8 C 206/2022-26 — Okresní soud v Rakovníku

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 8 892 Kč a zákonných úroků z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 8 892 Kč od [datum] do zaplacení, a to z titulu řádně a včas neuhrazeného úvěru ve výši 5 000 Kč, který na základě smlouvy ze dne [datum] žalovanému poskytla. 2. K výzvě soudu, zda splnila povinnost ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), žalobkyně sdělila, že úvěruschopnost žalované posuzovala zejména po nahlédnutí do veřejně přístupných rejstříků a evidencí a podle informací, které žalovaná uvedla ve své žádosti o úvěr. Její hrubý příjem činil 14 500 Kč, čistý příjem 12 325 Kč a náklady na obživu 3 500 Kč měsíčně, přičemž výši příjmů si ověřila z výplatních pásek žalované. Vzhledem k tomu, že skutečné výdaje bylo možno ověřit jen obtížně, vyšla z údajů Českého statistického úřadu a došla k závěru, že žalované po odečtení měsíčních výdajů i po uhrazení minimální splátky úvěru zůstane k dispozici dalších 2 816 Kč. Proto neměla důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet. 3. Ve věci bylo rozhodnuto jen na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně s tímto výslovně předem souhlasila a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud měl proto za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované opakovaně finanční prostředky do celkové výše úvěrového limitu 50 000 Kč, přičemž první čerpání bude provedeno již při uzavření smlouvy ve výši 5 000 Kč, a žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky včetně poplatku ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru a úroku ve výši 20 % měsíčně z dlužné částky splatit, kdy výše minimální splátky činí 1/5 dlužné částky k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce. V případě prodlení žalované má žalobkyně nárok na zákonné úroky z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, v níž je v prodlení. 5. Z výpisu z účtu žalobkyně za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že žalovaná dne [datum] čerpala finanční prostředky ve výši 5 000 Kč, a z výpisů k revolvingovému úvěru žalované za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že žalovaná uhradila celkem 3 117 Kč. 6. Z žádosti žalované o poskytnutí revolvingového úvěru s limitem 50 000 Kč soud zjistil, že žalovaná uvedla, že její měsíční příjem činí 14 500 Kč hrubého a 12 325 Kč čistého, žije v nájmu, na obživu vynaloží 3 500 Kč, na bydlení 0 Kč a ostatní náklady činí 0 Kč měsíčně. Ze dvou výplatních pásek žalované soud zjistil, že její čistý příjem od společnosti [právnická osoba] činil v dubnu 2021 částku 13 543 Kč a v květnu 2021 částku 12 785 Kč. 7. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum] včetně poštovního podacího archu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně ještě před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky. 8. Po právní stránce soud uplatněný nárok posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), a také podle zákona o spotřebitelském úvěru (§ 3016 o. z.). 9. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době. 11. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 12. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2). 13. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 14. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 15. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 16. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2). 17. Soud se v prvé řadě zabýval tím, zda mezi žalobkyní a žalovanou došlo k platnému uzavření shora uvedené smlouvy, kterou soud posoudil jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a následujících o. z. Zároveň se však ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jedná o spotřebitelský úvěr a o spotřebitelskou smlouvu podle § 1810 a následujících o. z., kdy zákon o spotřebitelském úvěru do českého právního řádu zavedl povinnost věřitele (poskytovatele spotřebitelského úvěru) ještě před uzavřením smlouvy posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Takový postup zahrnuje též povinnost ověřit podstatné informace poskytnuté spotřebitelem svědčící o jeho schopnosti splácet sjednaný spotřebitelský úvěr, neboť teprve poté smí věřitel úvěr poskytnout. Věřitel je tedy povinen náležitě a aktivně zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a vyžadovat také doklady k jeho tvrzením. Své povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti přitom nedostojí, vyjde-li jen z objektivně nijak nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele totiž nejsou míněny informace získané pouze od spotřebitele, odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit (k tomu srov. zejména rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). 18. Rozhodující okolností pro posouzení věci zdejším soudem je tak skutečnost, zda žalobkyně splnila svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované řádně a s odbornou péčí tak, jak jí to pod sankcí neplatnosti ukládá zákon o spotřebitelském úvěru. Otázkou, zda došlo ke splnění zákonné předsmluvní povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, je přitom soud povinen zabývat se z úřední povinnosti (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18). Z výsledků takového posouzení úvěruschopnosti spotřebitele má kromě toho vyplývat, pokud je úvěr poskytnut, že zde nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Jedině tak totiž splní poskytovatel úvěru i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit též práva a zájmy spotřebitele, aniž by to znamenalo, že tím presumuje jeho nepoctivost. 19. V posuzované věci pak soud na podkladě provedeného dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti nepostupovala s řádnou péčí odborníka a nebylo spolehlivě zjištěno, že žalovaná bude schopna dostát svým závazkům. Z předložených výplatních pásek je dostatečně ověřeno, že příjem žalované se v rozhodné době pohyboval okolo 13 tisíc Kč čistého měsíčně. Nebyla však doložena tvrzená výše nákladů na obživu ve výši 3 500 Kč měsíčně, kromě toho nebylo nijak řešeno a doloženo, že výše nákladů na bydlení činí 0 Kč, ačkoli žalovaná má bydlet v nájmu, stejně tak nebylo jakkoli vysvětleno, proč všechny ostatní náklady žalované mají také činit 0 Kč měsíčně. Nebyly tedy nijak specifikovány a zkoumány výdaje na domácno