16 C 285/2020-39 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala zaplacení částky 2 500 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že Zahraniční [právnická osoba] [příjmení] p.l.c., pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení splatných pohledávek [anonymizováno] za jejími dlužníky. [anonymizováno] uzavřela se žalovaným dne 29.07.2014 Smlouvu o zápůjčce (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě téhož dne poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 2500 Kč, a to převodem na bankovní účet, jehož číslo dlužník jakožto žadatel uvedl v žádosti o poskytnutí zápůjčky. Nedílnou součástí Smlouvy jsou Obchodní podmínky společnosti [právnická osoba] ke spotřebitelským úvěrům poskytovaných spotřebitelům s trvalým pobytem v České republice, účinné od 10. 11. 2014, se všemi přílohami (dále jen„ VOP“). Smluvní strany si dohodly (přesné znění v čl. 3 VOP), že Smlouva je považována za uzavřenou okamžikem, kdy [anonymizováno] poskytne žalovanému zápůjčku na základě žádosti žalovaného. Zápůjčka byla žalovanému poskytnuta v den schválení poskytnutí zápůjčky [anonymizováno] Smlouva (v důkazech pod názvem„ [jméno] application“) byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách [anonymizováno], resp. formou textové zprávy SMS. Odesláním žádosti o zápůjčku žalovaný potvrdil, že se seznámil s VOP a s informacemi v nich uvedených, které jsou zároveň k dispozici na internetových stránkách [anonymizováno], a že s nimi v plném rozsahu souhlasí; to vše ve smyslu zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016, zejm. v souladu s jeho ust. § 5 a ust. § 6. V této žádosti žalovaný rovněž uvedl údaje o svém rodném čísle, o čísle svého dokladu totožnosti a o čísle svého bankovního účtu. Žalovaný se zavázal vrátit [anonymizováno] zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky (přesné znění v čl. 8 VOP) (do) dne 01.09.2014. Pro odstranění veškerých nejasností žalobce uvádí, že bylo-li období mezi dnem poskytnutí zápůjčky a dnem splatnosti zápůjčky rovno 34 dnům nebo kratší než 34 dní, je zápůjčka společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky splatná v den splatnosti (přesné znění v čl. 5 VOP), tj. 01.09.2014. Bylo-li období mezi dnem poskytnutí zápůjčky a dnem splatnosti zápůjčky rovno 35 dní nebo delší než 35 dní, pak je zápůjčka společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky splatná v pravidelných měsíčních splátkách ve stejné výši (přesné znění v čl. 5 VOP), dle podrobného rozpisu uvedeného na faktuře (podrobněji viz dále v tomto odstavci), tj. nejpozději do 01.09.2014. Zápůjčka spolu s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky musela být splacena v českých korunách v dohodnutém období, jak je uvedeno na faktuře. Toto období začalo běžet od data, kdy byla zápůjčka převedena na bankovní účet uvedený dlužníkem v žádosti o poskytnutí zápůjčky, nebo v den, kdy byla zápůjčka dlužníkovi vyplacena. Výplaty provedené prostřednictvím [anonymizováno] se pro tento účel považují za provedené tři kalendářní dny po schválení žádosti o poskytnutí zápůjčky [anonymizováno]. Dokud nebyly částky uvedené na faktuře zaplacené, byla faktura k dispozici na účtu a mohla být uložena ve formátu pdf. Dlužník mohl [anonymizováno] rovněž požádat, aby mu byla faktura zaslána na jeho osobní e-mail nebo bezplatně poštou. Faktura obsahovala celkovou částku, která má být zaplacena, a tato částka byla dále rozdělena na jistinu zapůjčené částky a poplatek za poskytnutí zápůjčky. Faktura rovněž obsahovala zápůjční dobu, výši měsíčních splátek (jen u zápůjček s dobou splatnosti rovnu 35 dnům a delší dobou splatnosti), datum splatnosti, dále číslo účtu, na který mají být platby poukazovány. Žalovaný se dostal do prodlení se splacením zápůjčky, když (do) dne 01.09.2014 zápůjčku [anonymizováno] ani částečně nesplatil. V tento den nastala splatnost celého dluhu. Žalovaný nesplnil svou povinnost vrátit [anonymizováno] zápůjčku řádně a včas. Žalovaný nereagoval ani na výzvy [anonymizováno] k zaplacení pohledávky, ani na oznámení [anonymizováno] o postoupení pohledávky, a v poslední řadě ani na předžalobní upomínku právního zástupce žalobce. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Ke dni podání žaloby zbývá uhradit na jistině zápůjčky částku ve výši 2500 Kč, která se skládá z části nevrácené zápůjčky, tj. z neuhrazené jistiny poskytnuté zápůjčky. Poplatek za poskytnutí zápůjčky žalobce po žalovaném nepožaduje. Vedle částky ve výši 2500 Kč žalobce požaduje po žalovaném zaplacení příslušenství pohledávky, a to výhradně jen zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti pohledávky do zaplacení. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil, k jednání se nedostavil. K jednání se nedostavila též žalobkyně ani její zástupce. Vzhledem k výše uvedenému soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 3. Ke stavu věci soud zjistil, že byla předložena listina nazvaná v žalobě,,smlouva o půjčce,, jinak nadepsaná,,loan application info“, která je jen částečně srozumitelná. Soudu dále byla předložena listina nazvaná Smlouva o zápůjčce, obsahující identifikaci žalovaného včetně záznamu čísla bankovního účtu, s tím, že žalovanému je poskytována částka 2500 Kč s roční úrokovou sazbou 401,5% Kč, datem splatnosti celkové částky 1.9.2014. Tato listina měla být vytvořena dne 29.7.2014 nenese však podpis žalovaného v žádné formě. Dle,,dodejky,, ze dne 30.7.2014 byla žalovanému proti podpisu vyplacena částka 2500Kč. Přípisem ze dne 18.1.2018 sděluje právní předchůdce žalobkyně postoupení pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 21.12.2017. Ze dne 11.3.2020 pochází výzva k úhradě dluhu, která byla odeslána 17.3.2020. 4. Na základě výše zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům. Primárně se soud zabýval tím, zda byla mezi účastníky uzavřena smlouva o zápůjčce jak tvrdí žalobkyně, podle ust. § 2390 o.z., případně o úročné zápůjčce, dle ust. § 2392 odst. 1 o.z. a dospěl k závěru, že nikoliv, vzhledem k absenci jakéhokoliv podpisu na předložené listině nazvané smlouva o zápůjčce. Pokud jde o listinu nesoucí název,,loan application info“, kterou žalobkyně nazývá smlouvou o půjčce, tato je pouze částečně srozumitelná, neboť byla předložena pouze v anglickém jazyce, ale i pokud soud pomine tuto skutečnost, je zřejmé, že z této písemnosti jakékoliv jednání žalovaného (tím méně návrh k uzavření smlouvy), dovodit nelze. Jedná se pouze o shromáždění údajů o tvrzeném úvěru, aniž z ní je možno zjistit, kým byla vytvořena a na základě jakých zdrojů a nelze toto zjistit ani z žádného jiného označeného důkazu. Tvrzení, že předchůdce žalobkyně přijetí návrhu smlouvy žalovaného oznámil„ formou sms“ není podepřeno vůbec žádným důkazem. 5. Výsledkem těchto úvah soudu je závěr, že žalovanému nevznikla jiná povinnost než žalobkyni vrátit půjčenou jistinu ve výši 2500Kč. S ohledem na neprokázané uzavření smlouvy o zápůjčce představovalo všechno plnění předchůdce žalobkyně žalovanému plnění bez právního důvodu, kterým se žalovaný bezdůvodně obohatil. Z hlediska právního posouzení se tu jedná o bezdůvodné obohacení dle § 2991 odst. 1 o. z., resp. § 2993 o. z. Podle § 2991 odst. 1 o. z. přitom platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí obohacení vydat, zbývá tedy uhradit 2500 Kč. Žalovaný nepřednesl soudu žádná tvrzení, z nichž by vyplynulo, že si uvedenou částku může ponechat. Přestože žalovaný neměl povinnost peněžní prostředky vrátit způsobem sjednaným ve smlouvě, s ohledem na její neplatnost mohl uvedené peněžní prostředky vrátit na základě výzvy k úhradě dlužné částky, a soud tak dospěl k závěru, že je v prodlení. Vedle uvedené částky je tedy žalovaný povinen žalobkyni zaplatit úrok z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského, tj. úrok z prodlení dle ust. § 1970 obč. zák., jdoucí od splatnosti, kterou soud určil podle ust. § 1958 odst. 2 obč. zák., dle kterého neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned, a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Pohledávka z titulu bezdůvodného obohacení je totiž pohledávkou splatnou na výzvu, neboť den splatnosti nebyl smluven. Za řádnou výzvu k plnění považuje soud v daném případě předžalobní upomínku ze dne 11.3.2020 kterou odeslal zástupce žalobkyně žalovanému prostřednictvím poštovní přepravy dne 17.3.2020 za využití domněnky stanovené v ust. § 573 obč. zák. vychází soud z toho, že tato výzva došla žalovanému třetí pracovní den po odeslání, v daném případě tedy dne 20.3.2020, a žalovaný měl plnit den následující, a v prodlení je tak od 21.3.2020. 6. Jelikož soud dále dospěl k závěru, že z žalobkyní předložené smlouvy o postoupení pohledávek, lze dovodit vůli společnosti [právnická osoba] a žalobkyně postoupit pohledávku z právního jednání založeného předáním částky 2500 Kč, byť na základě neplatné smlouvy, posoudil soud zmíněnou smlouvu o postoupení pohledávek jako smlouvu podle ust. § 1879 obč. zák., na základě které došlo k