8 C 218/2023-30 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobce se žalobou domáhal rozhodnutí soudu, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku [částka] s příslušenstvím a nahradit mu náklady řízení. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] s právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba] a. s. smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal uhradit vyčerpaný úvěr společně se smluvním úrokem z úvěru [částka] a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka], což neučinil, když uhradil pouze část dluhu, částku [částka]. S ohledem na prodlení žalovaného vznikl poskytovateli úvěru nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky, celkem [částka]. Pohledávku z úvěrové smlouvy nabyl žalobce na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené s původním věřitelem dne [datum] a dílčí smlouvy z [datum]. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodl ve věci v nepřítomnosti účastníků, když žalobce se z jednání omluvil a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. 4. Provedeným dokazováním má soud za prokázaný následující skutkový stav: ze smlouvy o úvěru vyplývá, že dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] a. s. a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve výši [částka], úvěr byl vyplacen bankovním převodem. Úvěr měl být splácen ve 12 měsíčních splátkách po [částka] společně s úhradou za poskytnutí úvěru – poplatky [částka] a smluvní úrok [částka]. 5. [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným žalobci rámcovou smlouvou ze dne [datum] a dílčí smlouvou ze dne [datum], žalovanému to bylo oznámeno dopisem ze dne [datum] a [datum] (smlouvy o postoupení, dopisy z [datum] a [datum]). 6. Žalovaný byl vyzýván k úhradě dluhu předžalobní výzvou (dopis ze dne [datum], podací lístek). 7. Žalobce k výzvě soudu doplnil, že jeho právní předchůdce prověřoval úvěruschopnost žalobce. Z částečné kopie výpisu z účtu žalovaného bylo zjištěno, že žalovanému byla dne [datum] na účet připsána částka [částka], dne [datum] z téhož účtu částka [částka], dne [datum] z jiného účtu částka [částka] a dne [datum] ze stejného účtu jako dne 11. 11. částka [částka]. Z výpisu není zřejmé, zda se jedná v jednotlivých případech o mzdu, příjem z podnikání, jiný úvěr či půjčku nebo právní důvod připsaných částek je zcela jiný. Žádné další důkazy k otázce úvěruschopnosti žalovaného žalobce nepředložil. 8. Soud byl připraven poučit žalobce podle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. o nutnosti doplnění tvrzení a důkazních návrhů k tvrzení o tom, zda poskytovatel úvěru zkoumal úvěruschopnost žalovaného v dostatečném rozsahu, avšak tato snaha soudu byla zmařena tím, že se žalobce k ústnímu jednání nedostavil. Je věcí každého z účastníků, jakým způsobem hodlá ve sporném řízení uplatňovat svá práva. Jestliže se žalobce rozhodl jednání neúčastnit, dobrovolně se vystavil riziku, že nebude moci být poučen podle ustanovení § 118a o. s. ř. Soud současně upozorňuje na ustanovení § 79 odst. 1 o. s. ř., podle kterého je žalobce povinen vylíčit rozhodující skutečností o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání již v podané žalobě. Soud současně připomíná, že poučení podle § 118a o. s. ř. se poskytují jen účastníku (jeho zástupci nebo zmocněnci), který je u jednání přítomen. Jedná-li soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníka (jeho zástupce nebo zmocněnce), je to účastník, který svou nepřítomností u soudu způsobil, že se mu příslušného poučení nedostalo. Taktomu bylo i v posuzovaném případě, kdy soud jednal v nepřítomnosti účastníků. Uvedený názor soudu plně odpovídá i rozhodovací praxi [anonymizováno] a Ústavního soudu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] a usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [datum], sp. zn. [ústavní nález]). 9. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném ke dni uzavření výše uvedené smlouvy o úvěru. 10. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 11. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1968 obč. zák. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Podle § 1970 obč. zák. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. V daném případě mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky formou úvěru ve výši [částka] Smlouva byla uzavřena zřejmě bez splnění podmínek uvedených v zákoně o spotřebitelském úvěru, když poskytovatel úvěru ani žalobce nedoložil, že by před uzavřením smlouvy zkoumal dostatečně pečlivě úvěruschopnost žalovaného. V řízení bylo prokázáno, že úvěr byl žalovanému poskytnut, ze strany žalovaného nebyla prokázána žádná vyšší úhrada než žalobcem tvrzených [částka]. Bylo sice doloženo, že nepravidelně a z různých účtů přicházely na účet žalovaného určité částky, není však zřejmé, zda jde o pravidelný příjem žalovaného, navíc nebyly vůbec prokázány jeho výdaje. Smlouvu o úvěru soud proto vyhodnotil jako neplatnou. 14. Zde je třeba uvést, že v případě této neplatnosti jde i při subsidiární aplikaci o.z. o neplatnost absolutní, jelikož při pominutí řádného zkoumání úvěruschopnosti jde o jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. § 588 o.z.). Tento výklad je ostatně jediný možný, aby byly zachovány nezbytné standardy ochrany spotřebitele (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne [datum] C - [číslo]). 15. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Žalovaný se vzhledem k neplatnosti smlouvy o úvěru na úkor žalobce bezdůvodně obohatil ve výši přijatého úvěru po odečtení provedených úhrad. Je tak povinen zaplatit žalobci jako procesnímu nástupci původního žalobce částku ve výši [částka] ([anonymizována dvě slova] mínus [anonymizována dvě slova]), dále žalobci náleží zákonný úrok z prodlení, a to až od počátku prodlení po doručení předžalobní výzvy. Ve zbytku bylo třeba žalobu zamítnout. 17. Soud proto ve věci samé rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku. 18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, jak uvedeno ve výroku, když na straně žalovaného je úspěch ve věci o něco vyšší, ovšem žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly.