6 C 161/2022-45 — Okresní soud v Semilech

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 6. 10. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit částku 11 460 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutu 712 Kč. Tvrdila, že dne 26. 2. 2021 uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytla žalované 8 000 Kč převodem na účet. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit se sjednanými poplatky, přičemž splatnost úvěru nastala 27. 4. 2021. Ke dni podání žaloby žalovaná uhradila celkem 1 710 Kč. Při uzavření smlouvy žalovaná poskytla kopii občanského průkazu a byla posouzena její úvěruschopnost. Smlouva byla uzavřena distančně elektronickým způsobem, kdy se žalovaná identifikovala svými údaji včetně bankovního účtu zaslání ověřovací platby 1 Kč na účet žalobkyně. 2. Podle § 115a o. s. ř. rozhodl soud o žalobě rozsudkem bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobkyní. Žalovaná žádné důkazy nepředložila a k žalobě samé se nevyjádřila. 3. Smlouvou o úvěru ze dne 26. 2. 2021 se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr do celkové výše 8 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splatit do 28. 3. 2021 spolu s poplatkem 165 Kč za službu Presto a poplatkem 1 920 Kč za sjednání úvěru. Žalovaná smlouvu podepsala SMS kódem. 4. Výpisem z účtu žalobkyně je doloženo, že žalobkyně zaslala žalované na účet č. [bankovní účet] částku 1 000 Kč dne 26. 2. 2021, částku 1 000 Kč dne 26. 2. 2021, částku 1 000 Kč dne 26. 2. 2021, částku 1 000 Kč dne 27. 2. 2021, částku 1 000 Kč dne 28. 2. 2021, 1 000 Kč dne 28. 2. 2021 a 900 Kč dne 15. 4. 2021, celkem 8 000 Kč 5. Na účet žalobkyně byla dne 27. 11. 2020 zaslána z účtu [bankovní účet] [bankovní účet] ověřovací platba 1 Kč. 6. Podle výpisu z účtu č. [bankovní účet] je majitelem účtu žalovaná. Z výpisu za období měsíce srpna 2020 vyplývá, že počáteční a konečný zůstatek činil cca zápornou částku 35 000 Kč. Dne 13. 8. 2020 byla na účet připsána částka 8 532 Kč jako příspěvek od ÚP, dne 15. 9. 2020 byla připsána mzda 15 651 Kč. 7. V listině posouzení úvěruschopnosti ze dne 26. 2. 2021 je uvedeno, že ověřený čistý příjem žalované činí 17 666 Kč, výdaje 7 000 Kč, celkový počet členů domácnosti 3. Disponibilní příjem činí 10 100 Kč. 8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Z předložených listin má soud za doložené, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 26. 2. 2021 smlouvu o úvěru na částku 8 000 Kč Smlouva byla sjednána v písemné formě podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru distančním způsobem v souladu s § 562 o. z. Soud považuje odeslání ověřovací platby z účtu žalované za dostatečný způsob ověření její totožnosti s ohledem na unikátní zabezpečení bankovních účtů. Dále žalovaná zaslala žalobkyni také sken svého občanského průkazu. Na základě toho žalobkyně zaslala žalované kód pro podpis smlouvy, přičemž vyplnění tohoto údaje na webovém rozhraní žalobkyně při uzavírání smlouvy lze považovat za jiný typ elektronického podpisu podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, za předpokladu systematického a posloupného provádění záznamů o právních jednáních chráněných proti změnám podle § 562 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Žalobkyně však ani přes výzvu soudu nepředložila dostatečné důkazy k tomu, že před uzavřením smlouvy dostatečně pečlivě ověřila úvěruschopnost žalované. Především zcela absentuje ověření výdajů žalobkyně. Ta sice uvedla částku 7 000 Kč, není však zřejmé, o jaké výdaje se jedná, jaké náklady vynakládá na bydlení, zda má děti, manžela, atd. Ze strany žalobkyně nebyla tato částka nijak ověřena, ani žalobkyně tuto částku nepodrobila žádné analýze či statistickému modelu. Není ani bezpečně doloženo, že žalobkyně ověřila aktuální příjem žalované, neboť doložené výpisu z účtu č. [bankovní účet] se vztahují k době 08-09 2020, tedy půl roku před uzavření úvěrové smlouvy dne 26. 2. 2021. Pokud tedy věřitel poskytnuté informace ze strany žalované, zejména ohledně výdajové stránky, řádně a svědomitě neověřil a neposoudil, má to za následek neplatnost úvěrové smlouvy podle § 87 spotřebitelského zákona. To platí bez ohledu na to, jaké byly skutečné příjmy žalované, neboť pouhé zjištění příjmů bez ověření výdajů nemá pro posouzení úvěruschopnosti žádnou vypovídací hodnotu. 13. Výplatou částky 8 000 Kč na základě neplatné smlouvy vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení podle § 2991 odst. 1 o. z. Jak plyne z žaloby, žalovaná dosud uhradila celkem 1 710 Kč. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni zbývající část ve výši 6 290 Kč a ve zbytku žalobu zamítl, neboť pro neplatnost smlouvy nelze k poplatkům i smluvní pokutě přihlížet. 14. S ohledem na neplatnost smlouvy nenastala splatnost úvěru dle smlouvy, ale žalovaná je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinna vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jejím schopnostem. Protože splatnost závazku odpovídajícího bezdůvodnému obohacení je dána zákonem právě v ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, platí ust. § 1958 odst. 1 o. z., podle kterého je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Zákonná úprava obsažená v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru tedy vylučuje podpůrné užití § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu, což odpovídá snaze zákonodárce poskytnout dlužníkovi ochranu před nepřiměřeně krátkou lhůtou ze strany věřitele, čímž by se dlužník dostal do prodlení. V případě neplatného úvěrového závazku je tedy dlužník povinen jistinu vrátit v době přiměřené jeho schopnostem. S ohledem nečinnost žalované v průběhu řízení vyšel soud při posouzení přiměřených splátek z uvedeného příjmu žalované 17 666 Kč a stanovil přiměřenou splátku bezdůvodného obohacení ve výši 1 000 Kč měsíčně. 15. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 a § 151 odst. 1, 2 o. s ř. Žalobkyně měla ve věci úspěch co do částky 6 290 Kč (tj. 51 % z částky 11 460 Kč a 712 Kč) a neúspěch měla v rozsahu 5 882 Kč (tj. 49 %). Každý z účastníků byl tedy v řízení úspěšný přibližně stejně, proto soud žádnému účastníkovi právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.