10 C 131/2022-29 — Okresní soud v Rakovníku

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba] s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byla žalovanému poskytnuta částka [částka] za úrok ve výši [částka], odměnu za administrativní činnost ve výši [částka] a za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Předmětnou částku spolu s příslušenstvím se žalovaný zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně v 60 splátkách po [částka] týdně. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátku uhradil dne [datum] Celkem žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uhradil [částka]. Dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Dlužnou částku ve výši uplatněné v žalobě žalovaný do dne jejího podání neuhradil, a to nejen právní předchůdkyni žalobkyně, ale ani žalobkyni přesto, že jej k tomu opakovaně vyzývala. 2. Žalovaný se k návrhu přes výzvu soudu nevyjádřil. 3. Soud jednal v nepřítomnosti obou účastníků řízení dle § 101 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. 4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši [částka] za úrok ve výši [částka], odměnu za administrativní činnost ve výši [částka] a za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Žalovaný se úvěr zavázal splácet v pravidelných 60 týdenních splátkách po [částka] (smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti ze dne [datum]). Ze zákaznické karty ze dne [datum] vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala majetkovou situaci žalovaného. Jako ověřené dokumenty jsou zaškrtnuty kolonky s označením pracovní smlouva, výplatní pásky a potvrzení o příjmu od zaměstnavatele (brigáda). Dále je zde uvedeno, že žalovaný je svobodný nájemník. Jako zaměstnání je uvedeno uklízeč u zaměstnavatele RAUDO. Dále je ve finančních informacích uvedeno, že měsíční příjem žalovaného činí celkem [částka], další příjmy (brigáda) činí [částka], výdaje na bydlení činí [částka] (1/2), osobní výdaje [částka] a splátky úvěru [částka] (karta zákazníka ze dne [datum]). Žalovaný sjednané splátky řádně a včas nehradil, právní předchůdkyni žalobkyně uhradil pouze [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] pohledávku za žalovaným na žalobkyni, o čemž žalovaného informovala dopisem ze dne [datum] (smlouva o postoupení pohledávek včetně seznamu postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího lístku). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby ve věci (předžalobní výzva ze dne [datum] včetně podacího lístku). 5. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ustanovení § 3016 o.z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele. Proto soud vycházel i ze zákona [číslo] o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ z.o.s.“), který byl platný v době uzavření smlouvy o úvěru. Konkrétně soud aplikoval ustanovení § 2 odst. 1 z.o.s., dle kterého je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dále soud vycházel z ustanovení § 86 z.o.s., dle kterého poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle § 75 z.o.s. je poskytovatel úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 7. Podle ustanovení § 580 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ustanovení § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 8. Podle ustanovení § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 o.z.). 9. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o.z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojena včetně jejího zajištění. Podle § 1881 odst. 1 o.z., postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit pokud to ujednání dlužníka věřitele nevylučuje. Podle § 1882 odst. 1 o.z., dokud postupitel dlužníka nevyrozumí nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná. 10. Dále soud aplikoval § 1970 o.z., dle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. 11. Po zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti se soud v prvé řadě zabýval tím, zda mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný uzavíral smlouvu jako spotřebitel a právní předchůdkyně žalobkyně při poskytnutí úvěru jednala v rámci svého podnikání, jednalo se o smlouvu, která musí splňovat požadavky zákona o spotřebitelském úvěru. V souladu se shora citovanými ustanoveními tohoto zákona se soud tedy zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně řádně před poskytnutím úvěru posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet. K prokázání svého tvrzení, že schopnost žalovaného úvěr splácet právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně prověřila, žalobkyně doložila kartu zákazníka. Jedná se však o dokument sepsaný žalovaným eventuálně obchodním zástupcem právní předchůdkyně žalobkyně. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018, věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelských úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele. V posuzovaném případě přesto, že žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně informace získané od žalovaného ověřila, není zřejmé, zda tak skutečně učinila, jaké doklady přitom měla k dispozici, ani zda kromě příjmů ověřila i výdaje žalovaného. Navíc žalobkyně svá tvrzení týkající se ověřování údajů získaných od žalovaného žádným způsobem nedoložila, a tedy tyto údaje dle soudu ničím objektivně nepodložila. V tomto směru tak dle soudu neunesla důkazní břemeno a břemeno tvrzení. K jednání ve věci se žalobkyně nedostavila a sama se tak vzdala možnosti být v tomto směru poučena při jednání podle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. Z daného důvodu dospěl soud k závěru, že smlouvy o úvěru jsou v projednávané věci neplatné, přičemž se jedná o neplatnost absolutní, neboť odporují zákonu a zjevně narušují veřejný pořádek. Soud má poto