7 C 230/2021 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo uloženo žalovanému zaplatit výše uvedenou částku s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že společnost [právnická osoba] (dále též„ právní předchůdce žalobkyně“) uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvou o zápůjčce [číslo] na základě které byla žalovanému poskytnuta částka [částka]. Žalovaný se vedle vrácení finančních prostředků zavázal zaplatit částku v celkové výši [částka], která odpovídá součtu kapitalizovaných úroků za půjčené peníze ve výši [částka], s úrokovou sazbou 29 % ročně, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši [částka] a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši [částka]. Celkovou částku měl žalovaný splácet prostřednictvím 59 týdenních splátek po [částka] a poslední splátky ve výši [částka]. Žalovaný porušil své povinnosti, nehradil sjednané splátky řádně a včas, přičemž poslední příslušnou splátku uhradil dne [datum]. Právnímu předchůdci žalobkyně proto vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části dlužné částky ve výši [částka] sestávající z jistiny ve výši [částka] a z poplatku ve výši [částka]. Pohledávka za žalovaným ze smlouvy o zápůjčce byla postoupena žalobkyni, a to smlouvou ze dne [datum]. Za období od postoupení pohledávky do dne sepisu žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala z titulu předmětné smlouvy o zápůjčce zaplacení částky ve výši [částka], kapitalizovaných úroků ve výši [částka], kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka], úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 9 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. 3. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř., § 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Na základě předložených listin dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru: [anonymizováno] předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému dne [datum], tedy v den uzavření smlouvy o zápůjčce, v hotovosti částku ve výši [částka], kterou se mu žalovaný zavázal vrátit za podmínek dle uzavřené smlouvy o zápůjčce a smluvních podmínek, tedy spolu se sjednanými úroky a poplatky (důkaz: smlouva o zápůjčce [číslo]). Žalovaný uhradil žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni, na sjednanou smlouvu o zápůjčce toliko částku [částka] (důkaz: přehled plateb). Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávky za žalovaným žalobkyni, přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno (důkaz: smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího lístku). Žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky (důkaz: výzva k plnění včetně podacího lístku). 5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil s ohledem na datum uzavření předmětné smlouvy podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ obč. zák.“), ve znění účinném ke dni [datum]. 6. Podle § 2390 obč. zák. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 obč. zák. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 7. Podle § 1968 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle § 1879 obč. zák. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 9. Podle § 1812 obč. zák. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. 10. V daném případě byla žalovanému poskytnuta zápůjčka finančních prostředků ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření příslušné smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem na této smlouvě. Žalovaný se ve smlouvě o zápůjčce ze dne [datum] zavázal vrátit žalobkyni částku ve výši [částka] a zaplatit poplatek ve výši [částka], jehož součástí byly kapitalizované úroky za půjčené peníze ve výši [částka] (s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně), odměna za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši [částka] a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši [částka]. Celkovou částku ve výši [částka] byl žalovaný povinen uhradit celkem 60 týdenními splátkami, z nichž 59 bylo sjednáno ve výši [částka] a poslední splátka měla činit [částka], avšak do dnešního dne dluží celkem [částka] (jistina [částka], neuhrazená část poplatku [částka]). 11. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve výši [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] ke dni [datum] a zákonným úrokem z prodlení z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení. Lhůta k plnění byla určena dle §160 odst. 1 o.s.ř. 12. Žalobkyně současně požadovala zaplacení smluvního úroku ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny zápůjčky kapitalizovaného ke dni postoupení pohledávky, tedy ke dni [datum], ve výši [částka] a také zaplacení smluvního úroku ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení. Soud však v této části shledal žalobu nedůvodnou. Ve smlouvě o zápůjčce ze dne [datum] byl úrok jednoznačně sjednán pevnou částkou ve výši [částka], přičemž byl vypočten za použití sjednané úrokové sazby 29 % ročně. Tento výklad zcela odpovídá § 1812 obč. zák., a zejména tomu, jakým způsobem by smlouvě rozuměl průměrný spotřebitel. 13. Dle smluvních podmínek byla smlouva uzavřena na dobu určitou do splatnosti poslední ze sjednaných splátek, kdy v případě prodlení s úhradou splátek měla být účinnost smlouvy prodloužena až do řádného zaplacení celkové dlužné částky. V daném případě nepochybně došlo k prodloužení doby trvání smlouvy o zápůjčce s ohledem na prodlení žalovaného, který poskytnutou zápůjčku ve sjednaných splátkách řádně a včas nesplatil. Podle smlouvy o zápůjčce byla výpůjční úroková sazba sjednána jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy (ve smyslu článku 9.1. věta první smluvních podmínek). Nicméně v textu samotné smlouvy je úrok sjednán pevnou částkou ([částka]), tj. není z ní pro běžného spotřebitele zřejmé, že by v případě prodlení byl vedle sjednané pevné částky úroků a zákonných úroků z prodlení povinen platit další smluvní úroky ve výši 29 % ročně. Nelze požadovat po průměrném spotřebiteli, aby při uzavírání smlouvy z kombinace výše označených ustanovení smlouvy a jejích smluvních podmínek tuto svoji povinnost vyvodil. Pokud měla být smlouvou založena povinnost platit smluvní úroky nad rámec pevné částky úroků v ní uvedené, měla být vyjádřena zcela jednoznačně a srozumitelně, což v projednávané věci splněno není. Soud proto nárok žalobkyně na zaplacení smluvních úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny zápůjčky nad rámec částky [částka] (zahrnuté do poplatku) zamítl. 14. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, která byla ve věci úspěšná ze 77 % (co do částky [částka]) a neúspěšná z 23 % (co do částky [částka]), přiznal nárok na náhradu nákladů v rozsahu 54 % Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka], z nákladů právního zastoupení, které tvoří odměna za 3 úkony právní služby dle § 14b a § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, po [částka], paušální náhrada nákladů podle § 14b advokátního tarifu po [částka] za každý ze 3 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění a podaná žaloba), a z DPH v sazbě 21% z výše uvedených částek (vyjma soudního poplatku). Náklady žalobkyně tedy činí celkem [částka] a žalobkyně má nárok na náhradu částky ve výši [částka] Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o.s.ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o.s.ř.).