10 C 76/2022-54 — Okresní soud v Semilech

1. Předmětem řízení dle žaloby doručené soudu 30. 7. 2021 byl nárok žalobkyně na zaplacení peněžitých částek – 39 819,88 Kč, úroku z prodlení 3 572,78 Kč, úroku 5 662,68 Kč, úroku z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 22 823,16 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a úroku ve výši 29% ročně z částky 22 823,16 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že je právním nástupcem společnosti [právnická osoba], se kterou žalovaný dne 21. 12. 2018 uzavřel smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě níž bylo žalovanému zapůjčeno 25 000 Kč a žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit a zaplatit také částku 21 542 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžení prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy – celkem ve výši 4 472 Kč (úroková sazba 29% ročně), odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení půjčky ve výši 9 700 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 370 Kč. Celkovou částku dluhu ze zápůjčky, úroku a uvedených plateb se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 776 Kč, poslední z nich pak k datu 14. 2. 2020. Žalovaný své závazky neplnil řádně. Ke dni 18. 12. 2020, kdy došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni, dlužil žalovaný bez příslušenství částku 39 819,88 Kč, jejíž součástí bylo i„ navýšení účtované původním věřitelem“, které se žalobkyně rozhodla v řízení neuplatňovat. V rámci podané žaloby pak tvrdila, že po žalovaném požaduje zaplacení částky 39 819,88 Kč, a to na jistině zápůjčky 22 823,16 Kč, a dále 16 996,72 Kč na„ poplatku“, a konečně níže uvedené příslušenství. Svoji aktivní legitimaci žalobkyně v řízení odvozovala od smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené s původním věřitelem dne 18. 12. 2020, a v řízení se domáhala zaplacení zmíněné dlužné jistiny zápůjčky,„ poplatků“ a dalšího příslušenství jistiny – jednak kapitalizovaného do data postoupení pohledávky – tj. do 18. 12. 2020 (v případě úroku ze zápůjčky v sazbě 29% ročně z jistiny 22 823,16 Kč jej požadovala od 15. 2. 2020 jako data po splatnosti poslední splátky a kapitalizovala na 5 662,68 Kč; úrok z prodlení ve výši 9,75% ročně z jistiny 22 823,16 Kč vyčíslený na 3 572,78 Kč uvažovala od 21. 5. 2019 jako„ marného uplynutí týdenní lhůty po dni, kdy předchůdci žalobkyně vzniklo právo na úhradu na celé zbývající částky dluhu“), a od data následujícího po postoupení pohledávky do zaplacení požadovala uvedené příslušenství z jistiny zápůjčky 22 823,16 Kč do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení byl procesně nečinný. 3. Soud věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě listinných důkazů, neboť takový postup byl možný a žalobkyně s ním souhlasila výslovně již v žalobě, u žalovaného bylo možné souhlas dovodit absencí reakce na usnesení soudu ze dne 17. 8. 2022, č. j. 10 C 76/2022-40. Jím byl totiž žalovaný vyzván, aby se ve lhůtě soudem stanovené vyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, a zároveň byl upozorněn, že pokud tak neučiní, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Z listinných důkazů zjistil soud následující skutkové okolnosti. 5. Podle písemné Smlouvy o zápůjčce –„ [příjmení] v hotovosti“ [číslo] (dále případně jen„ Smlouva“) soud zjistil, že byla žalovaným jako zákazníkem a [jméno] [příjmení] za původního věřitele podepsána 21. 12. 2018, žalovaný se na základě ní mělo dostat zápůjčky 25 000 Kč, přičemž faktické převzetí této částky v hotovosti potvrdil svým podpisem. Plnění bylo vedle zápůjčky označeno též jako spotřebitelský úvěr, žalovaný převzal závazek vrátit tuto částku a„ poplatek za zápůjčku“ – z toho 4 472 Kč jako úrok, dále odměnu za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení půjčky ve výši 9 700 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 370 Kč Celkem tak měl dle výslovného textu smlouvy uhradit 46 542 Kč v 60 týdenních splátkách po 776 Kč, resp. s poslední splátkou 758 Kč. V připraveném formulářovém textu Smlouvy, který v listině zcela převládal, v těsné blízkosti nad podpisem žalovaného se vyskytoval text, podle něhož zákazník (žalovaný), potvrzoval,„ že před uzavřením Smlouvy poskytl [anonymizováno] úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a je si vědom, že si [anonymizováno] tyto informace ověřil a vyhodnotil“. 6. Ze zákaznické karty pak soud zjistil, že jej s žalovaným vyplnila zástupkyně původního věřitele [jméno] [příjmení] téhož dne, kdy byla Smlouva uzavřena (21. 12. 2018). Ohledně žalovaného – ostatně shodně jako ve Smlouvě o zápůjčce – bylo uvedeno označení jeho adresy trvalého pobytu [část obce a číslo], [PSČ] [obec], kromě toho v zákaznické kartě figurovala další adresa odlišná od trvalého pobytu, a to [ulice a číslo], [část obce], [obec], a nakonec jako tzv. náhradní kontaktní adresa – [ulice a číslo], [obec], [obec]. Žalovaný zákaznickou kartu podepsal pod textem formulářové listiny, kde bylo uvedeno, že prohlašuje, že veškeré údaje uvedené na obou stránkách zákaznické karty jsou úplné, přesné a pravdivé. Na první straně dvoustranné listiny byly v kolonce ohledně údajů o zaměstnání zaškrtnuty předtištěné údaje o plném pracovním úvazku u zaměstnavatele [územní celek], zde bylo opět v předtištěném textu křížkem zaznačeno, že zaměstnání bylo ověřeno – pracovní smlouvou a výplatními páskami (bez další specifikace). Na druhé straně listiny v pasáži týkající se finančních údajů„ v CZK“ a ohledně pravidelného měsíčního příjmu, byla vyplněna cifra pro čistý příjem žadatele (žalovaného) – 9 907 Kč, pro„ další čisté příjmy domácnosti“ – celkem 14 155 Kč, tj. dohromady 24 062 Kč. Jako počet zdrojů příjmů žadatele však byl uveden jen jeden, přičemž ohledně osobních poměrů bylo na první straně listiny zaškrtnuto, že žalovaný je svobodný, bez partnera (partnerky). Údaje v kolonce„ ověřené dokumenty – uvést, za které období jsou dokumenty poskytované (měsíc a rok)“ nebyly vyplněny v žádné z možností (např. pracovní smlouva, potvrzení o příjmu, 2 výpisy z bankovního účtu, 2 výplatní pásky, výměr důchodu, daňové přiznání atd.). Mezi běžnými měsíčními výdaji žadatele byly uvedeny toliko odhadované, a to v částce 3 500 Kč. 7. Smlouvou o postoupení pohledávky z 18. 12. 2020 žalobkyně prokázala, že na ni přešla pohledávka za žalovaným z titulu výše uvedené Smlouvy o zápůjčce, tato okolnost vyplývá nejen z postoupení smlouvy, nýbrž i z její přílohy v podobě seznamu dlužníků, v němž figuruje na pořadovém čísle [číslo] i jméno a příjmení žalovaného a číslo Smlouvy [číslo]. 8. Oznámením ze dne 6. 1. 2021 sdělil původní věřitel žalovanému, že pohledávku za ním z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] postoupil žalobkyni. Zároveň žalovanému oznámil, že k datu postoupení činí pohledávka 54 819,88 Kč bez příslušenství, a vyzval jej k úhradě této částky již ve prospěch žalobkyně na účet specifikovaný v oznámení, a to do 10 dnů od doručení výzvy. Podle podacího lístku byla tato zásilka žalovanému odeslána na adresu trvalého pobytu, a to dne 25. 1. 2021 pod podacím číslem [anonymizováno]. 9. Výzvou více než 7 dnů před podáním žaloby právní zástupce žalobkyně požadoval na žalovaném ve prospěch žalobkyně plnění z titulu výše uvedené smlouvy [číslo]. Ve výzvě uvedl i skutkový a právní rozbor nároku, upozornil na možnost soudního vymáhání při neplnění povinnosti žalovaným. 10. Soud věc po právní stránce posoudil podle dále citované právní úpravy, poté učinil dále popsané skutkové a právní závěry. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle odst. 2 téhož ustanovení neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla (na adresu v státě odeslání) třetí pracovní den po odeslání. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb., kterým se (mimo jiné) určuje výše úroků z prodlení, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 p