Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Na odůvodnění podané žaloby uvedla, že její právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , se , adresa, , s žalovaným dne , datum, uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky v celkové výši , částka, , který měl být splacen nejpozději dne , datum, . Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný byl upomínám k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne , datum, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, soud tedy vyzval účastníky podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila již v podané žalobě, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř.4. Z listinných důkazů vzal soud za prokázaný tento skutkový stav věci: Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , IČ , IČO, , uzavřela s žalovaným (dále jen „strany“) smlouvu o úvěru (zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, , č. , hodnota, ), kde se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, , jež měl splatit 8 splátkami ve výši , částka, , zápůjční úroková sazba činila 112 %, celková výše spotřebitelského úvěru činila , částka, , RPSN za celý úvěr činila 191,80 %. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému dne , datum, částku ve výši , částka, (prokázáno výpisem z účtu). Uvedená pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno a zároveň byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky ihned (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně seznamu postoupených pohledávek, výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, s podacím lístkem ze dne , datum, ).5. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen důkladně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru; spotřebitelský úvěr může poskytnout jen tehdy, pokud z výsledku tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 citovaného zákona poskytovatel posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané splátky na základě porovnání jeho příjmů a výdajů a dalších údajů o jeho finanční a ekonomické situaci.6. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná, přičemž soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je v takovém případě povinen vrátit pouze poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.7. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) může věřitel pohledávku postoupit i bez souhlasu dlužníka jiné osobě; podle § 1880 odst. 1 o. z. nabývá postupník postoupením pohledávky i její příslušenství a práva s pohledávkou spojená.8. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, není-li ujednáno, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 občanského zákoníku je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Podle § 1970 občanského zákoníku může věřitel po dlužníkovi v prodlení požadovat úrok z prodlení, jehož výše se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.9. Na základě zjištěného skutkového stavu a provedených listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně však netvrdila, jakým konkrétním způsobem právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Na výzvu soudu k doplnění tvrzení a navržení důkazů nereagovala. Za této situace soud uzavřel, že splnění této zákonné povinnosti prokázáno nebylo. Důsledkem je podle § 87 odst. 1 citovaného zákona neplatnost smlouvy, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Žalobkyni proto nenáleží plnění sjednané v neplatné smlouvě, zejména smluvené úroky, poplatky a jiné platby nad rámec skutečně poskytnuté jistiny.10. Ze skutkových zjištění dále vyplynulo, že žalovanému byla skutečně poskytnuta částka , částka, a že na tuto částku ničeho neuhradil. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána postoupením pohledávky podle § 1879 a § 1880 občanského zákoníku. Soud proto žalobě vyhověl co do částky , částka, představující nesplacenou jistinu. Ve zbývající části, tj. co do částky , částka, , soud žalobu zamítl.11. Pokud jde o požadovaný úrok z prodlení, soud jej žalobkyni nepřiznal. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem; vznik prodlení proto nelze bez dalšího spojovat s výzvou věřitele k plnění. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, uveřejněném pod č. 11/2026 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vyslovil, že při neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru z uvedeného důvodu vzniká nárok na zákonný úrok z prodlení teprve okamžikem prodlení spotřebitele s vrácením zbývající jistiny, přičemž samotná výzva věřitele prodlení nezakládá. Jelikož v projednávané věci dosud nebyla doba k vrácení jistiny dohodnuta ani určena soudem podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, žalovaný se dosud do prodlení nedostal. Podmínky pro přiznání úroků z prodlení podle § 1970 o. z. proto nejsou splněny. (výrok II).12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Ke dni rozhodnutí soudu činilo žalobou uplatněné příslušenství na zákonném úroku z prodlení částku , částka, , takže celková hodnota uplatněného nároku představovala , částka, . Žalobkyni byla přiznána částka , částka, , a byla tedy úspěšná v rozsahu 71,49 %, zatímco žalovaný byl úspěšný v rozsahu 28,51 %. Čistý úspěch žalobkyně tak činí 42,98 %. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a z nákladů právního zastoupení advokátkou, které náleží odměna dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“) za tři úkony právní služby po , částka, a tři paušální náhrady hotových výdajů po , částka, , celkem , částka, . Celkové náklady řízení žalobkyně tak činí , částka, . Žalobkyni proto náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu jejího čistého úspěchu, tj. částka , částka, .