13 C 148/2021-38 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit výše uvedenou částku s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvou o půjčce [číslo] na základě které byla žalované poskytnuta částka [částka]. Žalovaná se vedle vrácení těchto finančních prostředků zavázala zaplatit úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši [částka] s úrokovou sazbou ve výši 23,72% ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši [částka] a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Žalovaná se dále zavázala uhradit poplatek ve výši [částka] za doplňkovou službu životního pojištění. Celkovou částku měla žalovaná splácet prostřednictvím 58 týdenních splátek po [částka]. Žalovaná porušila své povinnosti, nehradila sjednané splátky řádně a včas a na svůj dluh uhradila pouze částku ve výši celkem [částka]. Právnímu předchůdci žalobce proto vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části dlužné částky, která činila na dlužné jistině [částka]. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobce. 2. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s postupem dle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož žalobce s tímto postupem souhlasil a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, a soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), nebylo třeba k projednání věci samé nařídit jednání. 3. Žalovaná se k věci samé nevyjádřila. 4. Na základě předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru. 5. Dne [datum] došlo mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou k uzavření smlouvy o půjčce [číslo]. Žalované byla předána částka [částka] v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala dále uhradit navíc úrok ve výši [částka], poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], poplatek (administrativní) ve výši [částka] a poplatek za pojištění ve výši [částka]. Celkovou dlužnou částku ve výši [částka] měla žalovaná splácet prostřednictvím 58 týdenních splátek po [částka] RPSN bylo stanoveno na 75,72% a úroková sazba byla sjednána na 23,72% ročně. Uvedené sjednané poplatky nejsou ve smlouvě ani smluvních podmínkách blíže definovány a není zřejmé, jakou konkrétní činnost zahrnuje např. administrativní činnost, za kterou je účtován poplatek ve výši [částka] Smluvní strany se dále dohodly, že v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má právní předchůdce žalobce právo požadovat uhrazení celé zbylé částky zápůjčky včetně sjednaných poplatků (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru a smluvními podmínkami smlouvy). Dne [datum] uzavřel právní předchůdce žalobce s žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobce. Žalovaná o tomto byla vyrozuměna dopisem ze dne [datum] a zároveň byla vyzvána k úhradě dlužné částky [částka] (bez příslušenství) do 10 dnů od doručení oznámení (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy – seznamu postoupených pohledávek, oznámením o postoupení, poštovním podacím archem). Žalobce žalovanou upomínal o zaplacení dlužné částky výzvou ze dne [datum] (prokázáno předžalobní upomínkou včetně podacího lístku). 6. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce a žalovaná spolu uzavřeli dne [datum] dohodu, na jejímž základě poskytl právních předchůdce žalobce žalované částku [částka], a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Žalovaná se ve smlouvě zavázala tuto částku vrátit a zaplatit poplatek ve výši celkem [částka] a poplatek za pojištění ve výši [částka], a to 58 týdenními splátkami. Splátky měly být hrazeny v hotovosti přímo zaměstnanci, právnímu předchůdci žalobce nebo jiné pověřené osobě, a to v místě bydliště žalované (článek 2 smluvních podmínek). Dle čl. 1 smluvních podmínek byla výpůjční úroková sazba sjednána na 23,72% ročně. V případě prodlení žalované s úhradou některé ze splátek měl právní předchůdcem žalobce právo požadovat úhradu celé dosud nesplacené jistiny včetně dalších nákladů definovaných v bodu 5 smluvních podmínek. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, právní předchůdce žalobce proto požadoval v souladu s ujednáním stran úhradu celé dlužné částky. Pohledávka právního předchůdce žalobce za žalovanou plynoucí ze shora uvedené smlouvy, včetně příslušenství, byla ke dni [datum] postoupena na žalobce a žalovaná o tom byla právním předchůdcem žalobce písemně vyrozuměna. Žalovaná uhradila na svůj dluh částku ve výši celkem [částka]. Žalovaná byla k zaplacení zbývající dlužné částky vyzvána dopisem žalobce, na výzvu nereagovala a dlužnou částku nezaplatila. 7. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“). 8. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o.z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. 9. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 11. V daném případě byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Žalovaná se ve smlouvě zavázala tuto částku vrátit a zaplatit poplatek ve výši celkem [částka] odpovídající úroku, administrativnímu poplatku a poplatku za hotovostní inkaso splátek a poplatek za sjednané pojištění ve výši [částka]. Celkovou částku byla žalovaná povinna uhradit v týdenních splátkách. Na svůj dluh uhradila žalovaná částku ve výši [částka]. 12. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. o.z. Závazek žalované byl smlouvou koncipován tak, že právnímu předchůdci žalobce zaplatí jistinu půjčky a dále poplatek definovaný jako součet kapitalizovaných úroků, odměny za administrativní činnost, poplatku za hotovostní inkaso splátek a poplatku za sjednané pojištění. Tyto činnosti nejsou smlouvou ani smluvními podmínkami blíže definovány, není zřejmé, jakou konkrétní činnost zahrnuje administrativní činnost. Ze smlouvy ani smluvních podmínek nevyplývá, že by měl žalobce, resp. právní předchůdce žalobce vyvíjet jakoukoli jinou, než zcela běžnou administrativní činnost nutně související s každým úvěrem či zápůjčkou, kterou musí běžně vykonávat každý poskytovatel zápůjčky či úvěru. Soud má proto za to, že poplatky účtované předmětnou smlouvou ani neodpovídají skutečným nákladům, které musí věřitel v souvislosti s uzavíráním smlouvy vynaložit. Svou podstatou představují požadované poplatky kapitalizovaný úrok. Soud tak uzavřel, že sjednané poplatky je třeba hodnotit jako úplatu za půjčení peněz, což je definice smluvního úroku. Tento závěr podporuje i rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] sp.zn. [spisová značka]. 13. Při výši jistiny [částka] a výši kapitalizovaného úroku [částka] se pak soud zabýval tím, zda úrok v této výši není úrokem nepřiměřeným, tedy, zda jeho výše není v rozporu s dobrými mravy ve smyslu ust. § 580 zák. č. 89/2012 Sb. Za takový je třeba považovat úrok ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz. rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka]). V daném případě představuje úrok 74% jistiny půjčky. V případě nebankovních subjektů je předpoklad, že výše úrokové sazby bude vyšší než u subjektů bankovních, zejména s přihlédnutím k vyšší míře rizika nesplacení poskytnuté půjčky. Avšak ani zde nemůže být míra úroku bezbřehá a zcela neúměrná. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěru domácnostem na spotřebu dle měnových statistik [obec] národ