46 C 294/2022 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 68 135,41 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 10 402,02 Kč od [datum] do [datum], s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 907,69 Kč od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 16,9 % ročně z částky 66 400,41 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 66 400,41 Kč od [datum] do zaplacení z titulu ze smlouvy o rychlé půjčce [číslo] (dále jen„ smlouvy“) uzavřené mezi společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“), a žalovaným dne [datum]. Žalobu odůvodnila zejména tím, že na základě uvedené smlouvy byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 90 000 Kč a žalovaný se je zavázal právnímu předchůdci žalobkyně vrátit spolu s úrokem ve výši 16,9 % ročně a s dalšími poplatky dle smlouvy a ceníku, a to v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný však smlouvu porušil, jelikož dohodnuté splátky nesplácel řádně a včas, a právní předchůdce žalobkyně proto přistoupil ke zesplatnění dluhu k datu [datum]. Před uzavřením smlouvy v rámci procesu zkoumání úvěruschopnosti vycházel právní předchůdce žalobkyně z údajů poskytnutých žalovaným v návrhu na uzavření smlouvy, současně byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména pak bankovní a nebankovní registr klientských informace, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky. Porovnáním příjmů a výdajů odhadnutých na základě dat z ČSÚ získal právní předchůdce žalobkyně disponibilní zůstatek žalovaného. Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. Žalovaný byl k úhradě svého dluhu ze strany žalobkyně vyzýván, ani přesto ničeho neuhradil. Částka požadovaná žalobou sestává z nesplacené jistiny ve výši 66 400,41 Kč, z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 10 402,02 Kč a z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 907,69 Kč a z dlužných poplatků ve výši 1 735 Kč. 2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout z důvodu nedostatku aktivní legitimace žalobkyně k podání žaloby, neboť před uzavřením smlouvy nebyla dostatečně zkoumána úvěruschopnost žalovaného, především pak po výdajové stránce. Z uvedeného důvodu je smlouva neplatná a pohledávka nemohla být planě postoupena na žalobkyni. 3. Žalovaný je státním příslušníkem Bulharska, proto se soud zprvu zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českého soudu a otázkou rozhodného práva. Soud na daný případ aplikoval - s ohledem na § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém - úpravu obsaženou jednak v nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (čl. 66 nařízení č. 1215/2012), jednak nařízení EP a Rady ES č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (tzv. Řím I) a dospěl k závěru, že podle čl. 17 odst. 1 a čl. 18 odst. 2 nařízení č. 1215/2012 je dána pravomoc a příslušnost k rozhodování věci a podle čl. 3 odst. 1 nařízení EP a Rady ES č. 593/2008 ve spojení s čl. III bodem 17 všeobecných obchodních podmínek s čl. XV bodem 1 smlouvy je rozhodným právem právní řád České republiky. 4. Z návrhu na uzavření smlouvy o Rychlé půjčce [číslo] z akceptace návrhu ze dne [datum] bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba], [IČO], se zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 90 000 Kč s roční úrokovou sazbou 16,9 %. Celková částka splatná žalovaným činila 138 484 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit v 64 měsíčních splátkách po 2 239 Kč vždy ke každému 15. kalendářnímu dni v měsíci. Nedílnou součástí smlouvy byl ceník produktů a služeb pro soukromé osoby, všeobecné obchodní podmínky a produktové podmínky pro osobní úvěry [právnická osoba], ze kterých byly zjištěny podmínky splácení úvěru a rovněž opatření banky v případě porušení smlouvy včetně prodlení se splácením. 5. K osobě žalovaného bylo z potvrzení o přechodném pobytu na území zjištěno, že žalovaný je státním příslušníkem Bulharska a v době uzavírání smlouvy měl povolen přechodný pobyt na území České republiky na adrese [adresa žalovaného]. 6. Z protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta byl zjištěn popis schvalovacího procesu právního předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy, kdy byly zohledněny příjmy žadatele o úvěr a jeho pravidelné výdaje s tím, že nákladové složky byly stanoveny porovnáním žadatelem deklarované výše a aktuálních statistických dat státních úřadů. Současně byly kontrolovány dostupné informace v bankovních a nebankovních registrech klientských informací, v insolvenčním rejstříku včetně kontroly interního black listu. 7. Z přiznání k daní z příjmů, z čestného prohlášení a z rodného listu bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně v rámci procesu zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vycházel dále z příjmů doložených žalovaným na základě daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2017, podle kterého byly hlavní činností žalovaného přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti a jeho příjmy za uvedené období činily 330 152 Kč, výdaje související s příjmy 198 091 Kč a rozdíl mezi příjmy a výdaji pak činil 132 061 Kč s tím, že sazba výdajů z příjmů byla uplatněna ve výši 60 %. Žalovaný uplatňoval slevu na poplatníka a dítě žijící ve společné domácnosti, jehož narození osvědčil rodným listem dcery. 8. Z výpisů ze spotřebitelského účtu [číslo] za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že žalovaný vyčerpal částku 90 000 Kč dne [datum], do konce roku 2018 zaplatil 15 876,14 Kč, za rok 2019 zaplatil 19 063,11 Kč a za rok 2020 zaplatit 22 288,94 Kč, poté již žalovaný neuhradil žádnou splátkou. 9. Z prohlášení o okamžité splatnosti a výzvy k uhrazení dluhu včetně přehledu podacích čísel bylo zjištěno, že v důsledku porušení závazku žalovaným žalobkyně využila svého oprávnění a ke dni [datum] zesplatnila úvěr a žalovaného vyzvala k okamžité úhradě dlužné částky, o čemž žalovaného uvědomila prohlášením zaslaným tentýž den. 10. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že mezi společností [právnická osoba], [IČO], a [právnická osoba], a.s., [IČO], byla dohodnuta úprava podmínek, za kterých budou pohledávky společnosti první v pořadí uvedené postupovány na druhou v pořadí uvedenou společnost. 11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy [číslo] z vyrozumění [právnická osoba] o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že došlo k postoupení pohledávky za žalovaným v souladu s rámcovou smlouvou ze dne [datum]. Postoupení bylo žalovanému oznámeno vyrozuměním ze dne [datum] zaslaným na adresu na území Bulharsku téhož dne. 12. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] zaslané na adresu na území ČR, tak i na adresu na území Bulharska včetně seznamu odeslaných předžalobních výzev ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanému oznámila, že došlo k postoupení pohledávky z právního předchůdce žalobkyně, a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby. 13. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Žalovaný uzavřel dne [datum] s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o rychlé půjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl finanční prostředky výši 90 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit i s úrokem ve výši 16,9 % v měsíčních splátkách po 2 239 Kč. Právní předchůdce žalobkyně finanční prostředky téhož dne poskytl žalovanému bezhotovostním převodem, žalovaný však splátky nehradil řádně a včas, neboť splátky hradil nepravidelně a poslední splátku uhradil v měsíci červnu 2020, celkem pak uhradil 57 228,05 Kč. Právní předchůdce žalobkyně proto v souladu s produktovými podmínkami prohlásil celý dluh za splatný ke dni [datum]. Žalovaný byl o zesplatnění dluhu vyrozuměn a vyzván k okamžité úhradě dlužné částky. Právní předchůdce žalobkyně postoupil smlouvou ze dne [datum] pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Před podáním žaloby byl žalovaný k úhradě dluhu opětovně upomínán. 14. Po právní stránce byla věc posouzena podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), podle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 15. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 16. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Podle § 513 o.z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s j