8 C 341/2022-51 — Okresní soud v Rakovníku

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 16 990 Kč s příslušenstvím, a to z titulu bezdůvodného obohacení, neboť řádně a včas neuhradil dluh z revolvingového úvěru, poskytnutého na základě smlouvy ze dne [datum]. Žalobkyně proto od smlouvy odstoupila a požaduje zbytek z jistiny 19 990 Kč po odečtení částečné úhrady ve výši 3 000 Kč. 2. Ve věci bylo rozhodnuto jen na základě předložených listinných důkazů bez nařízení jednání za podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud měl proto za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru N-Times [číslo] včetně zpracování osobních údajů a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalovaný si u žalobkyně sjednal možnost čerpání finančních prostředků s úvěrovým limitem 20 000 Kč, přičemž první čerpání ve výši 16 390 Kč za účelem nákupu relaxačního zboží se zavázal vrátit spolu s úroky ve výši 21,9 % ročně v 72 měsíčních splátkách po 396 Kč, přičemž první splátka byla splatná dne [datum]. Ze smlouvy dále mj. plyne, že odstoupí-li žalobkyně od smlouvy z důvodu, že žalovaný bude v prodlení s úhradou více jak dvou splátek nebo i jen jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, nabývá toto odstoupení od smlouvy účinnosti okamžikem doručení. Z přehledu splátek, výpisu z účtu žalovaného a potvrzení o čerpání pak bylo zjištěno, že žalovaný čerpal celkem 19 990 Kč a splatil celkem 3 000 Kč. 4. Z odstoupení od smlouvy o úvěru a výzvy k okamžité úhradě dluhu ze dne [datum] včetně poštovního podacího archu (i ze sdělení ze dne [datum] včetně poštovního podacího archu) soud zjistil, že žalobkyně sdělila žalovanému, že odstupuje od shora uvedené smlouvy, neboť řádně nesplácel úvěr, jenž mu byl na základě této smlouvy poskytnut, a je v prodlení s úhradou více jak dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Žalobkyně proto žádala o okamžitou úhradu dlužné částky. Současně ho upozornila, že nebude-li dluh uhrazen, bude se svého nároku domáhat soudní cestou. 5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. Zjištěný skutkový stav posoudil soud následujícím způsobem po stránce právní. 6. Podle § 2001 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon. 7. Podle § 2004 o. z. odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku (odst. 1). Plnil-li dlužník zčásti, může věřitel od smlouvy odstoupit jen ohledně nesplněného zbytku plnění. Nemá-li však částečné plnění pro věřitele význam, může věřitel od smlouvy odstoupit ohledně celého plnění (odst. 2). 8. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době. 10. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2). 11. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 12. Na podkladě zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žalovaný od žalobkyně získal finanční prostředky ve výši 19 990 Kč, tyto včas a řádně podle smlouvy o spotřebitelském úvěru nevrátil, neboť uhradil pouze 3 000 Kč, a žalobkyně proto platně odstoupila od smlouvy, což žalovanému oznámila, jak v ní bylo sjednáno. Vzhledem k tomu byl vzájemný závazek mezi stranami zrušen a žalobkyně má proto nárok na vrácení poskytnutého finančního plnění, neboť po odstoupení od smlouvy jde ze strany žalovaného o bezdůvodné obohacení, když žalobkyně plnila z právního důvodu, který již odpadl. 13. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně požadovaných zákonných úroků z prodlení podle § 1970 o. z., ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný se podle § 1968 o. z. dostal ve smyslu uvedené předžalobní výzvy do prodlení s vrácením předmětu bezdůvodného obohacení. 14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř., tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni náleží plná náhrada nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a z nákladů za zastoupení advokátem. Tomu podle § 1 odst. 2, § 6 odst. 1, § 7 bod 5 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) náleží odměna ve výši 1 780 Kč za každý ze tří úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, žaloba) a podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý tento úkon. Dohromady jde spolu s náhradou za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. se sazbou 21 % o částku 8 550,40 Kč.