53 C 2/2026-30 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

1 Žalobce podal dne 28. 10. 2025 žalobu ve věci výše rubrikované. Žalobce tvrdil, že s ním žalovaná uzavřela dne 28.2.2020 pracovní poměr na základě pracovní smlouvy ze 31.8.2020 na pracovní pozici prodavačka a zástupce vedoucí prodejny v místě provozovny , adresa, . Dohodu o hmotné odpovědnosti žalovaná uzavřela dne 1.9.2020. Součástí byla i Dne 9.1.2023 se uskutečnila v prodejně provozovna , adresa, kontrolní inventura, a to za období od 26.10.2021 do 9.1.2023. Při této inventuře byl zjištěn schodek na svěřených hodnotách u zboží a zásob ve výši 355.199,23 Kč. Dále byla zjištěna škoda ve výši 30.000 Kč. Ke způsobu provedení inventury a k soupisu zboží při inventuře dne 9.1.2033 žalovaná neučinila žádné výhrady. Žalovaná porušila povinnost řádně hospodařit s prostředky svěřenými jí zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele. V době trvání pracovního poměru způsobila svým jednáním žalobkyni škodu a tato škoda vznikla v příčinné souvislosti s porušením pracovních povinností žalované. Průměrný hrubý měsíční výdělek žalované na pracovní pozici zástupce vedoucí prodejny je stanoven ve výši 99.351 Kč. Pracovníků s hmotnou odpovědností na provozovně , adresa, bylo 6 zaměstnanců, vedoucí, zástupce vedoucí a 4 prodavačky. Ve smyslu § 260 odst. 1 a 4 o.s.ř. je na místě určit podíly jednotlivých zaměstnankyň na náhradě schodku, přičemž se vycházelo z hrubého výdělku dosaženého jednotlivými odpovědnými zaměstnankyněmi. Konkrétně u žalované v době od října 2021 do prosince 2022. U žalované tak za toto období se jedná o částku 268.937 Kč, přičemž hrubý výdělek žalované se v případě pracovní pozice vedoucí musí dle § 260 odst. 1 zákoníku práce započítat 2x. Podíl žalované na pozici vedoucí činí cca 14,47 %, a těmito procenty pak je nutné násobit částku čistého schodku 307.000 Kč. S ohledem na skutečnost, že každá z prodavaček odpovídá pouze do výše svého průměrného hrubého výdělku, zbývá dopočítané manko v částce 68.712 Kč rozdělit mezi žalovanou a zástupkyni vedoucí prodejny, podle poměru svých dosažných hrubých výdělku. U žalované činí tato částka 49.117 Kč. Výše škody pak 3.933 Kč. Dne 19. 3. 2025 žalobce zaslal žalované předžalobní výzvu k úhradě do 7 dnů od jejího obdržení. Žalovaná nezaplatila a je v prodlení se zaplacením.2 Žalovaná uznala nárok žalobce svojí procesní nečinností – nevyjádřila se k žalobě, ačkoliv k tomu byla soudem vyzvána a poučena o následcích nečinnosti. Proto soud rozhodl rozsudkem pro uznání podle ustanovení § 153a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů.3 Soud aplikoval na tento případ následující právní úpravu: Byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dále jen „dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty“), za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny, je povinen nahradit zaměstnavateli schodek vzniklý na těchto hodnotách. (ust. § 252 odst. 1 zákona č. 262/2006, zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů)Zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu vzniklou schodkem na svěřených hodnotách nebo způsobenou ztrátou svěřených věcí, je povinen nahradit tuto škodu v plné výši. (ust. § 259 zákoníku práce)Je-li k náhradě schodku společně zavázáno více zaměstnanců, určí se jednotlivým zaměstnancům podíl náhrady podle poměru jejich dosažených hrubých výdělků, přičemž výdělek jejich vedoucího a jeho zástupce se započítává ve dvojnásobné výši. (ust. § 260 odst. 1 zákoníku práce)Podíl náhrady stanovený podle odstavce 1 nesmí u jednotlivých zaměstnanců, s výjimkou vedoucího a jeho zástupce, přesáhnout částku rovnající se jejich průměrnému měsíčnímu výdělku před vznikem škody. Neuhradí-li se takto určenými podíly celý schodek, jsou povinni uhradit zbytek vedoucí a jeho zástupce podle poměru svých dosažených hrubých výdělků. (ust. § 260 odst. 2 zákoníku práce)Při určování podílu jednotlivých společně zavázaných zaměstnanců se vychází z jejich hrubých výdělků zúčtovaných za dobu od předchozí inventury do dne zjištění schodku. Přitom se započítává výdělek za celý kalendářní měsíc, v němž byla tato inventura provedena, a nepřihlíží se k výdělku za kalendářní měsíc, v němž byl zjištěn schodek. Jestliže byl však zaměstnanec zařazen na pracoviště během tohoto období, započítává se mu hrubý výdělek dosažený ode dne, kdy byl na pracoviště zařazen, do dne zjištění schodku. Do hrubého výdělku se nezapočítává náhrada mzdy nebo platu. (ust. § 260 odst. 4 zákoníku práce)4 Posuzovaný případ je svým charakterem pracovněprávním případem náhrady škody na základě dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty ve smyslu ust. § 252 odst. 1 zákona č. 262/2006, zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů. Účastníci uzavřeli platnou dohodu o hmotné odpovědnosti. Po zjištění manka na svěřených hodnotách žalované vznikla povinnost k jeho náhradě. Proto má povinnost nahradit žalobci schodek na svěřených hodnotách podle poměru dosažených hrubých výdělků, ve smyslu ust. § 260 odst. 1 zákoníku práce. Žalovaná je v prodlení nejpozději od doručení předžalobní výzvy a uplynutí lhůty k plnění v ní obsažené. Proto žalobci vznikl nárok i na úroky z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku: Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. (ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Proto soud vyhověl žalobě.5 Žalobce byl v tomto sporu úspěšný, a má tak právo na náhradu nákladů řízení dle ust. § 142 občanského soudního řádu.Náklady řízení, které žalobce vynaložil, sestávají z náhrady odměny jeho zástupce, náhrady hotových výloh jeho zástupce, náhrady daně z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a z náhrad, z náhrady zaplaceného soudního poplatku a z náhrady hotových výdajů na dokazování znaleckým posudkem.Právním předpisem upravujícím výši náhrady nákladů je vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Podle ust. § 6 odst. 1 advokátního tarifu se výše mimosmluvní odměny stanoví podle sazby mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby a podle počtu úkonů právní služby, které advokát ve věci vykonal. Podle ust. § 7 advokátního tarifu činí sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby z tarifní hodnoty: do 500 Kč .... 300 Kč, přes 500 Kč do 1000 Kč .... 500 Kč, přes 1000 Kč do 5000 Kč .... 1000 Kč, přes 5000 Kč do 10 000 Kč ..... 1500 Kč, přes 10 000 Kč do 200 000 Kč ..... 1500 Kč a 40 Kč za každých započatých 1000 Kč, o které hodnota převyšuje 10 000 Kč, přes 200 000 Kč do 10 000 000 Kč ......9100 Kč a 40 Kč za každých započatých 10 000 Kč, o které hodnota převyšuje 200 000 Kč, přes 10 000 000 Kč ....48300 Kč a 40 Kč za každých započatých 100 000 Kč, o které hodnota převyšuje 10 000 000 Kč. Není-li stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva a jejich příslušenství v době započetí úkonu právní služby, jichž se právní služba týká; za cenu práva se považuje jak hodnota pohledávky, tak i závazku. Při určení tarifní hodnoty se nepřihlíží k příslušenství, ledaže by bylo požadováno jako samostatný nárok. (ust. § 8 advokátního tarifu) Advokátu náleží náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby, zejména na soudní a jiné poplatky, cestovní výdaje, poštovné, telekomunikační poplatky, znalecké posudky a odborná vyjádření, překlady, opisy a fotokopie. Nedohodl-li se advokát s klientem na jiné paušální částce jako náhradě výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné, činí tato částka 300 Kč na jeden úkon právní služby. (ust.§ 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu)Za tarifní hodnotu soud považuje 53 050 Kč. Zástupce žalobce provedl 4 úkony právní služby (přípravu a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní k zaplacení, účast u jednání). Za jeden úkon právní služby činí odměna 3260 Kč. Podle ust.§ 13 advokátního tarifu činí paušální náhrada hotových výloh vždy 450 Kč za 1 úkon právní služby. Dále zástupci náleží náhrada cestovních nákladů ve výši 2331,20 Kč za cestu jeho zástupce z , Anonymizováno, do , adresa, a zpět (2x 90 km) – osobním automobilem Peugeot 307, při průměrné spotřebě benzinu 7,5 l/100 km, při ceně 34,70 Kč a paušální