8 C 97/2023-26 — Okresní soud Praha-západ

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce původně domáhal po žalované úhrady shora uvedené částky s příslušenstvím. Podanou žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které byly žalované poskytnuty dne [datum] finanční prostředky ve výši [částka]. Žalovaná porušila podmínky smlouvy, došlo ke zesplatnění úvěru a předchůdce žalobce vyzýval žalovanou k úhradě dlužné jistiny ve výši [částka], úroků, poplatků a smluvní pokuty Žalobce nabyl pohledávku za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek od poskytovatele úvěru [právnická osoba] na základě dříve uzavřené rámcové smlouvy. Předžalobní upomínka byla žalované odeslána společností [právnická osoba] 2. V průběhu řízení, před nařízením jednání, v reakci na výzvu soudu k doložení zkoumání úvěruschopnosti, vzal žalobu částečně zpět co do částky [částka] představující kapitalizovaný úrok a smluvní pokutu, neboť důkazy o zkoumání úvěruschopnosti žalobce nedisponuje. Trval na žalobě co do dlužné jistiny, úroku z prodlení a částky [částka] jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky. 3. Soud proto podle § 96 odst. 2 o. s. ř. řízení částečně zastavil v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby. 4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobce a z důkazů, které označil k prokázání těchto svých tvrzení. 5. Jelikož účastníci řízení souhlasili, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, soud ústní jednání ve věci nenařídil, neboť má zato, že věc bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o.s.ř., § 101 odst. 4 o.s.ř.). 6. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a celkovému skutkovému závěru. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované dne [datum] finanční prostředky ve výši [částka] (výpis z účtu). Dne [datum] došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobce, o čemž byla žalovaná informována (smlouva o postoupení pohledávek, vč. přílohy, oznámení postoupení pohledávky z [datum]) [právnická osoba] zaslala žalované dne [datum] předžalobní výzvu (předžalobní výzva). 7. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“). 8. Podle § 2991 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Podle § 1968 OZ je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. V daném případě poskytl právní předchůdce žalobce žalované bez právního důvodu (úvěrovou smlouvu soud shledal neplatnou, když nebylo doloženo, že poskytovatel úvěru řádně zkoumal úvěruschopnost žalované) finanční prostředky, které žalovaná dosud právnímu předchůdci žalobce v plném rozsahu nevrátil, když z částky [částka] byla dosud splacena jen menší část. Pohledávka za žalovanou byla podle § 1879 OZ postoupena na žalobce. V řízení pak nebylo zjištěno nic k tomu, že by žalovaná na svůj dluh něčeho dalšího uhradila, a soud proto podané žalobě po částečném zpětvzetí z velké části vyhověl a stanovil žalované povinnost dlužnou jistinu ve výši [částka] vrátit spolu se zákonným úrokem z prodlení. Lhůta k plnění byla určena třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). 11. Pokud jde o požadavek úhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka], v této části byla žaloba zamítnuta, když právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky je dáno pouze v případě vzájemného závazku podnikatelů nebo závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem (§ 3 nař. vl. č. 351/2013 Sb.), o takový vztah v daném případě nejde. 12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 o. s. ř. tak, že ve věci více úspěšnému žalobci (v poměru 79 % ku 21 %) přiznal právo na částečnou náhradu nákladů řízení v rozsahu 58 % (79 mínus 21). Žalobci v řízení vznikly náklady v celkové výši [částka], kde [částka] představuje zaplacený soudní poplatek za žalobu, [částka] je odměna za jeden úkon právní služby podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., zástupce žalobce učinil v řízení 3 úkony, proto by odměna činila [částka], dále by příslušel 3 x režijní paušál [částka] podle § 13 odst. 3 cit. vyhl. a rovněž částka odpovídající DPH z nákladů právního zastoupení ([částka]). 58 % z této částky pak je [částka].