16 C 278/2020-295 — Okresní soud Praha-západ

1. Rozsudkem uvedeným v záhlaví soud prvního stupně zamítl žalobu, pokud se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I.). Dalším výrokem (II.) uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka], do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované. Posledním výrokem (III.) uložil žalobci povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu Praha – západ náhradu nákladů řízení ve výši [částka], do tří dnů od právní moci rozsudku. 2. Proti tomuto rozsudku podal včas odvolání žalobce. V odůvodnění odvolání namítá, že dokazování v nalézacím řízení bylo ovlivněno zpracovaným znaleckým posudkem Ing. [celé jméno znalce]. Postup znalce žalobce hodnotí od počátku jako velmi rozporuplný, znalec od počátku zaujal svérázný postoj, kdy aniž by vozidlo viděl, věc ve svém prvním základním znaleckém posudku vyřešil teoreticky. Pro žalobce bylo nepochopitelné, jak znalec dokázal odhalit vadu motoru i na základě obsahu spisu, kde nebyl žádný technický podklad. Až k námitkám žalobce bylo znalci soudem uloženo zpracovat doplnění posudku a byla znalci uložena povinnost vozidlo přímo fyzicky obhlédnout. Žalobce od počátku avizoval, že po odborné stránce komunikuje se soudním znalcem [příjmení], bohužel k vypracování znaleckého posudku znalce [příjmení] došlo až dne [datum], tento znalecký posudek byl předložen při jednání soudu dne [datum]. Odborný rozdíl mezi oběma posudky je poměrně extrémní. V rámci doplňku posudku bylo znalci [příjmení] [celé jméno znalce] uloženo, aby vozidlo fyzicky prohlédl a zejména se vypořádal se závěry znaleckého posudku znalce [příjmení]. Znalec [příjmení] [celé jméno znalce] zcela rezignoval na zadaný úkol, aby se se závěry tohoto oponentního znaleckého posudku vypořádal a přidržel se svého původního povrchního názoru. Dne [datum] znalec [příjmení] [celé jméno znalce] fyzicky obhlédl vozidlo. Při komparaci obou znaleckých posudků, tedy posudků znalce [příjmení] [celé jméno znalce] a znalce [příjmení] je zjevné, že každý dospívá ke zcela jiným závěrům, které jsou pro posouzení skutkové stránky věci velmi zásadní. Provedení znaleckého posudku znalce [příjmení] bylo přípustným důkazem, neboť tento znalecký posudek měl zpochybnit věrohodnost provedeného znaleckého posudku, včetně jeho doplňku, znalce [příjmení] [celé jméno znalce]. Základní právně relevantní bod bylo zjištění, zda vozidlo vykazovalo vadu skrytou při převzetí či nikoliv. Je zcela evidentní, že vozidlo skrytou vadou trpělo, jinak by těžko již několik hodin po převzetí začalo vadu signalizovat. Matka žalobce nebyla při prodeji schopna svými odbornými znalostmi zjistit, zda motor těsní tak, jak má a zda nevykazuje skryté vady. Matka žalobce byla schopna zjistit nejzákladnější pohledové vady. [příjmení] se projevila hned druhý den po koupi vozu, pokud vozidlo v den prodeje [datum] ujelo vzdálenost [číslo] km, znamenalo to, že bylo takto dlouhé jízdy schopno. Proto nelze žalobci vyčítat, resp. jeho matce, že o den později ujela vzdálenost několika málo kilometrů a tím auto zničila. Tento závěr soudu je zcela absurdní při zhodnocení právě prvotní jízdy ze [datum]. Dne [datum] vozidlo začalo signalizovat vadu rozsvícením červeného symbolu na přístrojové desce, který samozřejmě matka žalobce neuměla identifikovat. Proto se okamžitě přes SMS žalované ptá, co to znamená, na otázku ohledně vady žalovaná [příjmení] odpovídá, že o žádné vadě neví a že auto bylo nedávno v servisu. Tudíž dává najevo matce žalobce, že vozidlo je v pořádku a pojízdné. Druhý den od koupě [datum] se kontrolka rozsvítila znovu, proto matka žalobce po konzultaci s žalobcem odvezla vozidlo okamžitě do servisu. Trasa do servisu byla cca 5 km, na této trase nemohlo dojít k poškození vozu. Zde z opatrnosti nechala vozidlo stát. Dne [datum] bylo vozidlo přemístěno do servisu [anonymizováno] v [obec], kde byla závada plně diagnostikována. Od té doby je vozidlo nepoužívané. Nelze vyčítat matce žalobce, že i přes rozsvícenou kontrolku v jízdě pokračovala, nelze po matce žalobce jako ženě požadovat dokonalou znalost všech kontrolek ve voze a jejich význam. Její laický pohled vyplývá i z toho, že symbol teploměru nazývá jako„ písmenko E s vlnkami“. [jméno] existence vady při převzetí a způsobení vady užíváním vozidla je následnou odbornou otázkou, na které se znalci neshodli, a měla být podrobena vyšší míře zkoumání ze strany soudu. Žalobce tak navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobě vyhoví. 3. Žalovaná se k podanému odvolání vyjádřila s tím, že v řízení provedený znalecký posudek zpracovaný Ing. [celé jméno znalce] byl navržen samotným žalobcem, kdy až po provedené koncentraci řízení byl žalobcem předložen znalecký posudek znalce [příjmení]. Je nutné kategoricky odmítnout zavádějící tvrzení žalobce, že by se Ing. [celé jméno znalce] nevypořádal se závěry znaleckého posudku zpracovaného [příjmení]. Znalecký posudek [příjmení] nemůže představovat výjimku z koncentrace ve smyslu ustanovení § 118b odst. 1 o. s. ř., i kdyby však byl znalecký posudek [příjmení] v řízení k důkazu proveden, nemohl by vést k závěru o existenci podstatné vady v době prodeje vozidla, kterou žalobce, resp. jeho matka, reklamovali svým dopisem ze dne [datum]. Z tvrzení žalobce, že je zcela evidentní, že vozidlo skrytou vadou trpělo, jinak by těžko již několik hodin po převzetí začalo vadu signalizovat, je ryze spekulativní, nelze naopak než uzavřít, že existenci vady se žalobci nepodařilo v řízení prokázat. Co se naopak v řízení prokázat podařilo, je vznik tvrzené (a matkou žalobce reklamované) vady na vozidle neodborným užíváním vozidla matkou žalobce, jak přesvědčivě vylíčil soud prvního stupně v odůvodnění napadeného rozsudku. Zákaz jízdy s rozsvícenou červenou kontrolkou je notorieta, které si musí být bezpodmínečně vědom každý držitel řidičského průkazu. Jestliže žalobce tvrdí, že nelze po matce jako ženě požadovat dokonalou znalost všech kontrolek ve voze a jejich význam, tak lze kvitovat tuto sebereflexi žalobce, kdy po zcela účelovém lhaní matky žalobce během jejího svědeckého výslechu nyní fakticky tuto mnohokilometrovou jízdu s rozsvícenou červenou kontrolkou otevřeně přiznává. Matka žalobce tak svým jednáním způsobila vznik fatálního poškození motoru, k poškození motoru vozidla došlo v příčinné souvislosti s nesprávným užíváním vozidla matkou žalobce. Pokud by užívala vozidlo správně, tj. ihned po rozsvícení kontrolky by vozidlo odstavila a nepokračovala v jízdě, nemuselo dojít k vážnému poškození motoru vozidla, tedy k vadě, kterou matka žalobce u žalované reklamovala. Z výslechu znalce [příjmení] [celé jméno znalce] jednoznačně vyplynulo, že i kdyby v době prodeje vozidla existovaly mikropraskliny těsnění hlavy motoru, tak tyto nemohly vést k závadě, která způsobila nepojízdnost předmětného automobilu. Naopak dle vyjádření znalce se u takto starých aut s obdobným nájezdem jedná o běžný stav, který je řešitelný dolitím chladicí kapaliny např. jednou za dva měsíce. Navíc k dalšímu poškození vozidla došlo ledabylým uskladněním vozidla žalobcem, a to do té míry, že případná oprava vozidla je již zcela nemožná. Žalovaná tak navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. 4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v intencích ustanovení § 212 věty prvé o. s. ř. v celém rozsahu, dle ustanovení § 212a odst. 1, 5, 6 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné. 5. Z obsahu spisu má odvolací soud zjištěno, že žalobce se žalobou podanou k soudu prvního stupně dne [datum] domáhal po žalované zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že jako kupující uzavřel se žalovanou jako prodávající dne [datum] kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka] (dále též„ vozidlo“) za kupní cenu [částka]. Bezprostředně po předání vozidla dne [datum] začalo vozidlo vykazovat závažnou vadu spočívající v únicích vody z chladicího systému, žalobce vodu dolil, nicméně tím se závada neodstranila, ale po krátkém čase se zopakovala. Proto žalobce dne [datum] dopravil vozidlo do autoservisu, kde diagnostikovali závažnou závadu motoru a stanovili předběžnou cenu opravy na [částka], což vzhledem ke kupní ceně představovalo 35 % pořizovacích nákladů. Pokud by žalobce na počátku kontraktačního jednání věděl, že bude muset tuto částku do opravy vozidla investovat, nikdy by toto vozidlo nekoupil. Vadu chladicího systému nebylo možné odhalit při převzetí vozidla ani z krátké zkušební jízdy a jednalo se tak o vadu skrytou, na kterou žalovaná žalobce neupozornila. Existenci vytýkané vady žalobce žalované oznámil bez zbytečného odkladu, s návrhem reparačního nároku ve formě opravy, a to doporučeným dopisem z [datum]. Na tuto reklamaci žalobkyně nereagovala. V