6 C 134/2021-117 — Okresní soud v Semilech

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 24. 2. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 3 000 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutu 1 500 Kč z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi žalovaným jako dlužníkem a [právnická osoba] [právnická osoba] dne 28. 6. 2018. 2. Za splnění podmínek § 115a o. s. ř. rozhodl soud o žalobě rozsudkem bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobkyní. Žalovaný žádné důkazy nepředložil a k žalobě samé se nevyjádřil. 3. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupení pohledávky žalobkyni je doloženo smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 27. 9. 2019 a o postoupení pohledávky byl žalovaný rovněž zpraven dopisem postupitele ze dne 16. 4. 2020. Žalobkyně je proto oprávněna k podání žaloby. 4. Z předložených listin žalobkyně dovozuje, že mezi žalovaným a [právnická osoba] [právnická osoba] byla dne 28. 6. 2018 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně však ani přes výzvu soudu nepředložila důkazy k tomu, že smlouvu o poskytnutí úvěru ve výši 3 000 Kč skutečně uzavřel žalovaný, byť třeba dálkovým způsobem. Pouhé vyplnění online žádosti o úvěr na webových stránkách věřitele nezakládá domněnku, že smlouvu uzavřel právě žalovaný a nikoliv jiná osoba, která znala uvedené údaje o žalovaném a mohla mít jeho doklad totožnosti. Smlouva nebyla ze strany žalovaného podepsána podle § 561 odst. 1 o. z., příp. uzavřena tak, aby byla jednoznačně určena jednající osoba podle § 562 odst. 1 o. z. (např. bankovní identita, elektronický zaručený podpis atd.). Zaslání kódu na uvedené telefonní číslo, které může patřit komukoliv, není pro soud dostatečným a nezaměňujícím ověřením totožnosti žadatele o úvěr. Žalobkyně ani neprokázala, že věřitel náležitě posoudil úvěruschopnost žalovaného podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a to ověřením jeho výdajů, které věřiteli telefonicky sdělil ve výši 7 000 Kč. Bez takového ověření nelze dospět k odpovědnému závěru, že žalovaný bude schopen úvěr splácet, zvlášť pokud jeho příjem byl zkoumán dle neaktuální výplatní pásky za měsíc březen 2018. V takovém případě je sjednaná smlouva neplatná podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž se jedná o neplatnost absolutní (k tomu srov. rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C -679/18). Výplatou úvěru dne 28. 6. 2018 ve výši 3 000 Kč na účet č. [bankovní účet] na základě neplatné smlouvy vzniklo na straně majitele účtu bezdůvodné obohacení podle § 2991 odst. 1 o. z., přičemž podle výpisu z účtu je majitelem a disponentem účtu žalovaný. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč a ve zbytku žalobu zamítl, neboť k ujednání o sjednaném úroku a smluvní pokutě nelze pro neplatnost smlouvy o úvěru přihlížet. 5. Úrok z prodlení soud přiznal podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. pouze z částky 3 000 Kč. S ohledem na neplatnost smlouvy nenastala splatnost úvěru dne 28. 7. 2018, ale je vázána na výzvu věřitele podle § 1958 odst. 2 o. z. Dopisem ze dne 25. 9. 2020 sdělila žalobkyně žalovanému, že má poslední možnost dluh zaplatit do 9. 10. 2020, poté bude přistoupeno k podání žaloby. Z dodejky vyplývá, že výzva byla uložena k vyzvednutí 5. 10. 2020. Splatnost dluhu tak nastala 9. 10. 2020. Soud proto přiznal žalobkyni úrok z prodlení od následujícího dne do zaplacení a ve zbytku požadovaného úroku z prodlení žalobu zamítl. 6. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2, § 142a odst. 1 a § 151 odst. 1, 2 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci neúspěch co do částky 1 500 Kč, tj. 33 % a byla úspěšná v částce 3 000 Kč, tj. 67 %. Protože prokázala odeslání předžalobní výzvy, má právo na náhradu nákladů řízení ve výši rozdílu mezi úspěchem a neúspěchem, tj. 34 % Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek 1 000 Kč, mimosmluvní odměna advokáta za 2 úkony právní služby po 1 000 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby - § 7 bod 3., § 11 odst. 1 písm. a/, d/ vyhl. č. 177/1996 Sb.) a 2 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.), celkem 3 600 Kč, když náhradu DPH právní zástupce žalobkyně nepožadoval. Z toho je žalovaný povinen nahradit žalobkyni 1 224 Kč (tj. 34 %) k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Odměnu za vyjádření ze dne 5. 3. 2021 a 18. 7. 2021 soud žalobkyni nepřiznal, neboť bylo její povinností vylíčit všechny rozhodné skutečnosti a předložit důkazy již spolu s řádně projednatelnou žalobou, a proto její doplnění na výzvu soud nelze přičítat k tíži žalovaného. 7. Lhůty ke splnění povinností byly stanoveny třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř.