16 C 189/2021-20 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 027 Kč s příslušenstvím jako nedoplatku ze smlouvy o půjčce ze dne [datum], [číslo] ze smlouvy o půjčce ze dne [datum], [číslo] uzavřených mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), které jsou zároveň smlouvami o spotřebitelském úvěru. Na základě smlouvy o půjčce ze dne [datum], [číslo] byla žalovanému poskytnuta částka 5 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se pak zavázal vrátit jistinu 5 000 Kč a zaplatit kapitalizovaný úrok ve výši 455 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 500 Kč a pojistné ve výši 129 Kč v 43 týdenních splátkách po 188 Kč počínaje dnem 29. 2. 2016. Žalovaný dosud uhradil předchůdkyni žalobkyně z uvedené smlouvy částku 538 Kč. Pohledávka z uvedené smlouvy byla následně postoupena na žalobkyni. Na základě smlouvy o půjčce ze dne [datum], [číslo] byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 4 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se pak zavázal vrátit jistinu 4 000 Kč a zaplatit kapitalizovaný úrok ve výši 364 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 800 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 200 Kč ve 43 týdenních splátkách po 151 Kč počínaje dnem 15. 12. 2015. Žalovaný dosud uhradil předchůdkyni žalobkyně z uvedené smlouvy částku 2 012 Kč. Pohledávka z uvedené smlouvy byla následně postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje po žalovaném zaplacení jistiny 5 000 Kč, dlužných úhrad za služby ve výši 2 546 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 152,83 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 201,91 Kč, úroku ve výši 20,98% ročně z částky 5 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 5 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, dále zaplacení jistiny ve výši 3 563,85 Kč, dlužných úhrad za služby ve výši 917,15 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 405,09 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 917,25 Kč, úroku ve výši 20,98% ročně z částky 3 563,85 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 3 563,85 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. 2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvu a poučení soudu nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: 5. Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] v hotovosti částku 5 000 Kč, přičemž celková částka v případě řádného splácení činila 8 084 Kč, z toho jistina byla ve výši 5 000 Kč, souhrnný poplatek ve výši 2 955 Kč a pojistné ve výši 129 Kč splatných ve 43 týdenních splátkách po 188 Kč počínaje dnem 29. 2. 2016, přičemž žalovaný dosud uhradil předchůdkyni žalobkyně z uvedené smlouvy částku 538 Kč. Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dále dne [datum] v hotovosti částku 4 000 Kč, přičemž celková částka v případě řádného splácení činila 6 493 Kč, z toho jistina 4 000 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 364 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 800 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 200 Kč splatných ve 43 týdenních splátkách po 151 Kč počínaje dnem 15. 12. 2015, přičemž žalovaný dosud uhradil předchůdkyni žalobkyně na tento dluh částku 2 012 Kč. Pohledávka vůči žalovanému z obou úvěrových smluv byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 postoupena na žalobkyni. Zástupce žalobkyně před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě celého dluhu, žalovaný však od postoupení obou pohledávek již žalobkyni neuhradil ničeho. 6. Podle § 2 395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 8. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Podle § 2 991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 11. Podle § 2 991 odst. 2 o.z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 13. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 15. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu soud posoudil věc po právní stránce takto: 16. Při rozhodování soud nejprve zkoumal, zda v projednávané věci v obou případech došlo k řádnému a platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu § 2 395 o.z., která je zároveň spotřebitelským úvěrem podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť byla uzavřena mezi předchůdkyní žalobkyně jako poskytovatelem v rámci její podnikatelské činnosti a žalovaným jako spotřebitelem. 17. V projednávané věci pak soud dospěl k závěru, že obě shora uvedené smlouvy o úvěru jsou absolutně neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 o.z. a § 588 o.z., který spočívá v nepřiměřené výši sjednaného souhrnného poplatku za poskytnutí úvěru. Uvedený souhrnný poplatek podle názoru soudu tvoří součet sjednaného kapitalizovaného úroku, odměny za administrativní činnost a odměny za hotovostní inkaso splátek, jako celek je příjmem předchůdkyně žalobkyně za poskytnutí finančních prostředků žalovanému a jedná se tedy fakticky v souhrnu o smluvní úrok. Souhrnný poplatek ve výši 2 955 Kč u smlouvy o úvěru ze dne [datum], [číslo] činí 59,10% z poskytnuté jistiny ve výši 5 000 Kč při splatnosti 43 týdnů, tj. při splatnosti jeden rok činí přibližně 71,66%. Souhrnný poplatek ve výši 2 364 Kč u smlouvy o úvěru ze dne [datum], [číslo] činí 59,10% z poskytnuté jistiny ve výši 4 000 Kč při splatnosti 43 týdnů, tj. při splatnosti jeden rok činí přibližně 71,66%. Hranicí mravnosti úroku je pak dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu trojnásobek obvyklé roční úrokové míry poskytované bankami v době sjednání úvěru (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005). Ke zjištění obvyklé úrokové míry spotřebitelského úvěru slouží např. statistika ČNB dostupná na webových stránkách ČNB - Tabulka B1.5: Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR. V době uzavření smlouvy o úvěru ze dne 22. 2. 2016, [číslo] činila průměrná obvyklá úroková míra 11,95% ročně, z čehož vyplývá, že shora uvedená úroková sazba 71,66% ročně přesahuje obvyklý úrok téměř šestinásobně. V době uzavření smlouvy o úvěru ze dne 8. 12. 2015, [číslo] činila průměrná obvyklá úroková míra 12,47% ročně, z čehož vyplývá, že shora uvedená úroková sazba 71,66% ročně přesahuje obvyklý úrok taktéž téměř šestinásobně. Jednotlivá ujednání smlouvy o úvěru ze dne [datum], [číslo] resp. smlouvy o úvěru ze dne [datum], [číslo] jsou pak provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání nepřiměřeně vysokého souhrnného poplatku by předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky žalovanému zcela jistě neposkytla, obě uvedené smlouvy jsou tedy absolut