Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částky podrobně specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku. Svůj žalobní návrh odůvodnila tím, že se žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalované poskytnut kontokorentní úvěr s úvěrovým limitem ve výši , částka, . Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky, které se žalovaná podpisem smlouvy zavázala dodržovat. Na základě uzavřené smlouvy byl žalované poskytnut na bankovní účet č. , hodnota, kontokorentní úvěr, jehož prostřednictvím bylo žalované umožněno přečerpat svůj běžný účet až do výše úvěrového limitu, a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr spolu s úroky a poplatky splácet v měsíčních anuitních splátkách. Účastníci řízení si sjednali úrokovou sazbu poskytnutého úvěru ve výši 21,90 % ročně, avšak žalobkyně požadovala pouze přiznání úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně. Žalovaná kontokorent načerpala, avšak řádně a včas jej nesplácela, načež žalobkyně přistoupila k zesplatnění dlužné částky. K úhradě ze strany žalované však nedošlo ani po řadě urgencí a zaslání předžalobní výzvy.2. Žalovaná se k podané žalobě nijak nevyjádřila.3. Soud věc projednal postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila a žalovaná se k výzvě soudu, zda s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí, nevyjádřila, soud měl proto za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Při rozhodování tudíž soud vycházel z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili.4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav: Žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne , datum, smlouvu o kontokorentu č. , hodnota, , na jejímž základě byla žalovaná oprávněna čerpat kontokorentní úvěr až do výše , částka, s úrokovou sazbou ve výši 21,90 % ročně, který měl být hrazen tak, že žalovaná zajistí, aby na jejím bankovním účtu byl k poslednímu dni v měsíci (či nejblíže následujícímu pracovnímu dni v měsíci následujícím) dostatek disponibilních finančních prostředků, z nichž byl přednostně hrazen úvěr. Pro případ prodlení žalované se splácením úvěru bylo rovněž sjednáno oprávnění žalobkyně úvěr zesplatnit (smlouva o kontokorentu č. , Anonymizováno, ). Téhož dne žalovaná požádala o navýšení kontokorentu na částku , částka, (žádost o změnu ze dne , datum, ), načež účastníci řízení rovněž téhož dne uzavřeli dodatek ke smlouvě o kontokorentu, jímž byl úvěrový limit s účinností k témuž dni za jinak nezměněných podmínek navýšen na částku , částka, (dodatek ke smlouvě o kontokorentu ze dne , datum, ). Žalovaná následně průběžně čerpala a částečně hradila kontokorentní úvěr, avšak opakovaně neplnila svou povinnost kontokorentní úvěr řádně splácet, v důsledku čehož dosáhla výše jistiny kontokorentního úvěru ke dni , datum, částky , částka, (přehled splátek, platební historie). Žalobkyně tudíž následně s ohledem na neplnění smluvních podmínek žalovanou přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni , datum, (oznámení o využití oprávnění – nedodržení podmínky kontokorentu ze dne , datum, s dodejkou).5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.6. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Na základě zjištěných skutečností soud uzavřel, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., na jejímž základě žalované vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky spolu s úroky. Žalovaná však žalobkyni čerpaný kontokorentní úvěr včetně úroku řádně a včas neuhradila, a proto soud žalobě co do jistiny a úroku v žalobkyní požadované výši 8,05 % ročně vyhověl. Jelikož je přitom žalovaná v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobkyni v souladu s § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. rovněž zákonný úrok z prodlení z částky , částka, , a to od , datum, do zaplacení. Výše zákonného úroku z prodlení byla stanovena dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tedy jako výše repo sazby stanovená Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. K , datum, činila výše repo sazby 4 %.8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal plnou náhradu nákladů řízení ve výši , částka, včetně daně z přidané hodnoty. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, a nákladů zastoupení advokátem. Advokátovi podle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“) náleží odměna ve výši , částka, a podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši , částka, , a to za každý ze tří úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a žaloba). Postup podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu je namístě proto, že žalobkyně podává návrhy na zahájení opakovaně na ustáleném vzoru ve skutkově i právně v zásadně shodných věcech a současně hodnota předmětu sporu nepřesahuje částku , částka, . Ve spojení s procesním úspěchem žalobkyně a s tím souvisejícím nárokem na náhradu nákladů řízení jsou tudíž naplněny veškeré předpoklady pro přiznání snížené odměny v případě formulářových žalob dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu. Náklady právního zastoupení žalobkyně byly dále v souladu s § 151 odst. 2 věty druhé ve spojení s § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. s výjimkou zaplaceného soudního poplatku, tj. v částce , částka, , zvýšeny o částku odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši 21 %, tj. o částku , částka, . Celkem tak soud přiznal žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku uvedenou ve výroku II. tohoto rozsudku.9. Lhůta ke splnění povinnosti žalované zaplatit žalovanou částku i náhradu nákladů řízení byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody. Náhrada nákladů řízení byla určena na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).