7 C 148/2022 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí soudu, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel se žalobkyní dne [datum] smlouvu o úvěru ve výši [částka], kdy úroková sazba byla účastníky dohodnuta ve výši 9,9 % ročně (dále jen„ smlouva“). Součástí smlouvy jsou též [ulice] podmínky pro [anonymizována dvě slova] úvěry (dále jen„ OP“). Peněžní prostředky dle uzavřené smlouvy byly žalovanému poskytnuty dne [datum], a to bezhotovostně na účet uvedený ve smlouvě. Žalovaný se ve smlouvě zavázal splácet úvěr v 96 měsíčních anuitních splátkách ve výši [částka] splatných vždy k 15. dni každého měsíce. Na základě žádosti o změnu úvěru ze strany žalovaného došlo k odkladu splátek v období od [datum] do [datum] a navýšení celkového počtu splátek z 96 na 100 měsíčních anuitních splátek. Přestože žalobkyně splnila veškeré své závazky vyplývající ze smlouvy a poskytla žalovanému finanční prostředky ve sjednané výši, žalovaný své povinnosti ze smlouvy řádně a včas neplnil a opakovaně se dostával do prodlení se splácením. Žalobkyně proto prohlásila veškeré pohledávky ze smlouvy za okamžitě splatné ke dni [datum]. Dlužná částka činí [částka] a sestává z jistiny ve výši [částka], kapitalizovaného běžného úroku ve výši [částka] a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka]. Žalovaný svůj závazek vůči žalobkyni nesplnil ani poté, co jej žalobkyně o zaplacení dlužné částky upomínala. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení. 3. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má za to, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř., § 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Zhodnocením předložených listin a s přihlédnutím ke všem okolnostem, které v řízení vyšly najevo, dospěl soud k těmto zjištěním a závěrům o skutkovém stavu: Dne [datum] byla mezi žalovaným a žalobkyní uzavřena smlouva o úvěru [číslo], na základě které žalobkyně poskytla žalovanému bezúčelový úvěr ve výši [částka], jejíž součástí byly [ulice] podmínky pro [anonymizována dvě slova] úvěry. Peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty dne [datum], a to bezhotovostně na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se zavázal splácet žalobkyni poskytnutý úvěr ve splátkách sjednaných ve smlouvě spolu s úroky z úvěru ve výši 9,9 % ročně (důkaz: Smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum], Oznámení o změně, doklad o převedení peněžních prostředků na účet žalovaného, [ulice] podmínky pro [anonymizováno] spotřebitelské úvěry). Žalovaný však nesplácel úvěr řádně a včas, v důsledku čehož žalobkyně celý úvěr ke dni [datum] zesplatnila (důkaz: výzvy k zaplacení dlužné částky, oznámení o zesplatnění úvěru ze dne [datum], stav dlužné jistiny a příslušenství). Žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě dluhu před podáním žaloby (důkaz: předžalobní výzva k okamžitému zaplacení dluhu ze dne [datum] včetně poštovního podacího archu). 5. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ obč. zák.“) ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. 6. Podle § 2395 obč. zák. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 1751 odst. l a 3 obč. zák. lze část obsahu smlouvy určit i pouhým odkazem na obchodní podmínky vypracované odborovými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám uzavírajícím smlouvu známy. Podle ust. § 1968 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ust. § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením ([číslo] Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Právně soud posoudil předmětnou smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným jako smlouvu o úvěru uzavřenou podle § 2395 obč. zák. Nedílnou součástí této smlouvy jsou obchodní podmínky, kterými strany blíže upravily svá vzájemná práva a povinnosti. V projednávaném případě poskytla žalobkyně žalovanému úvěr, který se žalovaný zavázal splácet v souladu se smlouvou a obchodními podmínkami. V důsledku porušení povinnosti žalovaného platit řádně a včas úvěrové splátky zesplatnila žalobkyně všechny dosud nesplatné závazky žalovaného a vyzvala jej k zaplacení celé dlužné částky. Ke dni podání žaloby měla žalobkyně za žalovaným pohledávku sestávající z jistiny, kapitalizovaného smluvního úroku a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, a to spolu s úroky z úvěru z dlužné částky do zaplacení ve sjednané výši. Žalobkyni vedle toho přísluší rovněž úrok z prodlení v souladu s § 1968 obč. zák. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. od prvního dne prodlení. Jelikož v řízení nebylo zjištěno nic k tomu, že by žalovaný na svůj dluh něčeho nad rámec tvrzení žalobkyně uhradil, nebo že by dluh z jiného důvodu zanikl, soud žalobě vyhověl. Lhůta k plnění byla určena třídenní (podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.). 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů zastoupení advokátem: odměna dle § 6 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši [částka] a dle § 13 stejné vyhlášky náhrada hotových výdajů ve výši [částka], a to za každý ze 3 úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé a za návrh ve věci samé), jakož i daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z výše uvedených částek, vyjma soudního poplatku, ve výši [částka] dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).