věřitelů dotčeného dlužníka, u nichž by řádné splácení jejich pohledávek daným spotřebitelem v případě jeho předlužení (další závazky), mohlo být ohroženo. Zakotvením ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru do právního řádu došlo