46 C 91/2024-45 — Okresní soud Praha-východ

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 10 932 Kč a zákonného úroku tak, jak je uveden ve výroku I. a II. tohoto rozsudku z titulu smlouvy o půjčce č. , tel. číslo, uzavřené dne , datum, mezi žalovaným a společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“). Žalobu odůvodnila zejména tím, že na základě uvedené smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil vlastnoručním podpisem na smlouvě, a zavázal se je vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 7 968 Kč (rovnající se úroku za poskytnutou půjčku ve smyslu § 658 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do , datum, (dále jen „obč. zák.“)), a to vše v 52 týdenních splátkách s datem splatnosti poslední splátky dne , datum, . Žalovaný celkem právnímu předchůdci žalobkyně uhradil částku 9 036 Kč, která byla použita na plnou úhradu souhrnného poplatku a ve výši 1 068 Kč na částečnou úhradu jistiny. Žalobkyně se tak z titulu uvedené smlouvy domáhala zaplacení nedoplatku jistiny půjčky ve výši 10 932 Kč. Pohledávka za žalovaným byla z právního předchůdce žalobkyně postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, na společnost , Anonymizováno, s účinností od , datum, , která pohledávku dále postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, na žalobkyni s účinností od téhož dne. Změna v osobě věřitel byla žalovanému oznámena.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřila.3. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání za podmínek § 115a o.s.ř.4. Ze smlouvy o půjčce č. , tel. číslo, ze dne , datum, včetně smluvních podmínek smlouvy o půjčce bylo zjištěno, že na jejím základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému téhož dne v hotovosti peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč a žalovaný se je zavázal splatit právnímu předchůdci žalobkyně spolu se souhrnným poplatkem ve výši 7 968 Kč, celkem tedy částku 19 968 Kč v 52 týdenních splátkách po 384 Kč při výši roční procentní sazby nákladů (RPSN) 199,4 %.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně části přílohy č. 1 - seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a společností , Anonymizováno, , sídlem , Anonymizováno, , byla uzavřena smlouva, na základě které došlo k postoupení mj. pohledávky za žalovaným plynoucí ze smlouvy č. , tel. číslo, na uvedenou společnost.6. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně podacího archu s podacím č. , Anonymizováno, bylo zjištěno, že žalovanému bylo ze strany právního předchůdce žalobkyně oznámeno postoupení pohledávky za žalovaným na společnost , Anonymizováno, , k němuž došlo na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, .7. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně podacího archu s podacím č. , Anonymizováno, bylo zjištěno, že žalovanému bylo ze strany společnosti , Anonymizováno, bylo oznámeno postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, k němuž došlo na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, .8. Z výzvy před podáním žaloby ze dne , datum, včetně podacího archu s podacím č. , Anonymizováno, bylo zjištěno, že žalobkyně před podáním žaloby žalovaného vyzvala k úhradě dluhu plynoucího ze smlouvy č. , tel. číslo, .9. Na základě zjištění učiněných z předložených listin vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci:Právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným dne , datum, smlouvu o půjčce, na jejímž základě byly žalovanému v den podpisu smlouvy poskytnuty hotovostně peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč a žalovaný se je zavázal právnímu předchůdci žalobkyně splácet spolu se souhrnným poplatkem ve výši 7 968 Kč v 52 týdenních splátkách po 384 Kč. Pohledávku za žalovaným právní předchůdce žalobkyně postoupil nejprve na společnost , Anonymizováno, , která ji následně postoupila na žalobkyně. O postoupení pohledávky byl žalovaný vždy vyrozuměn. Žalovaný, přestože byl k úhradě svého dluhu před podáním žaloby vyzván, již ničeho neuhradil.10. Zaplacení dlužné částky mimo částky 9 036 Kč, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.11. Po právní stránce byla věc včetně následného postoupení pohledávky (viz např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1908/2018 ze dne 26. 9. 2019) s ohledem na datum uzavření smlouvy posouzena ve smyslu § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014, podle právní úpravy obsažené v obč. zák.12. Podle § 657 a násl. obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.13. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.14. Podle § 517 odst. 1 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Podle odst. 2 jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.15. Podle § 524 odst. 1 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Podle odst. 2 s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.16. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.17. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.18. Podle § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.19. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úročené peněžité půjčce ve smyslu § 657 a § 658 odst. 1 obč. zák., kterou s ohledem na postavení stran smluv soud posuzoval rovněž podle zákona č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/2018 Sb., podle jehož § 2 písm. a) se spotřebitelským úvěrem rozumí poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, například ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit.20. Souhrnný poplatek, který se žalovaný zavázal uhradit spolu s poskytnutými peněžními prostředky, byl po právní stránce hodnocen jako kapitalizovaný úrok (srov. např. s rozsudkem Krajského soudu v Praze sp. zn. 28 Co 33/2003 ze dne 18. 2. 2003). Za daného stavu věci se tak soud dále zabýval otázkou, nakolik lze částku souhrnného poplatku, co do jeho výše, hodnotit jako souladnou s dobrými mravy ve smyslu § 3 ve spojení s 39 obč. zák., přičemž podle zavedené praxe (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004) nelze jako souladný s dobrými mravy hodnotit úrok převyšující čtyřnásobek obvyklé úrokové sazby uplatňované bankami u korunových úvěrů poskytovaným domácnostem s tím, že k datu podpisu smlouvy (, Anonymizováno, , Anonymizováno, ) tato činila 13,61 % (zjištěno ze systému ČNB časových řad ARAD). Oproti tomu v posuzovaném případě činila sjednaná úroková sazba 66,40 % ročně, obvyklou úrokovou sazbu uplatňovanou bankami tedy převyšovala téměř pětinásobně, a soud proto ve smyslu § 41 obč. zák. shledal dílčí ujednání smlouvy o souhrnném poplatku jako rozporné s dobrými mravy, a tedy absolutně neplatné ve smyslu § 39 obč. zák. od samého počátku uzavření smlouvy.21. Jako důvodný tak byl soudem posouzen pouze nárok žalobkyně odpovídající rozdílu částky odpovídající výši poskytnutých peněžních prostředků žalovanému a již splaceného plnění, tj. ve výši 2 964 Kč, s jehož vrácením se žalovaný ve smyslu § 517 obč. zák. dostal do prodlení. Nárok žalobkyni, jejíž aktivní legitimace byla posouzena podle § 524 obč. zák., vznikl rovněž na zaplacení zákonného úroku z prodlení, který soud přiz