16 C 386/2020-25 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala zaplacení částky 5 600 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že Žalovaný uzavřel dne 2. 3. 2018 s žalobcem smlouvu o zápůjčce (Smlouva). Na základě Smlouvy poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 3.500 Kč (Jistina), které byly žalovanému zaslány na účet č. [bankovní účet] dne 2. 3. 2018. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 350 Kč (Poplatek). Jistina a Poplatek byly splatné dne 8. 3. 2018, žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas. Zápůjčka byla žalovanému prokazatelně poskytnuta, jak je patrno z přiloženého potvrzení o provedené platbě, ale přesto nebyla žalovaným do dnešního dne vrácena v celé výši. Ke dni podání návrhu na vydání EPR žalovaný na svůj dluh uhradil 0 Kč. Žalobce poskytl zápůjčku prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které si žalovaný nejprve přečetl nabídku na uzavření smlouvy, nastavil si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky. Poté žalovaný vyplnil na webové stránce žalobce formulář – Žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadal své osobní údaje, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce vůči žalobci. Žalovaný zaškrtl řádek s tímto textem:„ Potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním Smlouvy o zápůjčce a zněním Všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům porozuměl a souhlasím s jejich zněním“. Tím žalovaný zároveň odsouhlasil znění Obchodních podmínek žalobce. Smlouva o zápůjčce je klientem podepsána elektronicky, a to [příjmení], který [právnická osoba] zasílá na klientem uvedené telefonní číslo. Společnost [anonymizována dvě slova] má za to, že tento [příjmení] je tzv. prostým elektronickým podpisem, který splňuje požadavky § 7 zákona č. 297/2016 Sb., zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. S ohledem na tuto skutečnost je třeba na smlouvu o zápůjčce uzavřenou mezi [právnická osoba] a žalovaným považovat za smlouvu uzavřenou v písemné podobě. V důsledku prodlení žalovanému vznikla povinnost uhradit též úroky z prodlení ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši 1.500 Kč (čl. 2 Smlouvy) (písemné výzvy odeslány dne: 15. 3. 2018, 22. 3. 2018, 29. 3. 2018). Celková výše dluhu žalovaného, kde dni podání návrhu na vydání EPR, kterou žalobce požaduje činí 5.350 Kč. Jistina + Poplatek činí 3.850 Kč. Účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením žalovaného činí 1.500 Kč Smluvní pokuta byla žalobcem vyčíslena na částku 1.750 Kč (S ohledem § 122 zákona č. 257/2016 Sb. zákon o spotřebitelském úvěru, a rozhodnutí žalobce nezatěžovat žalovaného neúměrnými náklady v souvislosti s jeho prodlením, žalobce vymáhá smluvní pokutu z prodlení pouze do výše, která nepřesahuje součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru). Žalobce zaslal žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky dne 9. 5. 2019, žalovaný však na výzvu nereagoval a svůj dluh neuhradil. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila, k jednání se nedostavila. 3. Ke stavu věci soud zjistil, že žalobkyně předložila dokument označený jako smlouva o zápůjčce, s datem 2.3.2018 v níž žalobkyně vystupuje jako věřitel a žalovaná je označena jako klient. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši 3 500 Kč s tím, že tato částka bude poskytnuta převodem na bankovní účet žalované č. [bankovní účet]. Žalovaná se zavazuje uhradit poplatek za poskytnutí ve výši 350 Kč a s tímto poplatkem uhradit zápůjčku do 8.3.2018. Uvedená smlouva dále odkazovala na Všeobecné obchodní podmínky, ve kterých se mimo jiné uvádí - Klient vyplní na Stránkách Věřitele formulář návrhu na uzavření Smlouvy dle jím požadovaných parametrů. Klient odešle návrh na uzavření Smlouvy prostřednictvím Stránek Věřitele a tento je povinen opatřit prostým elektronickým podpisem ve formě Identifikátoru. Následně je nutné provést ověření totožnosti Klienta, a to provedením autorizace Platební karty. V případě provedení autorizace Platební karty lze provést ověření totožnosti Klienta za předpokladu, že Klient předloží Dokumentaci, a zároveň bude možné strhávat platby dle Smlouvy přímo z Platební karty. Klient bude ze Stránek věřitele přesměrován na platební bránu poskytovatele platebních služeb, kde zadá šestnáctimístné číslo Platební karty, datum expirace, CVC/CVV kód a údaje pro 3-D Secure ověření, čímž je zajištěna nejvyšší možná úroveň zabezpečení. Tímto postupem Klient autorizuje provedení platby ve výši 1 Kč nebo 0,10 EUR (dle zvolené platební brány) na Účet Věřitele. V případě platby v Eurech bude použit Převodní kurz vydavatele Platební karty. V rubrice podpisu smlouvy jsou uvedeni jednatelé žalobkyně a žalovaná měla smlouvu podepsat prostřednictvím [příjmení] kódu v podobě 67L6X. Soud dále zjistil, že byla předložena listina ze které se podává, že dne 2.3.2018 částka 3500 Kč byla žalobkyní převedena na účet č. [bankovní účet] s variabilním symbolem v podobě rodného čísla uvedeného ve smlouvě u jména žalované. Ze zmíněných Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně, na něž smlouva odkazovala, vyplývá, že tyto podmínky upravují mj. uzavření smlouvy prostřednictvím prostředků dálkové komunikace, tj. postup při registraci a komunikaci prostřednictvím mobilního telefonu. Dále bylo zjištěno, že se žalobkyně vyzvala prostřednictvím svého zástupce žalovanou dne 9.5.2019 k úhradě dlužné částky. 4. Po zhodnocení shora uvedených zjištění má soud za to, že žalobkyně neprokázala vznik závazku v podobě zápůjčky. Dle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. dle § 2392 odst.1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Smlouvu lze uzavřít prostředky dálkové komunikace tak, jak je vymezeno ve zmíněných Všeobecných obchodních podmínkách žalobkyně, avšak podle přesvědčení soudu je nutno prokázat, že žalovaná skutečně projevuje vůli učinit právní jednání v podobě přistoupení ke smlouvě o zápůjčce tvrzeného obsahu. Uzavření smluv distančním způsobem upravuje o. z. v ust. § 1824, dle kterého mohou pro uzavření smlouvy být použity prostředky komunikace na dálku a které umožňují uzavřít smlouvu bez fyzické přítomnosti smluvních stran. K platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje dle ust. § 561 o. z. podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Dle ust. § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Odst. 2 výše uvedeného ustanovení stanoví, že se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Soud má za to, že na základě předložených listinných důkazů nebylo možno učinit závěr o tom zda záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé a byly provedeny systematicky a posloupně, neboť žalobkyně soudu tyto záznamy nepředložila v rozsahu a posloupnosti, tak jak byly popsány v obchodních podmínkách. Žalobkyně soudu nepředložila žádný důkaz o tom, že žalovaná vůli v tomto směru projevila, a jediným důkazem o vztahu žalobkyně a žalované má být doklad o provedené transakci ve výši 8000 Kč z účtu žalobkyně na účet označený u jména žalované ve smlouvě. Jedná se však o listinu bez jakéhokoli záhlaví či jiné identifikace kdo, kdy, za jakým účelem tuto listinu vyhotovil. Na této listině se objevuje stejné číslo účtu, jaké je uvedeno v předložené smlouvě, ale ze žádného z provedených důkazů neplyne, že by se jednalo o účet žalované. S ohledem na to, že soud shora konstatoval, že nemá za prokázané, že smlouva je právním jednáním žalované, nelze ani mít za to, že žalovaná projevila vůli, aby bylo žalobkyní plněno na tento účet. Listina předložena v takovéto formě ani nemůže být důkazem o tvrzeném plnění jako takovém. V projednávaném případě nebylo prokázáno, že by žalovaná projevila vůli být vázána předloženou smlouvou o úvěru. A nebylo možno posoudit zjištěný skutkový stav ani podle pravidel dopadajících na případné posouzení bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 2 o. z. Soud má za to, že žalobkyně neprokázala, že byla zajištěna identifikace dlužníka, že žalovaná je nositelem tvrzené povinnosti, že je skutečně tvrzenou jednající osobou a tím pádem pasivně věcně legitimovanou osobou ve sporu, žalobu proto zamítl v plném rozsahu. Žalobkyně tím, že se neúčastnila nařízeného jednání, nemohla být vyzvána v souladu s ustanovením § 118a o.s.ř. aby navrhla důkazy potřebné k prokázání tvrzení o pasivní věcné legitimaci žalované. Pokud jde o návrh žalobkyně aby si soud k důkazu vyžádal vyjádření bankovních ústavů, z jejich účtů