21 C 379/2010-725 — Okresní soud Praha-západ

1. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozhodl Okresní soud Praha – západ (dále jen„ soud prvního stupně“) výrokem I., že se zamítá žaloba, pokud se žalobci domáhali po žalovaném zaplacení částky [částka] tak, že k rukám žalobce a) uhradí [částka], k rukám žalobce b) dalších [částka], u každého z nich s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně od [datum] do zaplacení. Výrokem II. bylo rozhodnuto, že žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému společně a nerozdílně na vzájemném návrhu žalovaného částku ve výši [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,25 % ročně z této částky od [datum] do [datum], ve výši 8,5 % ročně z této částky od [datum] do [datum], ve výši 8 % ročně z této částky od [datum] do [datum], ve výši 7,75 % ročně z této částky od [datum] do [datum], ve výši 7,50 % ročně z této částky od [datum] do [datum], ve výši 7,05 % ročně z této částky od [datum] do [datum], ve výši 7,50 % ročně z této částky od [datum] do [datum], ve výši 8 % ročně z této částky od [datum] do [datum], ve výši 8,75 % ročně z této částky od [datum] do [datum], ve výši 9 % ročně z této částky od [datum] do [datum], ve výši 7,25 % ročně z této částky od [datum] do [datum], ve výši 7,5 % ročně z této částky od [datum] do [datum], ve výši 10,75 % ročně z této částky od [datum] od [datum], ve výši 14 % ročně z této částky od [datum] do [datum], a dále s ročním úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá v procentech součtu čísla sedm a výše limitní sazby pro dvoutýdenní operace [obec] národní banky vyhlášené ve Věstníku [obec] národní banky a platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žaloba byla dále zamítnuta, pokud se žalovaný po žalobcích domáhal vzájemným návrhem zaplacení částky ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení (výrok III.). Dále bylo rozhodnuto, že žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému společně a nerozdílně 55,4 % náhrady nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného advokáta JUDr. [jméno] [příjmení] (výrok IV.), že žalobci jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně České republice na účet Okresního soudu Praha - západ na nákladech státu částku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok V.), a že žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu Praha - západ na nákladech státu částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok VI.). Předmětem řízení je nárok žalobců na zaplacení [částka] s příslušenstvím z titulu náhrady škody, kdy žalobci uzavřeli se žalovaným dne [datum] smlouvu o dílo, které nebylo dokončeno, a žalobci v únoru 2009 od této smlouvy odstoupili. Žalovaný zároveň uplatňuje vzájemným návrhem nárok na zaplacení [částka] s příslušenstvím s tím, že se jedná o rozdíl mezi poskytnutou zálohou a částkou, o kterou se dle jeho tvrzení žalobci provedením díla bezdůvodně obohatili na úkor žalovaného. Součástí tohoto vzájemného návrhu je rovněž nárok žalovaného na zaplacení cestovních výloh dle § 642 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“). Žalobci vznesli námitku promlčení nároku uplatněného vzájemným návrhem žalovaného. Soud prvního stupně po zrušení věci Nejvyšším soudem (dále jen„ NS“) jako soudem dovolacím postupoval dle § 262 odst. 4 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, v platném znění (dále jen„ obch. zák.“). Uzavřel, že žalobci odstoupili od uvedené smlouvy o dílo bez důvodu v režimu ust. § 642 odst. 1 obč. zák. Vyšel ze znaleckého posudku znalecké kanceláře [právnická osoba], a zjištěné ceny díla, provedeného žalovaným, v celkové hodnotě [částka]. Po odečtení zálohy ve výši [částka], kterou žalobci zaplatili na provedení díla žalovanému, vyhověl vzájemnému návrhu žalovaného co do částky 90 122 s požadovaným příslušenstvím ([anonymizována dvě slova] - [anonymizována dvě slova]), co do částky [částka] s příslušenstvím byl vzájemný návrh žalovaného zamítnut. Žaloba žalobců pak byla vzhledem k uvedeným zjištěním a právní kvalifikaci zamítnuta jako celek. Ohledně námitky promlčení, vznesené žalobci vůči vzájemnému návrhu žalovaného, pak soud prvního stupně uzavřel, že je namístě aplikace obč. zák. (NS 31 Cdo [číslo]), a to konkrétně jeho ust. § 107 odst. 3. Na základě tohoto ustanovení není nárok ze vzájemného návrhu žalovaného promlčen. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud prvního stupně dle § 142 odst. 2 o. s. ř., když porovnal úspěch účastníků řízení ohledně žaloby na straně jedné a ohledně vzájemného návrhu na straně druhé. 2. Proti tomuto rozsudku, konkrétně jeho výrokům I., II., IV. a V. (výrok VI. je výrokem závislým – pozn. odvolacího soudu), podali včasné odvolání žalobci. V něm uvedli, že závěry soudu prvního stupně posuzující smlouvu o dílo ze dne [datum] zčásti dle obč. zák. a zčásti dle obch. zák. nejsou správné. Žalobci požívají zákonnou ochranu spotřebitelů, což však soud prvního stupně v napadeném rozhodnutí nezohledňuje. Žalobci odkázali na rozsudek NS ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] s tím, že nejsou podnikatelé, šlo u budování jejich rodinného domu. Proto na ně režim obch. zák. nedopadá ani zčásti. Jak již upozornil znalec [celé jméno znalce], obsah smlouvy o dílo je zcela stručný a nedostatečný již ve vymezení předmětu díla. Pouze finanční nároky podnikatele spolu s vadným sjednáním přísného režimu obch. zák. s laiky jsou ve smlouvě úplné. Nedostatečnost vymezení předmětu díla by však neměla jít k tíži spotřebitelů. Pokud soud prvního stupně uzavírá, že předmětem smlouvy byly tesařské a pokrývačské práce na stavbě střechy rodinného domu, není toto úplné. Žalobci odkázali na přílohu 1 smlouvy o dílo, kde se uvádí i měděný okapový systém střechy, svody a oplechování, tedy klempířské práce pro komplexní zhotovení střechy. Není pak pravdou, že cena díla byla dohodnuta na [částka]. V příloze 1 smlouvy o dílo bylo ujednání o navýšení ceny na [částka]. Vady střechy tak nelze dělit na ty učiněné žalovaným a zbudované někým jiným, neboť předmětem díla bylo dohotovení stavby domu funkční a kompletní střechou. Pokud soud prvního stupně hovoří o žalobci údajně zbytečně vyžadovaných opravách a úpravách, ze závěrů všech tří znaleckých posudků vyplývá, že i poté byla ještě nutná oprava díla nákladem od [částka] do [částka]. Správný závěr učinil soud prvního stupně o zálohování díla částkou celkem [částka]. Z popírání části první zálohy a druhé zálohy zcela žalovaným však soud prvního stupně neučinil žádné závěry. Výpověď svědka [jméno] [příjmení] o průběhu prací soud prvního stupně nevyhodnotil v souvislostech s ostatními zjištěními. Nezvážil ani zásadní časové údaje, tj. skutečnost, že započetí prací bylo sjednáno na [datum] s termínem dokončení v srpnu, tedy do 6 týdnů. I svědecké výpovědi spolupracovníků žalovaného (např. svědek [příjmení]), ale ostatně i tvrzení samotného žalovaného, potvrzují násobné překročení lhůty. K odstoupení žalobců jako spotřebitelů od smlouvy o dílo v únoru 2009 tedy došlo nejen platně, ale i důvodně, pro násobně opožděné plnění díla, ačkoliv nebyla písemně poskytnuta další lhůta k dokončení díla. Žalobci v tomto směru odkázali na rozsudek NS ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]. Ostatně žalovaný si ani nevyzvedával opakovaně poštu a zásilky se vracely zpět žalobcům. Vzájemné vypořádání mezi účastníky by se tak v tomto případě nemělo řídit ust. § 641 odst. 1 obč. zák., ale § 517 odst. 1 obč. zák., tedy obecnými ustanoveními o vydání bezdůvodného obohacení ve stavu právní úpravy k únoru 2009. Tři znalecké posudky k rozsahu a kvalitě plnění žalovaným i k nákladům potřebným na uvedení jeho díla do řádného stavu mají odlišný skutkový základ vzhledem k odlišným dobám ohledání stavby znalcem. Posudek Ing. [jméno] [příjmení], CSc. z [datum], vypracovaný na žádost žalobců, vychází ze zjištěného stavu díla rok po ukončení prací žalovaným. Tento znalec jako jediný osobně ohledal přesný stav střechy a celé stavby v době rozhodné. Posudek soudem ustanoveného znalce [celé jméno znalce] byl podán až 9 let poté, navíc za účasti všech účastníků. Znalec přibral rozpočtáře [jméno] [jméno] a nezjistil nic, co by zpochybňovalo původní odborná zjištění Ing. [příjmení], vycházel tudíž z obdobného stavu. Zcela odlišnou metodou podle podrobného položkového rozpočtu dospěl k závěru o nutnosti nákladů na nápravu vadného stavu ve výši [částka]. V tom se shodl se závěrem Ing. [příjmení] ([částka]), byť tento postupoval metodicky odlišně. Znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D. provedl ohledání až po 13 letech od ohledání střechy znalcem [příjmení] [příjmení], CSc., tedy po 14 letech od ukončení prací žalovaným. Na rozdíl od předchozích znaleckých posudků pak dospěl k závěru o nákladech potřebných na opravu pouze v dotčených místech, a to jen ve výši [částka]. Žalobci konstatuj