10 C 180/2022-26 — Okresní soud v Rakovníku

1. Žalobkyně se vůči žalované domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, a to z titulu neuhrazeného dluhu vzniklého přečerpáním kontokorentního úvěru Flexikredit podle smlouvy o bankovních službách [číslo]. Vzhledem k tomu, že ze strany žalované docházelo k opakovanému porušování smluvních podmínek (překročení povoleného rámce a nedodržení minimálního měsíčního kreditního příjmu, případně došlo k úpadku žalované), byla jí služba Flexikredit výpovědí zrušena a žalobkyně přistoupila k zesplavnění pohledávky a prohlásila dlužnou částku ve výši [částka] za splatnou ke dni [datum]. Žalobkyně provedla s odbornou péčí a v souladu s jí nastavenou politikou obezřetného úvěrování přísné individuální posouzení úvěruschopnosti žalované. Vycházela z informací získaných od žalované. Zároveň se nespokojila toliko s tvrzeními žalované o příjmové a výdajové stránce a vyvinula aktivní činnost získání informací o finančních poměrech žalované, a to nahlédnutím do databází BRKI, NRKI a insolvenčního rejstříku. Dlužná částka se skládá z neuhrazené jistiny úvěru ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], poplatku ve výši celkem [částka] a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky [částka] od [datum] do [datum]. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu předžalobní výzvou, avšak ke dni podání žaloby na dlužnou částku neuhradila ničeho. 2. Žalobkyně vzala podáním ze dne [datum] žalobu zpět v části požadovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky [částka] od [datum] do [datum]. Soud řízení v této části zastavil dle § 96 o.s.ř., když k částečnému zpětvzetí žaloby došlo před prvním jednáním ve věci a nezjišťoval proto ani stanovisko žalované k tomuto procesnímu úkonu žalobkyně (výrok I). 3. Žalovaná se k návrhu přes výzvu soudu nevyjádřila. 4. Soud jednal v nepřítomnosti obou účastníků řízení dle § 101 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti, žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. 5. Z provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění, z nichž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: 6. Žalovaná uzavřela s žalobkyní dne [datum] smlouvu, dle níž se žalobkyně zavázala poskytovat žalované kontokorentní úvěr„ Flexikredit“ k běžnému účtu č. [bankovní účet], kdy výše povoleného limitu činila [částka], úroková sazba činila 21,99% ročně a RPSN 26,49%. Měsíční poplatek za čerpání povoleného debetního zůstatku činil [částka] (smlouva o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty, dispozice ke smlouvě o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty). Před uzavřením smlouvy byla zkoumána úvěruschopnost žalované, když žalobkyně vycházela z informací získaných od žalované, že její průměrný čistý měsíční příjem za 3 měsíce činí [částka], celkový čistý měsíční příjem domácnosti [částka] a počet zdrojů příjmu je jeden. Žalovaná byla zaměstnána u společnosti [právnická osoba] jako dělník/řemeslník na dobu neurčitou. Byla svobodná a bydlela u rodičů. Z výsledku lustrace Centrální evidence exekucí vyplývá, že proti žalované jsou vedena 2 exekuční řízení (podklady k posuzování úvěruschopnosti, žádost o úvěr). Žalovaná dne [datum] čerpala úvěr ve výši [částka], dne [datum] jí byl účtován poplatek za upomínku ve výši [částka], dne [datum] poplatek za upomínku ve výši [částka] a dne [datum] poplatek za upomínku ve výši [částka] (výpis z účtu, platební historie). Protože žalovaná opakovaně porušovala citovaná smluvní ujednání, byla celková dlužná částka ve výši [částka] zesplatněna ke dni [datum] a vedena nadále na úvěrovém účtu č. [bankovní účet], což bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne [datum] (oznámení o zesplatnění). K zaplacení žalované částky byla žalovaná vyzvána dopisem zástupce žalobkyně ze dne [datum] odeslaným téhož dne (předžalobní výzva ze dne [datum] včetně poštovního podacího lístku). Žalovaná však na výzvu nijak nereagovala a rovněž ničeho nezaplatila. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 7. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („dále jen o. z.“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době. 8. Podle ustanovení § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele. Proto soud vycházel i ze zákona [číslo] o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen„ ZoSÚ“), který byl platný v době uzavření smlouvy o úvěru. Konkrétně dle § 1 ZoSÚ se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem nebo zprostředkovatelem. Podle ustanovení § 9 odst. 1 ZoSÚ je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je–li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 9. Podle ustanovení § 580 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ustanovení § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 10. Podle ustanovení § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 o.z.). 11. Po zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti se soud v prvé řadě zabýval tím, zda mezi žalobkyní a žalovanou došlo k platnému uzavření shora uvedené smlouvy o úvěru. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná uzavírala smlouvu jako spotřebitel a žalobkyně při poskytnutí úvěrů jednala v rámci svého podnikání, jednalo se o smlouvu, která musí splňovat požadavky zákona o spotřebitelském úvěru. V souladu se shora citovanými ustanoveními tohoto zákona se soud tedy zabýval tím, zda žalobkyně řádně před poskytnutím úvěrů posoudila schopnost žalované úvěr splácet. K prokázání svého tvrzení, že schopnost žalované úvěr splácet žalobkyně dostatečně prověřila, žalobkyně doložila žádost o úvěr. Jedná se však o dokument sepsaný žalovanou eventuálně obchodním zástupcem žalobkyně. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018, věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele. V posuzovaném případě přesto, že žalobkyně tvrdila, že informace získané od žalované ověřila, není zřejmé, zda tak skutečně učinila, jaké doklady přitom měla k dispozici, ani zda kromě příjmů ověřila i výdaje žalované. Navíc žalobkyně svá tvrzení týkající se ověřování údajů získaných od žalované žádným způsobem nedoložila, a tedy tyto údaje dle soudu ničím objektivně nepodložila. V tomto směru tak dle soudu neunesla důkazní břemeno a břemeno tvrzení. K jednání ve věci se žalobkyně nedostavila a sama se tak vzdala možnosti být v tomto směru poučena při jednání podle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. Z daného důvodu dospěl soud k závěru, že smlouva o úvěru je v projednávané věci neplatná, přičemž se jedná o neplatnost absolutní, neboť odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud má potom za to, že zabývat se tím, zda při zkoumání úvěruschopnosti žalované bylo postupováno s odbornou péčí, je povinen z úřední povinnosti (viz Rozsudek soudního dvora ve věci C [číslo] ve věci OPR- [právnická osoba] proti GK ze dne [datum]). 12. V důsledku shora popsaných skutečností se však žalovaná bez právního důvodu na úkor žalobkyně obohatila, neboť žalovaná čerpala sjednaný kontokorent a vzniklou pohledávku ve výši [část