10 C 78/2025-112 – Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1. Žalobce podal dne 11. 4. 2025 u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou žalobu, kterou se domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem, a to pozemku St. p. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba čp. , Anonymizováno, , zemědělská usedlost, pozemku p. č. , hodnota, , pozemku p. č. , Anonymizováno, , pozemku p. č. , Anonymizováno, , pozemku p. č. , Anonymizováno, , vše nacházející se v obci , adresa, , k. ú. , adresa, , vše zapsané na LV č. , hodnota, u katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, . Tvrdil, že je spolu se žalovanými podílovým spoluvlastníkem uvedených nemovitostí. Spoluvlastnický podíl žalobce činí ideální ½ k celku nemovitostí, spoluvlastnické podíly žalovaných činí vždy ideální ¼ k celku nemovitostí. Žalobce uvedl, že již nechce ve spoluvlastnictví se žalovanými setrvávat a navrhoval, že po zrušení spoluvlastnictví převezme všechny nemovitosti do svého výlučného vlastnictví a každému ze žalovaných vyplatí příslušný vypořádací podíl, a to dle ocenění nemovitostí. Doplnil, že nemovitosti vlastnil původně se svým bratrem, otcem žalovaných. S bratrem byl schopen se vždy domluvit. Žalovaní však nemají k nemovitostem náležitý vztah, nepracovali zde a po nabytí spoluvlastnictví činí vůči nemovitostem kroky, se kterými žalobce nesouhlasí, na vypořádání spoluvlastnictví se nedohodli pro nadnesené požadavky žalovaných.2. Žalovaný 1 a žalovaná 2 shodně potvrdili, že se zrušením spoluvlastnictví souhlasí, souhlasí i s tím, že nemovitosti nabude do svého výlučného vlastnictví žalobce, nesouhlasili však s výší vypořádacích podílů, které jim nabízel žalobce. Uvedli, že dosud nabízená výše je nereálně nízká a neodpovídá jimi zjištěným hodnotám a možnostem využití nemovitostí. Dále doplnili, že mají se žalobcem ve spoluvlastnictví více nemovitostí než ty, které jsou předmětem tohoto řízení, proto se s ním snažili domluvit na komplexním vypořádání, avšak to se nezdařilo, žalobce má své jasné představy, ze kterých nehodlá ustoupit. Tyto představy jsou však pro žalované nepřijatelné, neboť neodráží realitu, ani rovnoměrnost v získaných nemovitostech. Žalovaní měli za to, že budou o věci ještě se žalobcem vyjednávat, avšak žalobce, niž by jim to dal předem vědět, rovnou podal žalobu k soudu. Žalovaný 1 ani žalovaná 2 nechtěli nemovitosti do svého výlučného vlastnictví.3. Z výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že účastníci jsou spoluvlastníky dotčených nemovitostí, a to žalobce s podílem ideální ½, žalovaný 1 s podílem ideální ¼ a žalovaná 2 s podílem ideální ¼.4. Z ručně psaných poznámek a z další nabídky žalobce vůči žalovaným plyne, že za předmětné nemovitosti nabízel žalovaným nejprve každému částku 197 373 Kč, poté 486 818,75 Kč. Z nabídky žalovaných plyne, že požadovali po žalobci každý částku 2 328 000 Kč.5. Ze stanovení obvyklé ceny nemovitostí zpracovaného realitní společností , právnická osoba, na základě objednávky žalovaných plyne, že obvyklá cena dotčených nemovitostí dle tohoto odhadu činí 9 312 000 Kč. V odhadu se pracuje s tím, že budovy, které jsou v havarijním stavu, by se zbouraly, pozemky by mohly být vzhledem k atraktivní lokalitě nově stavebně využitelné pro více staveb. Přiložen byl i předběžný návrh na dělení pozemků.6. Z odhadu o obecné /tržní ceně dotčených nemovitostí zpracovaného na základě objednávky žalobcem , jméno FO, , majitelem realitní kanceláře, plyne, že obecná cena posuzované nemovitostí, pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , jehož součástí je stavba zemědělské usedlosti čp. , Anonymizováno, a ostatní popsané hospodářské budovy činí 1 800 000 Kč až 2 000 000 Kč.7. Z odborného posudku č. , Anonymizováno, zpracovaného na objednávku žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, plyne, že výsledná obvyklá cena oceňovaných nemovitostí je v rozpětí 2 500 000 Kč až 3 000 000 Kč.8. Z odborného posudku zpracovaného k objednávce žalovaného 1 , tituly před jménem, , jméno FO, plyne, že je možná parcelace dotčených nemovitostí, je možná i přístupnost pozemků pro HSZ.9. Ze znaleckého posudku č. , Anonymizováno, zpracovaného dne 6. 2. 2026 soudem ustanoveným znalcem , jméno FO, plyne, že nemovitosti jsou reálně nedělitelné, cena dotčených nemovitostí v místě a čase obvyklá činí 3 220 000 Kč. Žalobce ani žalovaní tento posudek nerozporovali, s výší vypořádacích podílů stanovených dle tohoto posudku ve výši 805 000 Kč pro každého ze žalovaných souhlasili.10. Z potvrzení příslušné banky žalobce vyplanulo, že žalobce má k dispozici finanční prostředky ve výši pokrývající případné vypořádací podíly obou žalovaných.11. Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen občanský zákoník, nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.12. Podle § 1143 občanského zákoníku nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.13. Podle § 1144 odst. 1 občanského zákoníku je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.14. Podle § 1147 občanského zákoníku není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.15. Protože z provedeného dokazování vyplynulo, že spoluvlastníci již nechtějí ve spoluvlastnictví setrvávat a zároveň, že nejsou schopni se na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví dohodnout, rozhodoval o tomto na základě žaloby žalobce soud, jak stanoví § 1140 a 1143 občanského zákoníku. Protože v řízení nebylo tvrzeno ani jinak nevyšlo najevo, že by zrušení spoluvlastnictví bylo žádáno v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků ve smyslu § 1140 odst. 2 věty druhé občanského zákoníku, soud rozhodl o zrušení spoluvlastnictví. Při následném vypořádání spoluvlastnictví soud postupoval dle zákonné posloupnosti, kterou stanoví §§ 1141 a násl. občanského zákoníku. Ze znaleckého posudku bylo zjištěno, že reálné rozdělení dotčených nemovitostí mezi spoluvlastníky není možné, to shodně tvrdili i všichni původní spoluvlastníci. Proto se soud zabýval dalším zákonem předvídaným způsobem vypořádání spoluvlastnictví, a to přikázáním nemovitostí jednomu nebo více spoluvlastníkům za přiměřenou náhradu. V dané věci chtěl všechny nemovitosti nabýt do svého výlučného vlastnictví pouze žalobce, žalovaní o výlučné vlastnictví nemovitostí zájem neměli, současně souhlasili s tím, aby nemovitosti nabyl právě žalobce. Dále byla v řízení prokázána znaleckým posudkem hodnota nemovitostí, z níž byla vypočtena hodnota vypořádacího podílu každého z žalovaných ve výši 805 000 Kč. Účastníci s takovouto hodnotou vypořádacích podílů souhlasili, žalobce zároveň prokázal svou solventnost k vyplacení těchto vypořádacích podílů v krátké lhůtě. Proto soud postupem dle § 1147 občanského zákoníku přikázal všechny dotčené nemovitosti do výlučného vlastnictví žalobce a současně mu uložil povinnost vyplatit žalovanému 1 i žalované 2 vypořádací podíl, každému ve výši 805 000 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.16. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen o.s.ř., dle kterého poměřoval úspěch a neúspěch obou procesních stran. V souladu se stanoviskem pléna Ústavního soudu publikovaného ve sbírce zákonů pod č. 302/2023 Sb. pak soud v tomto řízení, které má charakter iudicium duplex posoudil úspěch a neúspěch účastníků jako srovnatelný, resp. nemožný určit, neboť každému se dostalo tolik, kolik měl dostat, a proto soud v souladu s tímto stanoviskem rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.17. Dále soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, které v této věci platil stát. Česká republika v dané věci hradila náklady na znalecký posudek v celkové výši 31 320,85 Kč. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V dané věci byl úspěch a neúspěch účastníků srovnatelný, proto jsou povinni hradit státu náklady rovným dílem. Každý z účastníků již zaplatil na záloze na důkaz znaleckým posudkem částku 10 000 Kč. Po zúčtování těchto záloh zbývá každému z účastníků zaplatit částka 440,30 Kč. Proto soud každému z nich uložil povinnost tuto částku České republice zaplatit, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Uvedenou částku je třeba zaplatit České republice na účet Okresního soudu v , adresa, VS , var. symbol, .