13 C 418/2020-100 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se žalobou domáhal, aby mu žalovaní společně a nerozdílně zaplatili částku ve výši [částka] se smluvním úrokem z prodlení, specifikovaným v I. výroku tohoto rozsudku, a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky. Uvedl, že s žalovaným 1) uzavřel dne [datum] na základě rámcové smlouvy o operativním nájmu se službami ([spisová značka]) [číslo] [spisová značka] (dále jen„ rámcová smlouva“) smlouvu o nájmu [číslo] (dále jen„ nájemní smlouva“), na jejímž základě převedl do užívání žalovaného 1) tahač [anonymizována dvě slova] AS [anonymizováno] (dále též„ předmět nájmu“), přičemž žalovaný 2) se v ručitelském prohlášení ze dne [datum] zaručil za řádné splnění všech závazků žalovaného 1) včetně příslušenství, plynoucích z nájemní smlouvy. Žalovaný 1) pak v návaznosti na pojistnou událost ze dne [datum] neuhradil fakturu [číslo] ze dne [datum], splatnou dne [datum] a znějící na částku [částka]. Tato částka představovala náklady na opravu předmětu nájmu a žalovaný 1) se ji zavázal uhradit v čl. VII odst. 4 písm. e) rámcové smlouvy. Smluvní úrok z prodlení ve výši 0,05 % denně z dlužné částky byl sjednán v čl. IV odst. 2 písm. e) rámcové smlouvy. Žalovaný 1) dlužnou částku neuhradil ani na základě upomínek, výzev a předžalobní výzvy, pročež byla předžalobní výzva k plnění zaslána také žalovanému 2). Protože žádný z žalovaných ničeho neuhradil, obrátil se žalobce se svým nárokem na soud a současně uplatnil nárok na úhradu poplatku za vymáhání pohledávky ve výši [částka] podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení č. 351/2013 Sb.“). 2. Žalovaný 1) ve svém vyjádření k žalobě konstatoval, že pojistnou událost ze dne [datum], při níž vznikla na předmětu nájmu škoda, nahlásil u pojistitele jako leasingový nájemce, načež pojistitel odmítl vyplatit pojistné plnění, a proto žalobce požadoval náklady na opravu předmětu nájmu po žalovaném 1). Nedílnou součástí nájemní smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky [číslo] ODTNK (dále jen„ VOP“), z jejichž ustanovení [číslo] a [číslo] dle mínění žalovaného 1) plyne, že náklady opravy není povinen hradit. Žalobce by mohl požadovat náhradu škody pouze při splnění dvou kumulativních podmínek uvedených v čl. 5 [číslo] VOP. K jejich splnění však nedošlo, neboť škoda nevznikla v souvislosti s předčasným ukončením leasingové smlouvy z důvodu trvalého vyřazení předmětu nájmu z provozu. Žalobce tedy nebyl oprávněn požadovat po žalovaném 1) náhradu škody a navíc měl pojistnou událost sám řešit. Žalovaný 1) byl dále přesvědčen o tom, že ujednání v nájemní smlouvě a VOP měla přednost před rámcovou smlouvou, a to i navzdory čl. III rámcové smlouvy stanovujícímu přednost rámcové smlouvy v případě nesouladu mezi ní a obsahem VOP. V daném případě totiž nešlo o nesoulad mezi ustanoveními, ale o vztah speciálního k obecnému. Přestože žalobce vycházel z čl. VII odst. 4 písm. e) rámcové smlouvy, žalovaný 1) měl od uzavření nájemní smlouvy za to, že řešení pojistných událostí je upraveno v čl. 5 [číslo] VOP. Nerozhodné je přitom znění nadpisu čl. 5 VOP, neboť nadpisy VOP nejsou právně závazné. Připouští-li smlouva či soubor smluv dvojí výklad, nelze akceptovat výklad v neprospěch slabší smluvní strany, kterou je v tomto smluvním vztahu žalovaný 1), neboť ten se na tvorbě smluvní dokumentace nepodílel a pouze k jejímu formulářovému obsahu přistoupil. 3. Žalovaný 2) plně odkázal na argumentaci žalovaného 1) a dodal, že v souzené věci se nemůže jednat o závazek solidárního charakteru, a proto nelze žalovaným uložit povinnost, aby dlužnou částku zaplatili společně a nerozdílně. 4. V replice žalobce uvedl, že při výkladu smluv je třeba respektovat jejich systematické řazení i účel a že nelze vyjmout jakékoliv ustanovení a užít ho bez dalšího na situaci, kterou neupravuje. Úprava obsažená v čl. VII odst. 4 rámcové smlouvy a v čl. 5 [číslo] VOP je dle žalobce jasná a srozumitelná, přičemž nelze souhlasit s tím, že by VOP obsahovaly speciální úpravu vůči rámcové smlouvě. I kdyby snad obě ustanovení byla v kolizi, měla by přednost rámcová smlouva. Žalobce nesouhlasil ani s tím, že by byl žalovaný 1) slabší smluvní stranou vzhledem k tomu, že je právnickou osobu podnikající v oblasti silniční motorové dopravy, od níž lze očekávat orientaci na trhu poskytovatelů leasingových služeb. Ve vztahu k petitu žaloby žalobce odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a ponechal formulaci výroku na soudu. 5. Skutečnosti, že došlo k uzavření a podepsání rámcové smlouvy i nájemní smlouvy, jejíž nedílnou součástí byly VOP, že předmět nájmu byl předán a převzat žalovaným 1), že byla uzavřena a podepsána dohoda označená jako ručitelské prohlášení, jakož i to, že došlo ke škodné události a byly vynaloženy náklady na opravu předmětu nájmu ve výši [částka], učinili účastníci při jednání před zdejším soudem nespornými. [příjmení] bylo mezi účastníky též to, že faktura ze dne [datum], dvě upomínky sepsané [právnická osoba], a.s, dvě předžalobní upomínky a tři dopisy žalovaného 1) byly doručeny jejich adresátu. Soud proto vzal tyto skutečnosti za svá skutková zjištění ve smyslu § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). 6. Z rámcové smlouvy, uzavřené mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným 1) jako nájemcem, pak soud zjistil, že žalobce se zavázal poskytovat žalovanému 1) dlouhodobý nájem movitých věcí (zejména vozidel či zařízení) jako předmětů nájmu dle požadavků žalovaného 1), a to ve formě operativního nájmu se službami s tím, že ohledně každého jednotlivého předmětu nájmu bude uzavřena samostatná smlouva o nájmu. Podle čl. III rámcové smlouvy mají být v případě jakéhokoli nesouladu mezi obsahem této rámcové smlouvy a VOP rozhodující podmínky a ujednání obsažená v rámcové smlouvě, a to bez ohledu na skutečnost, že VOP jsou součástí smlouvy o nájmu. Z čl. IV odst. 2 písm. e) rámcové smlouvy vyplynulo, že smluvní strany sjednaly úroky z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení s úhradou nájemného, záloh či dalších plateb vyplývajících ze smlouvy o nájmu, jež je žalovaný 1) povinen uhradit žalobci na základě výzvy. Z čl. VII odst. 4 rámcové smlouvy, nazvaného jako„ vznik pojistné události a pojistné plnění“, bylo dále zjištěno, že dle písm. a) tohoto ustanovení je řešení pojistné události v kompetenci žalobce tehdy, pokud je pojištění předmětu nájmu sjednáno v rámci smlouvy o nájmu, pokud nebude dohodnuto jinak. V čl. VII odst. 4 písm. e) rámcové smlouvy bylo ujednáno, že případný rozdíl mezi obdrženým pojistným plněním (poníženým o spoluúčast, náklady na náhradní vozidlo, amortizaci, neuznané položky apod.) a skutečnou výší škody (zpravidla nákladů na opravu) vyjádřené v Kč je žalovaný 1) coby nájemce povinen uhradit žalobci. 7. Z nájemní smlouvy, uzavřené mezi žalobcem jako leasingovým pronajímatelem a žalovaným 1) jako leasingovým nájemcem, soud zjistil, že jejím předmětem byl tahač [anonymizována čtyři slova]. 8. Z VOP bylo zjištěno, že jejich účelem bylo dle čl. 1 vymezit rozsah práv a povinností smluvních stran při poskytování služby operativního nájmu se službami. Dále v čl. 5 nazvaném jako„ ukončení LS“, odst. 5.2. s názvem„ předčasné ukončení LS a její finanční vypořádání“, odst. [číslo] nazvaném„ trvalé vyřazení PN z provozu v případě totální škody nebo odcizení“, bylo ujednáno (konkrétně v ustanovení [číslo]), že nájemní smlouva (LS) se ukončí předčasně po přijetí písemného potvrzení pojistitele, že se jedná o totální havárii, a to ke dni vzniku pojistné události, přičemž je nájemce v případě totální škody zejména povinen co nejdříve zajistit bezpečné uložení havarovaného předmětu nájmu (ustanovení [číslo]) a zabezpečit všechny důkazy a jiné doklady k zajištění pojistného plnění a poskytnout žalobci coby pronajímateli veškerou součinnost při jejím řešení (ustanovení [číslo]) s tím, že žalobce je dle ustanovení [číslo] oprávněn požadovat po nájemci, tedy žalovaném 1), zaplacení všech škod a nároků, pokud nejsou kryty pojistným plněním, a vznikly v souvislosti s předčasným ukončením nájemní smlouvy z důvodu trvalého vyřazení předmětu nájmu z provozu, a to i v době či v případě, kdy pojistitel nevyplatil pojistné plnění nebo nerozhodl o výplatě pojistného plnění a ceně využitelných zbytků předmětu nájmu. 9. Z listiny nazvané jako„ ručitelské prohlášení“ ze dne [datum] vyplynulo, že žalovaný 2) prohlásil žalobci coby věřiteli, že jej uspokojí, jestliže žalovaný 1) coby nájemce či dlužník nesplní svůj dluh zaplatit žalobci některou z pohledávek vzniklých na základě nájemní smlouvy, která byla uzavřena mezi žalobcem a žalovaným 1) dne [datum], a žalobce toto ručení přijal