10 C 195/2021-21 — Okresní soud v Rakovníku

Toto rozhodnutí obsahuje vzhledem k výši předmětu řízení zkrácené odůvodnění podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též „o. s. ř.“). Ve věci bylo rozhodnuto na základě listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a o. s. ř. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení [částka] s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], kterou uzavřela žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba], [IČO]. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Dne [datum] uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], s žalovanou jako spotřebitelem smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Prostřednictvím této smlouvy se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši [částka] a žalovaná se zavázala danou částku vrátit právní předchůdkyni žalobkyně do [datum]. Žalovaná o úvěr požádala tím způsobem, že se zaregistrovala na webových stránkách [webová adresa], kde se označila adresou, rodným číslem, telefonním číslem, emailovou adresou a bankovním účtem. Žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované výpisem z dostupných databází ISIR, [příjmení], CRKI a BRKI. Dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně odeslala částku [částka] na účet žalované č. [bankovní účet]. Žalovaná však dlužnou částku ve lhůtě splatnosti neuhradila a to ani částečně. Následně byla pohledávka za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni. O této skutečnosti byla žalovaná právní předchůdkyní žalobkyně informována dopisem ze dne [datum]. Před podáním žaloby ve věci žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky výzvou ze dne [datum], na kterou žalovaná nereagovala. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen,,o. z.), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určitě částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 o. z.). Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla postoupena dle § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou měl vzniknout právní vztah založený smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně dle smluvního ujednání žalované částku [částka] skutečně poskytla, avšak žalovaná ji právní předchůdkyni nevrátila. Žalobkyně v řízení sice netvrdila a neprokazovala, že by řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, jak jí ukládalo v době uzavření smlouvy platné a účinné ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ovšem žalobkyně se v tomto řízení domáhá pouze jistiny úvěru, která by jí náležela i jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 o. z. při zneplatnění úvěrové smlouvy pro absenci zkoumání úvěruschopnosti dlužníka. Žalobkyně tak má nárok na neuhrazenou jistinu úvěru ve výši [částka], výše žalované částky nebyla v řízení nijak rozporována. Dlužnou částku ve výši [částka] žalovaná neuhradila, a to nejen právní předchůdkyni žalobkyně, ale ani samotné žalobkyni. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy co do žalované částky i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z. z nesplacené jistiny ve výši [částka] od [datum] do zaplacení, přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má zcela procesně úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně v celkové výši [částka] spočívají v zaplaceném soudním poplatku [částka] a v odměně advokáta, která je tvořena částkou [částka], tj. odměnou za 3 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 a § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), kdy sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí [částka], odměnou advokáta za 3 paušální náhrady hotových výdajů po [částka] (§ 13 odst. 3 ve znění § 14b odst. 5 AT) a náhradou za DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z paušálních náhrad dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši [částka]. Při určení výše nákladů řízení, co se týče stanovení odměny advokáta, postupoval soud podle § 14b advokátního tarifu, neboť tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje [částka] a řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech (srov. např. řízení vedené u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. 9 C 203/2021 nebo 8 C 186/2021). O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Třídenní lhůta ke splnění obou povinností byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.