16 C 201/2021-47 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 29 119 Kč s příslušenstvím jako nedoplatku ze smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“). Na základě této smlouvy byla žalované poskytnuta částka 20 000 Kč, žalovaná se zavázala předchůdkyni žalobkyně zaplatit jistinu 20 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 17 333 Kč v 60 týdenních splátkách po 623 Kč. Žalovaná uhradila dosud předchůdkyni žalobkyně částku 6 030 Kč. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena na žalobkyni. Žalobkyně proto požaduje po žalované zaplacení částky 29 119 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 745,45 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 662,72 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 17 303,26 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a úroku ve výši 29% ročně z částky 17 303,26 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. 2. Žalovaná se k podané žalobě i přes výzvu soudu nevyjádřila. 3. Účastníci řízení svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud z předložených listinných důkazů zjistil následující skutkový stav věci. 5. Na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené dne [datum] byla žalované poskytnuta částka 20 000 Kč, žalovaná se zavázala předchůdkyni žalobkyně zaplatit jistinu 20 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 17 333 Kč v 60 týdenních splátkách po 623 Kč. Žalovaná uhradila dosud předchůdkyni žalobkyně částku 6 030 Kč. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena na žalobkyni. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě zbývající dlužné částky, žalovaná od postoupení pohledávky již žalobkyni neuhradila ničeho. 6. Podle § 2 390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 8. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Podle § 2 991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 11. Podle § 2 991 odst. 2 o.z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 13. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 15. Na základě zjištěného skutkového stavu věci soud posoudil věc po právní stránce takto: 16. Při rozhodování soud nejprve zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření smlouvy o zápůjčce ve smyslu § 2 390 o.z. 17. V projednávané věci pak soud dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce ze dne [datum], [číslo] je absolutně neplatná pro její zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 o.z. a § 588 o.z., který spočívá v nepřiměřené výši sjednaného souhrnného poplatku za poskytnutí zápůjčky. Uvedený souhrnný poplatek představuje součet kapitalizovaného úroku ve výši 3 577 Kč, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 5 340 Kč a poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 8 416 Kč, defacto však byl celý tento souhrnný poplatek příjmem předchůdkyně žalobkyně za poskytnutí finančních prostředků žalované a jedná se tedy fakticky o smluvní úrok. Souhrnný poplatek ve výši 17 333 Kč v projednávané věci činí 86,67% z poskytnuté jistiny ve výši 20 000 Kč při splatnosti 60 týdnů, tj. při splatnosti jeden rok činí přibližně 75,31%. Hranicí mravnosti úroku je pak dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu trojnásobek obvyklé roční úrokové míry poskytované bankami v době sjednání úvěru (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005). Ke zjištění obvyklé úrokové míry spotřebitelského úvěru slouží např. statistika ČNB dostupná na webových stránkách ČNB - Tabulka B1.5: Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR. V době uzavření smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], [číslo] činila průměrná obvyklá úroková míra 10,02% ročně, z čehož vyplývá, že shora uvedená úroková sazba 75,31% ročně přesahuje obvyklý úrok sedmi a půl násobně. Jednotlivá ujednání smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], [číslo] jsou pak provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání nepřiměřené vysokého souhrnného poplatku by předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky žalované zcela jistě neposkytla, uvedená smlouva je tedy absolutně neplatná jako celek pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 o.z. a § 588 o.z. 18. Poskytnutí finančních prostředků žalované bez existence platné smlouvy je s ohledem na shora uvedené nutné posoudit jako bezdůvodné obohacení podle § 2 991 o.z. Žalobkyně přitom poskytla žalované částku 20 000 Kč, žalovaná dosud uhradila na svůj dluh částku 6 030 Kč, a tedy se bezdůvodně obohatila o částku 13 970 Kč. Žalobkyně v řízení prokázala, že na ni byla platně postoupena předmětná pohledávka vůči žalované v souladu s ustanovením § 1 879 o.z. Žalobkyně následně odeslala žalované dne 14. 2. 2020 výzvu k úhradě dluhu, dne 19. 2. 2020 byla výzva žalované doručena podle § 573 o.z., dne 20. 2. 2020 měla žalovaná plnit a od 21. 2. 2020 je v prodlení podle § 1 958 o.z. 19. Soud s ohledem na shora uvedené výrokem pod bodem I. tohoto rozsudku žalobě částečně vyhověl. Přiznaný úrok z prodlení je odůvodněn ustanovením § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu ke splnění povinnosti soud stanovil v délce tří dnů v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. Ve zbývající části pak soud výrokem pod bodem II. tohoto rozsudku žalobu jako nedůvodnou zamítl. 20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, nebt v řízení převážně úspěšné žalované žádné náklady řízení nevznikly.