18 C 48/2018-211 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala nejprve jen proti první žalované určení, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře 48 742 m² (orná půda) v k. ú. [obec] u [obec]. Tvrdila, že vlastnické právo k tomuto pozemku nabyla na základě notářského zápisu ze dne [datum]. Dne [datum] podepsal za žalobkyni [příjmení] [jméno] [příjmení] smlouvu o smlouvě budoucí kupní, kterou se žalobkyně měla zavázat k prodeji předmětného pozemku první žalované. Protože však kupní smlouva uzavřena nebyla, domohla se první žalovaná žalobou nahrazení projevu vůle žalobkyně, a to rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], u nějž byla vyznačena právní moc dne [datum]. Na základě tohoto rozsudku došlo k přepisu vlastnického práva ke spornému pozemku v katastru nemovitostí na první žalovanou. Tento rozsudek však žalobkyně napadla dne [datum] žalobou pro zmatečnost a dne [datum] žalobou na obnovu řízení. Obě žaloby byly dne [datum] zamítnuty s odůvodněním, že napadený rozsudek dosud nenabyl právní moci, jelikož nebyl řádně doručen (JUDr. [příjmení] neměl oprávnění jednat za žalobkyni). Následně byl daný rozsudek k odvolání žalobkyně zrušen Vrchním soudem v Praze. V současné době tedy neexistuje rozhodnutí, které bylo podkladem k přepisu vlastnického práva ke spornému pozemku. [příjmení] je tak stále žalobkyně. 2. První žalovaná neuznala žalobou uplatněný nárok. Namítla, že předmětný pozemek vydržela, jelikož byla jeho pravým a řádným držitelem od roku 2006, kdy byla zapsána jako jeho vlastník v katastru nemovitostí, tj. po dobu delší 10 let. Její dobrou víru nemohlo zpochybnit řízení o procesní otázce. Dále podotkla, že [anonymizováno] [příjmení] byl jako jednatel žalobkyně zapsán v obchodním rejstříku až do dne [datum], kdy došlo k jeho výmazu, a to se zpětnými účinky ke dni [datum]. Až s odstupem let tak bylo rozhodnuto, kdo vlastně jedná za žalobkyni. Celý tento spor plyne z nesrovnalostí a bojů uvnitř žalobkyně, jejichž obětí je první žalovaná. Dále namítla, že není výlučným vlastníkem pozemku, podíl o velikosti 3/5 prodala kupní smlouvou ze dne [datum] druhému žalovanému. 3. Druhý žalovaný také neuznal žalobou uplatněný nárok. Bránil se tvrzením, že v době uzavření kupní smlouvy (dne [datum]) byla v katastru nemovitostí zapsána první žalovaná jako jediný vlastník sporného pozemku (a to již po dobu 12 let). Na pozemku nevázlo žádné omezení vlastnického práva, které by převodu bránilo. Jako nabývací titul byl uveden rozsudek Krajského soudu v Praze. Druhý žalovaný proto vycházel ze zásady materiální publicity katastru nemovitostí, přičemž neměl pochyby o správnosti zápisu, podíl na pozemku tak nabyl v dobré víře. 4. V reakci na vyjádření žalovaných žalobkyně uvedla, že první žalovaná nemohla být v dobré víře, protože v roce 2006 byla podána žaloba pro zmatečnost, která v ní musela vzbudit pochybnosti o oprávněnosti její držby. Druhý žalovaný rovněž nemohl být v dobré víře ve správnost zápisu v katastru nemovitostí, jelikož se od 90. let pohyboval kolem [anonymizováno] [příjmení], musel tak vědět o celé záležitosti. Pochyby v něm dále musela vzbudit nepřiměřeně nízká kupní cena podílu na pozemku ve výši 1 000 000 Kč Cena celého pozemku se totiž pohybuje okolo 150 000 000 Kč. 5. Ze shodných tvrzení účastníků a z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti. 6. Žalobkyně byla zapsána v katastru nemovitostí jako vlastník pozemku parc. [číslo] o výměře 48 742 m2 v k.ú. [obec] u [obec], [územní celek], a to až do zápisu vlastnického práva první žalované v roce 2006 (zjištěno ze shodných tvrzení účastníků). 7. [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] podepsal dne [datum] jako jednatel žalobkyně smlouvu o smlouvě budoucí kupní s první žalovanou, za níž jednal [jméno] [příjmení], ohledně budoucího prodeje sporného pozemku, který měla první žalovaná jako budoucí kupující v té době pronajatý. Ve smlouvě bylo konstatováno, že na pozemku vázne zástavní právo k zajištění pohledávky peněžního ústavu [anonymizována tři slova] [obec] ve výši 103 899 000 Kč, zřízené zástavní smlouvou č. [anonymizováno] [číslo], a zástavní právo k zajištění pohledávky daňového nedoplatku na základě rozhodnutí správce daně o zřízení zástavního práva. Pro případ zániku zástavních práv měla činit kupní cena 8 000 000 Kč, pro případ jejich trvání měla kupní cena činit 2 500 000 Kč Kupní smlouva měla být uzavřena do dne [datum]. Tento termín byl dodatky prodloužen do dne [datum] Smlouva však uzavřena nebyla (zjištěno ze shodných tvrzení účastníků, ze smlouvy o uzavření budoucí kupní smlouvy ze dne [datum] a z jejího dodatku ze dne [datum] a ze dne [datum]). 8. Protože kupní smlouva nebyla uzavřena, první žalovaná podala žalobu na nahrazení projevu vůle. Této žalobě bylo vyhověno rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], na němž byla vyznačena doložka s právní mocí dne [datum]. Žalobkyni byla uložena povinnost uzavřít s první žalovanou kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej sporného pozemku za 2 500 000 Kč. Na pozemku vázla zástavní práva ve prospěch [anonymizována tři slova] [obec] a ve prospěch správce daně (zjištěno ze shodných tvrzení účastníků a z rozsudku Krajského soudu v Praze č. j. [číslo jednací]). 9. První žalovaná byla jako vlastník sporného pozemku zapsaná do katastru nemovitostí na základě kupní smlouvy ve spojení se shora citovaným rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a to ke dni [datum] (zjištěno ze shodných tvrzení účastníků). 10. Žalobkyně podala dne [datum] proti citovanému rozsudku č. j. [číslo jednací] žalobu pro zmatečnost a dne [datum] návrh na obnovu řízení s tvrzením, že [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] nebyl jednatelem žalobkyně, tím byl Ing. [jméno] [příjmení], smlouva o smlouvě budoucí kupní je tak neplatná. Žaloba pro zmatečnost byla první žalované doručena dne [datum]. Usnesením Krajského soudu v Praze č. j. [číslo jednací], které bylo vyhlášeno při jednání soudu dne [datum], jehož se účastnil zástupce první žalované, byly obě žaloby zamítnuty s odůvodněním, že napadený rozsudek dosud nenabyl právní moci, jelikož [anonymizováno] [příjmení] nebyl oprávněn jednat za žalobkyni (ačkoli byl zapsán v OR, jednalo se však jen o deklaratorní zápis). V řízení oznámil jinou doručovací adresu, na kterou byl předmětný rozsudek doručen fikcí, nejednalo se tak o řádné doručení, tudíž napadený rozsudek není pravomocný (zjištěno ze shodných tvrzení účastníků, z doručenky žaloby pro zmatečnost, z protokolu o jednání Krajského soudu v Praze dne [datum rozhodnutí] ve věci sp. zn. [spisová značka] a z usnesení Krajského soudu v Praze č. j. [číslo jednací]). 11. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], potvrdil jako věcně správné usnesení Krajského soudu v Praze o zamítnutí žaloby pro zmatečnost a na obnovu řízení (zjištěno ze shodných tvrzení účastníků a z usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. [číslo jednací]). 12. K odvolání žalobkyně byl následně usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zrušen rozsudek prvostupňového soudu o nahrazení projevu vůle, na základě něhož bylo zapsáno vlastnické právo první žalované ke spornému pozemku do katastru nemovitostí s odůvodněním, že [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] nebyl ode dne [datum] jednatelem žalobkyně, nebyl tak oprávněn v soudním řízení jednat za žalobkyni. Soud s ním však jednal jako se zástupcem žalobkyně, žalobkyně tak byla zbavena možnosti jednat před soudem (zjištěno z usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. [číslo jednací]). 13. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo následně přerušeno řízení o uložení povinnosti uzavřít kupní smlouvu do doby pravomocného skončení tohoto řízení sp. zn. [spisová značka] (zjištěno z usnesení Krajského soudu v Praze č. j. [číslo jednací]). 14. První žalovaná, za níž jednal Bc. [jméno] [příjmení], a druhý žalovaný podepsali dne [datum] (tj. jeden den před zahájením tohoto řízení) kupní smlouvu, kterou první žalovaná prodala druhému žalovanému podíl o velikosti 3/5 na sporném pozemku, a to za cenu 1 000 000 Kč, která byla splatná do 30 dnů po vkladu vlastnického práva kupujícího do katastru nemovitostí. Téhož dne byl podán návrh na vklad vlastnického práva druhého žalovaného k danému podílu do katastru nemovitostí. Vklad vlastnického práva druhého žalovaného byl povolen dne [datum] s účinky ke dni [datum] (zjištěno z kupní smlouvy ze dne [datum] a z informace o vkladovém řízení č. [anonymizováno] [číslo] [rok]). 15. Druhý žalovaný v minulosti vystupoval v záležitostech žalobkyně i první žalované. Právně zastupoval [jméno] [příjmení], tj. správce konkursní podstaty úpadce – [právnická osoba] [příjmení] [jméno] [příjmení]. Tato společnost byla od roku 1994 do roku 2006 zapsaná jako většinový společník žalobkyně. Druhý žalovaný činil úkony k prodeji majetku úpadce, mj. ke zpeněžení jejího obchodního podí