10 C 187/2021-58 — Okresní soud v Rakovníku

1. Žalobou podanou u soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovanému poskytla úvěr [číslo] ve výši [částka], který se žalovaný spolu se sjednaným úrokem ve výši 59,88% p.a. zavázal žalobkyni splácet v pravidelných měsíčních splátkách po [částka]. Žalovaný se však s úhradou splátek dostal do prodlení, v důsledku čehož byl úvěr ke dni [datum] zesplatněn. Žalovaný uhradil celkem 11 227. Žalobkyně požadovala uhradit částku odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši [částka] (odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši [částka] a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši [částka]) s příslušenstvím, smluvní pokutu dle bodu [číslo] v celkové výši [částka] s příslušenstvím, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu [číslo] v celkové výši [částka] s příslušenstvím, smluvní pokutu dle bodu 6.5. smlouvy ve výši [částka] a úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši [částka] ode dne [datum] do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku dosud neuhradil, přestože jej k tomu žalobkyně vyzývala. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil. K jednání ve věci se nedostavil, přestože byl řádně předvolán, a proto soud jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. v jeho nepřítomnosti. 3. Soud ve věci provedl dokazování, ze kterého učinil níže popsaná skutková zjištění: 4. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru spisu soud zjistil, že žalobkyně je registrována jako nebankovní poskytovatel spotřebitelských úvěrů jiných než na bydlení od [datum]. 5. Z hodnocení klienta soud zjistil, že příjem žalovaného měl činit [částka] čistého měsíčně. Jeho výdaje měly být celkem [částka] měsíčně, z toho [částka] na bydlení a životní minimum [částka] Celkem žalovanému mělo zbývat [částka] měsíčně. Z výpisu záznamů z registru [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný zde neměl záznam. 6. Z oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně akceptovala návrh žalovaného na uzavření smlouvy o úvěru. 7. Ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným (dále jen„ smlouva“) soud zjistil, že žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v pravidelných 36 měsíčních splátkách po [částka] splatných nejpozději 14. dne každého kalendářního měsíce, a to počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Celkem měl žalobkyni uhradit [částka]. Úroková sazba činila 59,87 % ročně. V čl. 6 smlouvy si účastníci sjednali, že v případě prodlení žalovaného s úhradou splátky, či její části o délce 30 dnů, vzniká žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši [částka], a to za každou splátku, se kterou se ocitl v prodlení. Toto právo zanikne po zesplatnění úvěru. V čl. 6 smlouvy bylo sjednáno, že žalobkyni vzniká právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši [částka], které jí vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného, u každé splátky u které se ocitl v prodlení s její úhradou o délce 15 dnů. Jestliže se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů mělo dle čl. 6 smlouvy automaticky dojít k zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění úvěru se dle článku 6.4. smlouvy celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že žalobkyni vzniklo oprávnění požadovat po žalovaném v případě prodlení žalovaného s její úhradou z nové jistiny úvěru úroky z prodlení až do jejího zaplacení. V článku 6.5. smlouvy bylo sjednáno, že jestliže žalovaný nezaplatí novou jistinu úvěru v den jejího zesplatnění, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou ode dne následujícího po dni zesplatnění až do jejího zaplacení. 8. Ze splátkového kalendáře ke smlouvě o úvěru soud zjistil, jakým způsobem byla v jednotlivých splátkách rozložena úhrada jistiny a úhrada úroku. 9. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že žalobkyně poukázala dne [datum] na účet žalovaného částku [částka]. 10. Z výzvy k zaplacení ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě sedmé a osmé splátky. Z výzvy k zaplacení ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě sedmé, osmé a deváté splátky a upozorňovala jej na možnost zesplatnění celého úvěru. 11. Z oznámení ze dne [datum] soud zjistil, že v důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátky o délce 65 dnů, došlo ke dni [datum] k zesplatnění úvěru. Dlužnou částku k tomuto datu žalobkyně vyčíslila na [částka] ([částka] jistina, [částka] úrok za poskytnutí úvěru, [částka] smluvní pokuta, [částka] náhrada nákladů vzniklých s prodlením). 12. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. Dle podacího archu byla výzva odeslána žalovanému téhož dne. 13. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti důležité pro rozhodnutí ve věci. 14. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době. 15. Podle ustanovení § 3016 o.z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele. Proto soud vycházel i ze zákona [číslo] o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ z.o.s.“), který byl platný v době uzavření smlouvy o úvěru. Konkrétně soud aplikoval ustanovení § 2 odst. 1 z.o.s., dle kterého je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dále soud vycházel z ustanovení § 86 z.o.s., dle kterého poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 16. Podle ustanovení § 580 o.z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ustanovení § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 17. Podle ustanovení § 2991 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 o.z.). 18. Dále soud aplikoval § 1970 o.z., dle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. 19. Po zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti se soud v prvé řádě zabýval tím, zda mezi žalobkyní a žalovaným došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný uzavíral smlouvu jako spotřebitel a žalobkyně při poskytnutí úvěru jednala v rámci svého podnikání, jednalo se o smlouvu, která musí splňovat požadavky zákona o spotřebitelském úvěru. V souladu se shora citovanými ustanoveními tohoto zákona se soud tedy zabýval tím, zda žalobkyně řádně před poskytnutím úvěru posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost byla ověřena na základě zhodnocení informací získaných o