6 C 81/2022-23 — Okresní soud v Semilech

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 6. 12. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 549 214,89 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne 13. 2. 2020 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 530 000 Kč. Úvěr se žalovaný zavázal splácet v měsíčních splátkách 7 364 Kč spolu s úrokem 10,90 % ročně a dalšími poplatky. Protože žalovaný neplatil splátky řádně a včas, prohlásila žalobkyně úvěr za splatný dne 27. 2. 2021 a žalovaný dluží na jistině 549 214,89 Kč, na kapitalizovaném úroku 29 325,50 Kč a na úroku z prodlení 29 073,98 Kč. 2. Za splnění podmínek § 115a o. s. ř. rozhodl soud o žalobě rozsudkem bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobkyní. Žalovaný žádné důkazy nepředložil a k žalobě samé se nevyjádřil. 3. Podle předložené smlouvy uzavřel dne 13. 2. 2020 žalovaný s žalobkyní smlouvu o úvěru [číslo] ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr 530 000 Kč za účelem konsolidace závazků žalovaného a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet ve 119 měsíčních splátkách po 7 364 Kč vždy k 14. dni v měsíci. První splátka byla splatná 16. 3. 2020. Úroková sazby byla dohodnuta ve výši 10,90 % ročně, při řádném splácení 10,23 % ročně. Bylo sjednáno, že úrok je připisován k jistině a stane se jeho součástí, stejně tak úrok z prodlení a poplatky. Podle čl. 8 písm. a/ Smlouvy se za porušení smlouvy ze strany žalovaného považuje prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce nebo prodlení s úhradou více než 2 splátek. V takovém případě byla žalobkyně podle čl. 8 písm. b/ Smlouvy oprávněna prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný. Nedílnou součástí smlouvy byl Ceník žalobkyně a Všeobecné obchodní podmínky. 4. Dle výpisu z úvěrového účtu žalovaný čerpal úvěr ve výši 530 000 Kč dne 13. 2. 2020. Jak vyplývá z úvěrové sestavy, dohodnuté splátky žalovaný nehradil řádně a včas a ke dni 27. 2. 2021 dlužil 549 215 Kč na jistině, na úroku ke dni 9. 11. 2021 částku 31 087,60 Kč a na úroku z prodlení ke stejnému dni 30 836,10 Kč. 5. Dopisem ze dne 27. 2. 2021 prohlásila žalobkyně úvěr za splatný ke dni 27. 2. 2021 a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu 549 215 Kč. Dopisem ze dne 20. 10. 2021 vyzvala právní zástupkyně žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu s upozorněním na možné soudní vymáhání dluhu. 6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše 530 000 Kč. Žalobkyně své smluvní povinnosti splnila, žalovaný však dohodnuté splátky nesplácel, a proto žalobkyně v souladu se smlouvou úvěr prohlásila za splatný ke dni 27. 2. 2021. Ujednání o zesplatnění úvěru za určitých podmínek shledal soud v souladu s úpravou úvěrové smlouvy podle § 2395 a násl. s odkazem na ust. § 1 odst. 2 o. z., podle kterého nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Žalovaný ke dni 18. 10. 2021 dlužil na jistině 549 214,90 Kč, na kapitalizovaném úroku 29 325,50 Kč a na kapitalizovaném úroku z prodlení 29 073,98 Kč. Protože žalovaný zůstal v řízení nečinný a neprokázal, že by dlužnou částku uhradil, soud žalobě vyhověl. Přiznaný úrok z prodlení má oporu v § 1970 o. z. a § 2 nařízení č. 351/2013 Sb. a smluvní úrok je dán ust. § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). 8. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze strany věřitele podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, soud posoudil jako dostatečné a tedy nezakládající neplatnost smlouvy o zápůjčce, která je podle § 87 odst. 1 zákona neplatností absolutní (k tomu srov. rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C -679/18). Věřitel vycházel z příjmů uvedených dlužníkem, přičemž tyto údaje ověřil výpisem z účtu a lustrací v příslušných databázích. Výdaje žalobkyně stanovila v souladu se svým ekonomickým modelem. Při zohlednění příjmů a výdajů, sjednané výši splátky, existence stávajících závazků a předchozí platební kázni žalovaného neshledal soud žádnou okolnost, která by nasvědčovala tomu, že žalovaný nebude schopen sjednaný úvěr řádně splácet. 9. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1, § 142a odst. 1 a § 151 odst. 1, 2 o. s ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, prokázala odeslání předžalobní výzvy, a proto má právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek 21 969 Kč, mimosmluvní odměna advokáta za 3 úkony právní služby po 10 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby - § 7 bod 6., § 11 odst. 1 písm. a/, d/ vyhl. č. 177/1996 Sb.), 3 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.) a náhrada 21 % DPH v částce 6 804 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), celkem 61 173 Kč. Žalovaný je povinen nahradit náklady žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Odměnu za vyjádření ze dne 30. 8. 2022 soud žalobkyni nepřiznal, neboť bylo její povinností vylíčit rozhodné skutečnosti a předložit důkazy již spolu s podanou žalobou. Doplnění žaloby na výzvu soudu proto nelze považovat za účelný úkon, který způsobil žalovaný svou procesní obranou. 10. Lhůty ke splnění povinností byly stanoveny třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).