12 C 57/2020-468 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalovaných zaplacení 30 000 Kč s příslušenstvím a současně po nich požadoval vyklizení nemovitosti, a to pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí], jehož součástí je stavba dům [adresa] (dále jen nemovitost). Tvrdil, že je vlastníkem uvedené nemovitosti a že žalovaní tuto nemovitost užívají neoprávněně, když původně sjednaný nájemní vztah byl ukončen uplynutím doby. Proto žádal, aby žalovaní nemovitost vyklidili a doplatili mu náhradu ve výši dříve sjednaného nájemného 6 000 Kč měsíčně za dobu užívání nemovitosti od října 2019 do února 2020. 2. Žalovaní tvrzení žalobce sporovali, přičemž namítali, že nikdy neměli v úmyslu nemovitosti žalobci prodat, s žalobcem jednali pouze o půjčce. Dále namítali neplatnost předložené kupní smlouvy z i důvodu nezákonného ujednání o propadné zástavě. K prodeji nemovitosti tak dle nich nikdy nedošlo. Současně tvrdili, že nájemní smlouvu s žalobcem nepodepsali. Proto navrhovali zamítnutí žaloby v plném rozsahu. 3. Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou ve věci rozhodl rozsudkem č. j. 12 C 57/2020 – 328 ze dne 19. 10. 2021. V tomto rozhodnutí uložil žalovaným povinnost vyklidit nemovitost a vyklizenou ji odevzdat žalobci do 30 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), dále jim uložil povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku 25 000 Kč s úroky z prodlení do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.), žalobu částečně zamítl co do částky 5 000 Kč a souvisejících úroků z prodlení (výrok III.) a žalovaným uložil povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 29 388,40 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce (výrok IV.), přičemž právo na náhradu nákladů řízení České republice nepřiznal (výrok V.). 4. Proti tomuto rozhodnutí podali žalovaní řádně a včas odvolání. Odvolací soud ve věci rozhodl usnesením č. j. 25 Co 41/2022 – 391 ze dne 28. 2. 2022, kterým rozhodnutí Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou vyjma odvoláním nenapadeného výroku III zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. Rozhodnutí přitom odůvodnil vadou soudního řízení, ke které došlo před soudem prvého stupně, neboť bylo jednáno v nepřítomnosti žalovaného, i když tento požádal o odročení jednání z důvodu své dočasné pracovní neschopnosti. Žalovanému tak byla dle odvolacího soudu odňata možnost jednat před soudem. V průběhu dotčeného jednání přitom došlo k výslechu znalce [titul] [celé jméno znalce] a k výslechu svědka [jméno] [příjmení]. 5. V dalším řízení soud prvého stupně shodně z nájemní smlouvy z 1. 10. 2012 (čl. 5-6, 39-40, 211-212) zjistil, že žalobce coby pronajímatel a žalovaní coby nájemci podepsali/uzavřeli nájemní smlouvu, jejichž předmětem byla budova [adresa] postavená na pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí]. Doba nájmu byla sjednána na dobu určitou, a to od 1. 10. 2012 do 30. 3. 2013. Nájemné bylo sjednáno ve výši 6 000 Kč měsíčně. 6. Z předžalobní upomínky z 2. 11. 2019 (čl. 7, 9) soud zjistil, že žalobce vyzval žalované před podáním žaloby k vyklizení předmětné nemovité věci. 7. Z předžalobní upomínky z 14. 8. 2019 (čl. 11, 13) soud zjistil, že žalobce vyzval žalované před podáním žaloby k zaplacení částky 397000 Kč s příslušenstvím. 8. Z předžalobní upomínky ze dne 2. 3. 2020 (čl. 12) soud zjistil, že žalobce vyzval žalované před podáním žaloby k úhradě dluhu a k vyklizení nemovitosti. Žalobce vyzval žalované uhradit dlužné částky ve výši 31 000 Kč ve lhůtě do 10. 3. 2020. 9. Z rozhodčího nálezu sp. zn. 1 Rs 8/2013 (čl. 30 – 32) soud zjistil, že dne 19. 5. 2014 byl vydán rozhodčí nález, kterým byla žalovaným uložena povinnost zaplatit částku 23 400 Kč a dále byla žalovaným uložena povinnost zaplatit smluvní pokuty a také vyklidit předmětnou nemovitost. Rozhodčí nález nabyl právní moci dne 30. 9. 2014. 10. Z kupní smlouvy a smlouvy o zřízení předkupního ze dne 23. 9. 2011 (čl. 33-35, 49-51) soud zjistil, že dne 23. 9. 2011 byla mezi s [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalované] coby prodávajícími a žalobcem coby kupujícím uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byly nemovité věci, a to budova [adresa] postavená na pozemku [parcelní číslo], pozemek [parcelní číslo] vše v [katastrální uzemí]. Kupní cena byla stanovena na částku 700 000 Kč, kdy část kupní ceny ve výši 549 773, 61 Kč měla být uhrazena tak, že bude do 30. 9. 2011 uhrazena na účet [právnická osoba] za účelem uhrazení pohledávky a příslušenství z titulu smlouvy o úvěru č. 438/2010 ze dne 27. 7. 2010. Zbylá část kupní ceny po odečtu nákladů po odečtu částky představující vyplacení zástavního práva a za vyplacení kupní ceny před zavkladováním vlastnického práva k předmětným spoluvlastnickým podílům, tedy částka ve výši 116 650,39 Kč bude uhrazena na účet prodávajících. Čl. 6 je nazvaný Předkupní právo a právo zpětné koupě. V bodě 6.1 je uvedeno, že smluvní strany se tímto dohodly na vzniku věcného předkupního práva pro oprávněného z předkupního práva [jméno] [příjmení] ke specifikované nemovité věci. Kupující je tedy v případě, že by chtěl předmětný spoluvlastnický podíly prodat či jinak převést na třetí osobu, povinen nabídnout oprávněnému z předkupního práva, a to za podmínek uvedených v odst. 2. Bod 6.2 stanovuje, že kupující je povinen nabídnout a oprávněný z předkupního práva [jméno] [příjmení] je na základě existence věcného předkupního práva oprávněn koupit předmětné spoluvlastnické podíly uvedené v čl. 1 této smlouvy za pevně stanovenou kupní cenu ve výši 1 000 000 Kč splatnou při podpisu kupní smlouvy. 11. Z Prohlášení o pravosti podpisu na listině sepsané advokátem č. 007070/22-24/ 2011 (čl. 52) soud zjistil, že advokát [titul] [jméno] [příjmení] zapsaný v seznamu advokátů dne 23. 9. 2011 prohlásil, že tuto listinu (Kupní smlouvu ze dne 23. 9. 2011) před ním vlastnoručně v jednom vyhotovení podepsali [jméno] [příjmení], [datum narození], [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození], [celé jméno žalované], [datum narození]. Listina byla zaslána katastrálním úřadem a bylo potvrzeno, že vklad práva byl povolen rozhodnutím sp. zn. [spisová značka] [číslo] [rok] [číslo], vklad práva zapsán v katastru nemovitostí dne 10. 10. 2011, právní účinky vznikly ke dni 26. 9. 2011. 12. Z nájemní smlouvy ze dne 23. 9. 2011 (čl. 36-38) soud zjistil, že byla vyhotovena, avšak nepodepsána nájemní smlouva. V této nájemní smlouvě měl žalobce coby pronajímatel a žalovaní coby nájemci sjednat nájem nemovitosti, a to budovy [adresa] postavené na pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí]. Doba nájmu byla sjednána na dobu určitou, a to od 23. 9. 2011 do 30. 9. 2012. Nájemné bylo sjednáno ve výši 2 000 Kč měsíčně. 13. Z prohlášení ze dne 24. 7. 2013 (čl. 41) soud zjistil, že žalovaná [celé jméno žalované] toho dne podepsala, že si je plně vědoma, že se nejednalo o žádné zajištění, ale o řádnou kupní smlouvu, a potvrzuje, že její vůle směřovala k prodeji nemovitostí. Dále je uvedeno, že žalovaná podepsala, že uvádí, že žalobce původně oslovila ohledně úvěru, nicméně nakonec se dohodli na kupní smlouvě a žádný úvěr jí poskytnut nebyl a ani o něj již nestála, když peníze, které sháněla, jí byly poskytnuty z kupní ceny. 14. Z výpisu z katastru nemovitostí (čl. 47) soud zjistil, že žalobce je zapsán jako vlastník pozemkové parcely st. [číslo] jejíž součástí je stavba [adresa], bydlení v [katastrální uzemí]. 15. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku (čl. 57-58) soud zjistil, žalobce je zapsán v rejstříku s předmětem podnikání mimo jiné v realitní činnosti a jednatelem žalobce je [jméno] [příjmení], [datum narození]. 16. Z vyrozumění PČR ze dne 9. 4. 2020 a 24. 4. 2020 (čl. 59) soud zjistil, že žalované bylo odpovězeno, že na základě jejího trestního oznámení nelze učinit závěr o podezření ze spáchání konkrétního trestného činu. Dále byla stížnost žalované PČR zaslána na Okresní státní zastupitelství v Rychnově nad Kněžnou. 17. Z poštovních poukázek (čl. 62, 278, 279, 280) soud zjistil, že žalovaná 1 poukazovala v období 2019 – 2021 různé částky ve prospěch jednatele žalobce, konkrétně dne 28. 1. 2020 částku 1 000 Kč, dne 20. 12. 2019 částku 4 000 Kč. 18. Z nájemní smlouvy z roku 2019 (čl. 63-65) soud zjistil, že byla vyhotovena, avšak nepodepsána nájemní smlouva. V této nájemní smlouvě měl žalobce coby pronajímatel a žalovaní coby nájemci sjednat nájem nemovitosti, a to pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa] v [katastrální uzemí]. Doba nájmu byla sjednána na dobu určitou, a to od 1. 11. 2019 do 31. 10. 2020. Nájemné bylo sjednáno ve výši 4 000 Kč měsíčně. 19. Z odpovědi [stát. instituce] ze dne 2. 11. 2020 (čl. 103-104, 113) soud zjistil, že požadované informace o úhradě daně z převodu dotčených nemovitých věcí, nemohou sdělit v souladu se zákonnými ustanoveními o mlčenlivosti. 20. Z žádosti ze dne 15. 12. 2012 (čl. 116, 125pv) soud zjistil, že žalovaná 1) [celé jméno žalované] adresovala žalobci ručně psaný dopis, ve kterém žádala o posunutí o zároveň zaplacení nájemní smlouvy o dva měsíce. 21. Z prohlášení ze dne 12. 1. 2021 (