Okresní soud v Rokycanech 11 C 153/2026-23 – Náklady řízení

14.000 Kč

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni , částka, . Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., měla se žalovaným uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě mu byla dne , datum, poukázána částka , částka, , a dále smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě mu byla dne , datum, poukázána částka , částka, . Žalobkyně uplatnila nárok jako vydání bezdůvodného obohacení v celkové výši , částka, , které mělo vzniknout tím, že žalovaný přijal uvedené peněžní prostředky a dosud je nevrátil, čímž se bezdůvodně obohatilŽalovaný se k žalobě nevyjádřil.Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, zejména smlouvami o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, a č. , hodnota, , potvrzeními o platbách a smlouvami o postoupení pohledávek. Z potvrzení o platbách vzal soud za prokázané, že ze strany společnosti , právnická osoba, . byly na účet označený žalovaným poukázány částky , částka, a , částka, . Žalovaný žádné konkrétní skutkové námitky proti přijetí těchto částek neuplatnil a netvrdil ani neprokázal, že by je žalobkyni nebo její právní předchůdkyni vrátil. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností , právnická osoba, . jako postupitelkou a společností , právnická osoba, jako postupnicí soud zjistil, že pohledávky za žalovaným byly postoupeny společnosti , právnická osoba, Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností , právnická osoba, jako postupitelkou a žalobkyní jako postupnicí pak soud zjistil, že tytéž pohledávky byly následně postoupeny žalobkyni. Uvedené listiny na sebe obsahově navazují a prokazují nepřerušený sled převodů tvrzených pohledávek od původní věřitelky až na žalobkyni.Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.V projednávané věci žalobkyně uplatnila nárok nikoli jako plnění ze smluv o spotřebitelském úvěru, nýbrž jako vydání bezdůvodného obohacení. Pro rozhodnutí proto bylo podstatné, zda bylo prokázáno, že žalovaný získal majetkový prospěch na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, že tento prospěch dosud nevydal a že žalobkyně je osobou oprávněnou jej po žalovaném požadovat. Na základě provedených smluv o postoupení pohledávek má soud za prokázané, že nárok nejprve přešel ze společnosti , právnická osoba, . na společnost , právnická osoba, a následně ze společnosti , právnická osoba, na žalobkyni. Tím byla prokázána aktivní věcná legitimace žalobkyně. Z provedených listinných důkazů soud dále zjistil, že žalovanému byly poukázány částky , částka, a , částka, , tedy celkem , částka, . Jelikož žalovaný tyto částky nevrátil, vznikla mu povinnost vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku. Soud proto žalobě v částce , částka, vyhověl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem. Soud při určení odměny advokáta vycházel z § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, neboť šlo o peněžité plnění uplatněné formulářovou žalobou v typově jednoduché a skutkově obdobné věci, v níž právní služby spočívaly v převzetí a přípravě zastoupení, předžalobní výzvě a sepisu návrhu ve věci samé. Účelem § 14b advokátního tarifu je právě zvláštní úprava mimosmluvní odměny v takových opakovaných a administrativně standardizovaných věcech, a proto soud nepoužil obecnou výši odměny podle § 7 advokátního tarifu. Z tarifní hodnoty , částka, tak náleží odměna , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci, spolu se třemi paušálními náhradami hotových výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a daní z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, , tedy , částka, .