6 C 53/2018-102 — Okresní soud v Rakovníku

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu neuhrazeného dluhu z uzavřené smlouvy o úvěru [číslo]. Podáním doručeným soudu dne [datum] vzala žalobkyně částečně svoji žalobu zpět. Poukázala na to, že ze strany žalovaného došlo po podání žaloby v rámci insolvenčního řízení k částečné úhradě dlužné částky. Žalovanému tak zbývá uhradit dlužnou jistinu ve výši [částka] s příslušenstvím ve formě zákonného úroku a smluvního úroku, dále smluvní pokuty dle bodu 6.1. smlouvy ve výši [částka] s příslušenstvím, náklady spojené s prodlením dlužníka dle bodu [číslo] ve výši [částka] s příslušenstvím a smluvní pokuta dle bodu 6.5. smlouvy ve výši [částka]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a nedostavil se ani k jednání soudu, které tak proběhlo v jeho nepřítomnosti. 3. Z listin předložených žalobkyní, zejména z předsmluvního formuláře ze dne [datum], z výpisu [obec] spořitelny žalovaného, fotokopie dokladu totožnosti žalovaného [číslo] pracovní smlouvy žalovanéhou společnosti [právnická osoba] [obec] včetně výplatních pásek, ze smlouvy o úvěru [číslo] oznámení žalobkyně o schválení úvěru ze dne [datum], včetně dodejky, z dokladu o vyplacení úvěru, z formuláře hodnocení klienta, z ověření v registru [příjmení] a NRKI, z karty klienta, splátkového kalendáře ze dne [datum], z výzvy k zaplacení dlužné částky s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru ze dne [datum], [datum] a [datum] zasílané žalovanému, z oznámení o zesplatnění úvěru, z přežalobní výzvy ze dne [datum] včetně podacího archu, soud zjistil následující skutečnosti: 4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] doložené žalobkyní soud zjistil, že tato byla mezi účastníky uzavřena dne [datum]. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal splácet ve 48 měsíčních splátkách po [částka] počínaje měsícem leden 2017. Schopnost žalovaného řádně hradit byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů o příjmech, výpisů z bankovního účtu a prohlášením dlužníka. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného – žalovaný nebyl v té době evidován v insolvenčním rejstříku ani jeho zaměstnavatel a jeho doklad totožnosti nebyl evidován jako neplatný. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek. Do zesplatnění celého úvěru byly žalobci zaslány tyto částky: dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka] a dne [datum] částka [částka], celkem tedy [částka] Vzhledem k prodlení žalovaného vznikl žalobkyni dle článku 6.1. úvěrové smlouvy nárok na smluvní pokutu v celkové výši [částka], tj. za každou pozdě uhrazenou splátku v prodlení o délce 30 dnů [částka]. 5. Dle článku [číslo] smlouvy vznikl dále žalobkyni nárok na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného celkem [částka] (za každou splátku v prodlení o délce 15 dnů po [částka]). V důsledku tohoto prodlení došlo následně automaticky ke dni [datum] k zesplatnění celého úvěru v souladu s bodem 6.3. smlouvy, neboť žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky [číslo] splatné dne [datum]. Podle bodu 6.4. smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu vyčíslenou v žalobě ve výši [částka] byl žalovaný povinen uhradit nejpozději v den zesplatnění úvěru. před zesplatněním úvěru byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky a byla mu poskytnuta lhůta. 6. Dle článku 6.5. smlouvy přísluší žalobkyni smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny, která nebyla žalovaným uhrazena v den zesplatnění. V daném případě se jedná o období od [datum] do zaplacení dle žaloby. Dle článku 2.2. smlouvy bylo sjednáno, že úroky z úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do vrácení jistiny, a to i po zesplatnění úvěru. 7. Po zesplatnění úvěru uhradil žalovaný v rámci insolvenčního řízení, které již nyní netrvá, následující částky: dne [datum] částku [částka], ve dnech [datum], [datum] a [datum] částky vždy po [částka], dne [datum] [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka], celkem tedy částku [částka], která byla započtena na jistinu. 8. Ze splátkového kalendáře ke smlouvě o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že bylo sjednáno 48 měsíčních splátek po [částka], kde je rozvrženo postupné umořování jistiny a úroku. Dílčí úhrady žalovaného jsou doložené žalobkyní dle karty klienta tak, jak jsou označeny výše. 9. Žalobkyně rovněž doložila výpisem [právnická osoba] z účtu [bankovní účet], že přesto, že řádně vyplatila úvěr dle dokladu o vyplacení ze dne [datum] na účet žalovaného 0 [bankovní účet] v částce [částka], žalovaný úvěr řádně nesplácel. 10. Při ústním jednání soudu dne [datum] vzhledem k požadované (dle žalobkyně nominální) sazbě úroku z úvěru ve výši 63,07 % p.a. dle žaloby (úroková sazba ve smlouvě o úvěru je uvedena 847,9 % a žalobkyně tuto označuje jako efektivní) soud provedl k důkazu přehled úrokové sazby v době uzavření smlouvy o úvěru dle statistiky [příjmení] vydané ČNB, ze které vyplývá, že v prosinci 2016 činila sazba úroku z úvěru pro domácnosti na spotřebu s fixací od 1 do 5 roků 9,53 % ročně. Dále soud provedl k důkazu přepočet splátek z výše uvedeného úvěru při zachování dohodnuté měsíční výše splátky, avšak při úrokové sazbě 9,53 %. Při tomto novém splátkovém kalendáři pak vychází prvních 12 splátek tak, že ze splátky [částka] jde na úmor úroku postupně Kč 317,67 301,94 286,08 270,09 253,98 237,74 221,37 204,87 188,24 171,48 154,58 a [částka], přičemž zbytek měsíční splátky představuje úmor jistiny. 11. Soud takto k přepočtu přistoupil z důvodu, že dospěl k závěru, že výše sjednaného úroku z úvěru v nominální sazbě 63,07 % ročně odporuje ustanovení § 588 občanského zákoníku, neboť se zjevně příčí dobrým mravům. K tomuto závěru soud dospěl s odkazem na závěry vyslovené např. v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, když v daném případě sjednaná výše úrokové sazby úroku z úvěru téměř desetinásobně převyšuje obvyklou míru úroku z úvěru dle statistiky [příjmení] vydané ČNB. V řízení nebyly zjištěny žádné relevantní skutečnosti, které by odůvodňovaly rozdíl mezi sjednanou a obvyklou výší úrokové sazby. Sjednaný úrok je tak nepřiměřený a v souladu s ustanovením § 577 ve spojení s § 1802 občanského zákoníku přísluší žalobkyni toliko obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště žalované v době uzavření smlouvy tak, jak to vyplývá rovněž z ustanovení § 2395 občanského zákoníku. K poukazu žalobkyně v jiných věcech na rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 6.4.2020 č.j. 35 Co 48/2020-85 ohledně trojnásobku obvyklé úrokové míry soud uvádí, že zásah soudu dle ustanovení § 577 občanského zákoníku nesměřuje pouze k tomu, aby právní jednání bylo bezvadné, respektive„ platné“, nýbrž citované ustanovení soudu ukládá povinnost změnit nezákonné určení rozsahu v právním jednání, respektive ve smlouvě tak, aby odpovídalo spravedlivému uspořádání práv a povinností stran. Zde je třeba vyjít ze speciální úpravy citovaného ustanovení § 1802 občanského zákoníku a je třeba dovodit povinnost dlužníka zaplatit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy a nikoli trojnásobek této úrokové míry. 12. Vzhledem k tomu, že soud v dané věci dospěl k závěru, že dle údajů [příjmení] vydaných ČNB činí tato obvyklá úroková míra 9,53 % ročně, přistoupil soud k přepočtu nároku žalobkyně označeného v žalobě. Při zohlednění plateb žalované do data zesplatnění činí jistina ke dni zesplatnění nikoli [částka], ale [částka], přičemž úrok přirostlý ke dni zesplatnění úvěru není ve výši [částka], ale po zohlednění úhrad žalované před zesplatněním tento úrok do zesplatnění činí [částka], kdy tato částka zahrnuje rovněž úrok za 5 dnů do zesplatnění ve výši [částka] Celkem tak dlužná částka ke dni zesplatnění činí na jistině a úroku z úvěru činí [částka]. K výši přiznané částky dle výroku I. a) tohoto rozsudku ve výši [částka] Kč pak soud dospěl následujícím výpočtem. Od částky [částka] představující součet dlužné jistiny do zesplatnění a přirostlého úroku do zesplatnění je třeba odečíst úhrady žalované po datu zesplatnění ve výši [částka] (viz podání žalobkyně z [datum] str. 5 dole), jakož i úhrady žalovaného v rámci insolvenčního řízení ve výši [částka]. Dále je však třeba připočíst smluvní pokuty v celkové výši [částka] dle článku 6.1. úvěrové smlouvy, jakož i náhradu nákladů v souvislosti s prodlením dle článku [číslo] úvěrové smlouvy ve výši [částka]. Posledně citovaná částka zohledňuje [částka] započtených z poslední úhrady žalovaného před zesplatněním, kdy z úhrady ve výši [částka] je započteno na jistinu [čás