13 C 18/2021-103 — Okresní soud Praha-západ

1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Dalším výrokem (II.) uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to k rukám zástupce žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku. 2. Proti tomuto rozsudku podala včas odvolání žalovaná. V odvolání namítá, že soud prvního stupně věc nesprávně právně posoudil, žalovaná nesouhlasí s tím, že by předmětné pozemky užívala bez právního důvodu a byla tak povinna hradit žalobkyni náhradu za jejich užívání. Žalovaná nerozporuje skutečnost, že pozemek parc. [číslo] část pozemku parc. č. st. 49 v katastrálním území Tursko užívá, a to zejména tak, že na těchto pozemcích provozuje čistírnu odpadních vod. K těmto pozemkům však žalované svědčí služebnost užívacího práva, spočívající v právu vlastníka předmětné čistírny odpadních vod, ať už osobně, či prostřednictvím svých oprávněných zástupců, zaměstnanců nebo jím pověřených osob, zatížené pozemky užívat, na zatížených pozemcích se zdržovat, provozovat zde čistírnu odpadních vod, spravovat ji a udržovat, vjíždět na zatížené pozemky motorovými a nemotorovými vozidly, po zatížených pozemcích chodit, v nezbytném rozsahu na nich parkovat motorovými vozidly, a to v rozsahu umístění čistírny odpadních vod. Žalovaná nabyla čistírnu odpadních vod do svého výlučného vlastnictví originárně výstavbou (zhotovením), přičemž stavba čistírny odpadních vod byla povolena rozhodnutím ze dne [datum] a dokončena v roce 1990 s tím, že byl zahájen předčasný zkušební provoz. Čistírna odpadních vod, která se nachází na pozemcích žalobkyně, je pro žalovanou nezbytná k uspokojování veřejných potřeb, které žalovaná zajišťuje. Trvalé užívání čistírny odpadních vod a schválení předloženého provozního řádu čistírny odpadních vod bylo učiněno rozhodnutím ze dne [datum], a to na dobu 5 let od nabytí právní moci rozhodnutí. Čistírna odpadních vod byla rekonstruována, po její rekonstrukci bylo dne [datum] vydáno povolení k jejímu prozatímnímu užívání ke zkušebnímu provozu na dobu do [datum]. Žalovaná má za to, že v daném případě jako vlastník čistírny odpadních vod vydržela věcné břemeno, resp. služebnost užívání pozemků za účelem provozu a správy čistírny odpadních vod, a to v rozsahu odpovídajícím umístění stavby čistírny odpadních vod. Žalovaná pozemky užívá po dobu více než 30 let, přičemž její držba užívacího práva odpovídá služebnosti, držba je řádná, poctivá a pravá. V doplnění odvolání pak žalovaná uvedla, že jí svědčí zákonné věcné břemeno dle ustanovení § 59a vodního zákona, dle tohoto ustanovení má žalobkyně právo pouze na jednorázovou náhradu, ta se jí však promlčela. Žalovaná tak navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. 3. Žalobkyně se k podanému odvolání vyjádřila s tím, že odvolání žalované je pokusem prolomit zákonnou koncentraci řízení a pokusem opožděně splnit své povinnosti tvrzení a důkazní. Žalovaná nerespektuje své procesní povinnosti a tyto se snaží splnit namísto řádných podání, přednesů a reakcí na zákonná poučení před soudem prvního stupně, až v odvolacím řízení. Tvrzení žalované o tom, že údajně vydržela věcné břemeno, služebnost užívání, jsou v rozporu s jejími dřívějšími tvrzeními, dle nichž právní titul k užívání pozemků nemá, a proto jej navrhovala zřídit rozsudkem. Pokud žalovaná v minulosti podala k soudu žalobu na zřízení věcného břemene, resp. služebnosti užívacího práva, je zřejmé, že nemohla a nemůže být v dobré víře ohledně tvrzené držby užívacího práva. [jméno] v roce 2020 žádala užívací titul zřídit konstitutivním soudním rozhodnutím. Pokud se žalobkyně v minulosti domáhala finanční náhrady za bezdůvodné obohacení, spočívající v užívání jejích pozemků žalovanou bez právního důvodu, tak v těchto věcech již byla vydána řada pravomocných rozhodnutí. Žalobkyně tak navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. 4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v intencích ustanovení § 212 věta prvá o. s. ř. v celém rozsahu, dle ustanovení § 212a odst. 1, 5, 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné. 5. Z obsahu spisu má odvolací soud zjištěno, že žalobkyně se žalobou podanou k soudu prvního stupně dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že je výlučným vlastníkem pozemků parc. [číslo] parc. č. st. 49 v katastrálním území Tursko, které zcela, resp. částečně, užívá žalovaná tak, že na těchto pozemcích provozuje čistírnu odpadních vod, aniž by k tomu měla právní důvod a aniž by žalobkyni za užívání pozemků poskytovala jakoukoliv finanční náhradu. Dle znaleckého posudku [titul] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], aktualizovaného dodatkem [číslo] ze dne [datum], za dobu od [datum] do [datum] náleží žalobkyni bezdůvodné obohacení právě v částce [částka]. Přestože byla žalovaná k úhradě svého dluhu žalobkyní vyzvána předžalobní upomínkou, dluh neuhradila a žalobkyni tak nezbývá, než se svých nároků domoci soudní cestou. 6. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že pozemky žalobkyně užívá, nicméně tak činí pouze z toho důvodu, aby mohla poskytovat veřejnosti základní služby, jako je právě provozování čistírny odpadních vod. Letitým užíváním pozemků žalobkyně žalovaná v dobré víře vydržela věcné břemeno, resp. služebnost užívacího práva k pozemkům žalobkyně. Stavba čistírny odpadních vod probíhala v souladu s veřejnoprávními předpisy, žalovaná měla veškerá stavební povolení a právě z tohoto důvodu se mohla oprávněně domnívat, že jí náleží služebnost užívacího práva. 7. V řízení před soudem prvního stupně bylo zjištěno, že žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] parc. č. st. 49, nemovitostí zapsaných pro obec a katastrální území Tursko, na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha – západ. 8. Současně bylo soudem prvního stupně zjištěno, že žalovaná zcela užívá pozemek parc. [číslo] o výměře 2 288 m2 a část pozemku parc. č. st. 49 o výměře 95 m2 tak, že na těchto pozemcích ve vlastnictví žalobkyně provozuje čistírnu odpadních vod a takto jí provozovala i v roce 2020. 9. Žalobkyně nabyla předmětné pozemky darovacími smlouvami ze dne [datum]. 10. Ze shodných tvrzení účastníků řízení pak soud prvního stupně učinil též skutkové zjištění, že čistírna odpadních vod byla dobudována v roce 2010. 11. Ze znaleckého posudku [číslo] vypracovaného znalcem [titul] [jméno] [příjmení] dne [datum] a z dodatku [číslo] k tomuto znaleckému posudku ze dne [datum], bylo zjištěno, že roční nájemné za rok 2020 za pozemky v dotčených výměrách by činilo částku [částka]. 12. Z výzvy k vydání finanční náhrady za bezdůvodné obohacení, výzvy k plnění ze dne [datum], soud prvního stupně zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě celkové částky [částka], zahrnující jak bezdůvodné obohacení, tak vzniklou náhradu nákladů advokáta žalobkyně, ve lhůtě do [datum]. 13. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalovaná užívala pozemky žalobkyně, resp. jejich část i v roce 2020 tak, že na nich měla umístěnu čistírnu odpadních vod, kterou provozuje. 14. Po právní stránce soud prvního stupně věc posoudil dle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o. z. a vzhledem k tomu, že žalované vzniká prospěch v podobě výkonu práva užívání pozemku žalobkyně bez jakéhokoliv právního důvodu, žalobě zcela vyhověl. 15. S námitkou žalované, že vydržela věcné břemeno dlouhodobým umístěním čistírny odpadních vod na pozemcích žalobkyně a jejím užíváním, se neztotožnil, neboť žalovaná neoznačila žádný, byť putativní, titul, na základě kterého by mohla odvozovat a vykonávat právo odpovídající věcnému břemeni. 16. Jestliže soud prvního stupně žalobě vyhověl, rozhodl správně. 17. Pokud jde o zjištěný skutkový stav, tak odvolací soud zcela odkazuje na důkazy provedené v řízení před soudem prvního stupně, popsané v odůvodnění napadeného rozsudku. 18. I odvolací soud má tak za prokázané, že žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemků parc. [číslo] parc. č. st. 49, nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a katastrální území Tursko, u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha – západ. Zatímco pozemek parc. [číslo] má evidovanou výměru 2 290 m2 (v minulosti to bylo 2 288 m2), tak pozemek parc. [číslo] má výměru 3 689 m2. 19. Ze shodných tvrzení účastníků má současně odvolací soud za prokázané, že pozemek parc. [číslo] v celé jeho výměře užívá žalovaná, která má na něm umístěnu čistírnu odpadních vod, pozemek parc. č. st. 49 pak užívá žalovaná v rozsahu 95 m2, v této výměře má na dotčeném pozemku umístěnu opět čistírnu odpadních vod. Tuto skutečnost prokazuje znalecký posudek [t