10 C 108/2023-25 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že se jedná o dlužné plnění ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené se žalovanou dne [datum], a to prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Na základě této smlouvy žalobkyně žalované poskytla částku [částka] převodem na účet žalované s tím, že žalovaná se zavázala úvěr splatit do [datum], a to včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka]. Následně bylo s žalovanou sjednáno prodloužení doby splatnosti úvěru do [datum]. Žalovaná ovšem jistinu ani poplatek za poskytnutí úvěru nezaplatila, a proto je v prodlení. Žalobkyně proto nárokuje též zákonný úrok z prodlení z jistiny úvěru od [datum] do zaplacení a dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka] Smluvní pokutu žalobkyně nárokuje pouze do jedné poloviny jistiny. K posuzování úvěruschopnosti žalované žalobkyně dodala, že měla k dispozici výpis z účtu žalované, případně výplatní lístky za rozhodné období a výpisy z databáze poskytovatelů [anonymizováno] nebo [anonymizováno]. Z těchto podkladů podle žalobkyně vyplynula dostatečná výše čistých příjmů žalované ke splacení úvěru. 2. V průběhu řízení žalobkyně k argumentu nepřiměřenosti sjednaných úroků uvedla, že dle konstantní judikatury Krajského soudu v Plzni je výše takto sjednaného úroku, zde v podobě poplatku, zcela v souladu s dobrými mravy, a to zejména z důvodu, že se jedná o jednorázový poplatek, tedy jeho výše již v čase nenarůstá, a rovněž s ohledem na to, že jde o krátkodobý úvěr s krátkou dobou splatnosti. 3. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila v rámci svého odporu ze dne [datum] proti elektronickému platebnímu rozkazu vydanému Okresním soudem Praha-západ dne [datum], přičemž svůj závazek vůči žalobkyni nezpochybňovala a požádala o možnost splatit jej v deseti splátkách. 4. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované za splnění podmínek stanovených v § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). 5. Na základě níže uvedených listin soud učinil následující skutková zjištění. 6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] soud zjistil, že tato smlouva byla uzavřena dne [datum], namísto podpisu žalované byla opatřena pouze jedinečným kódem a jejími účastníky byly žalobkyně a žalovaná. Žalované měla být poskytnuta částka [částka] bezhotovostně na účet, přičemž žalovaná měla do 28 dnů uhradit poskytnutou jistinu a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši [částka] při roční procentní sazbě nákladů 2398 %. V čl. IX. bodu 1. písm. a) smlouvy bylo ujednáno právo žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty pro případ prodlení žalované se splacením úvěru, a to ve výši 0,1 % z částky, ohledně níž je úvěrovaný v prodlení, za každý den prodlení. 7. Z výpisu z běžného účtu žalobkyně č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba] za období duben 2022 soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované dne [datum] částku [částka]. 8. Z žádosti o poskytnutí úvěru a vyhodnocení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že žalovaná požádala o úvěr ve výši [částka] prostřednictvím elektronických prostředků dne [datum]. Dále bylo zjištěno, že žalobkyně u žalované provedla lustraci na exekuce a insolvenci, a to bez záznamu. Žalovaná v žádosti uvedla, že je rozvedená, nemá vyživovací povinnost k dítěti, její příjmy činí [částka], výdaje pak [částka] a náklady na bydlení [částka], její měsíční splátky úvěrů pak dosahují částky [částka]. Při ověření žádosti žalobkyně dále z výpisů z účtu žalované zjistila, že její průměrný měsíční čistý příjem činí [částka] a celkové měsíční náklady žalované žalobkyně vyhodnotila na částku [částka]. 9. Z výpisů z běžného účtu žalované č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba] za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že v lednu 2022 činil počáteční zůstatek žalované na účtu částku [částka], konečný zůstatek pak částku [částka]. Celkové příjmy v tomto období činily částku [částka], celkové výdaje pak částku [částka]. V únoru 2022 činil počáteční zůstatek žalované na účtu částku [částka], konečný zůstatek pak částku [částka]. Celkové příjmy v tomto období činily částku [částka], celkové výdaje pak částku [částka]. V březnu 2022 činil počáteční zůstatek žalované na účtu částku [částka], konečný zůstatek pak částku [částka]. Celkové příjmy v tomto období činily částku [částka], celkové výdaje pak částku [částka]. 10. Z výpisu z registru platebních informací ze dne [datum] bylo zjištěno, že k osobě žalované je zde evidováno 70 ukončených čerpaných spotřebitelských úvěrů a jeden probíhající. 11. Z výpisu z EUCB ze dne [datum] soud zjistil údaje o úvěrové historii žalované od jiných poskytovatelů krátkodobých úvěrů. Podle nich poslední půjčku žalovaná čerpala dne [datum] a celkem činila částka na čerpaných půjčkách [částka]. Dále soud zjistil, že žalované bylo zamítnuto celkem 11 žádostí o půjčku. Počet opožděně splacených půjček činil 73. 12. Z předžalobní výzvy ze dne [datum], včetně e-mailu zaslaného žalované dne [datum], bylo zjištěno, že předžalobní výzva byla žalované zaslána dne [datum] na emailovou adresu uvedenou žalovanou při registraci na internetových stránkách žalobkyně. Prostřednictvím této výzvy byla žalovaná vyzvána k úhradě jistiny úvěru ve výši [částka], poplatku za poskytnutí úvěru v částce [částka], smluvní pokuty ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení z jistiny od [datum] do [datum] v částce [částka] a náhrady nákladů advokáta, to vše ve lhůtě sedmi dnů od doručení této výzvy. 13. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). 14. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o.z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. 15. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 16. Podle § 576 o. z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 17. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 18. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 19. V daném případě byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka]. Žalovaná se ve smlouvě zavázala tuto částku vrátit do 28 dnů včetně poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka]. Na svůj dluh žalovaná dle tvrzení žalobkyně ničeho neuhradila a žalovaná v tomto ohledu neuvedla v řízení ničeho, čím by toto tvrzení žalobkyně vyvrátila. Pro případ prodlení se splacením úvěru byla sjednána povinnost žalované k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky [částka]. 20. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z. Závazek žalované byl smlouvou koncipován tak, že žalobkyni zaplatí jistinu úvěru, dále poplatek za poskytnutí úvěru a v případě prodlení smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky [částka]. [příjmení] odpovídající poplatku za poskytnutí úvěru přitom není nijak definována. Ze smlouvy tedy není zřejmé, za jakou konkrétní činnost je tento poplatek účtován ani z nich nevyplývá, že by měla žalobkyně vyvíjet jakoukoli jinou, než zcela běžnou administrativní činnost nutně související s každým úvěrem či zápůjčkou, kterou musí běžně vykonávat každý poskytovatel zápůjčky či úvěru. Soud má proto za to, že poplatek účtovaný předmětnou smlouvou ani neodpovídá skutečným nákladům, které musí věřitel v souvislosti s uzavíráním smlouvy vynaložit. Svou podstatou představuje požadovaný poplatek kapitalizovaný úrok. Soud tak uzavřel, že sjednaný poplatek je třeba hodnotit jako úplatu za půjčení peněz, což je definice smluvního úroku. Tento závěr podporuje i rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]. 21. Při výši jistiny [částka] a výši kapitalizovaného úro