16 C 215/2021-19 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 30 216 Kč s příslušenstvím jako nedoplatku ze smlouvy o půjčce ze dne [datum], [číslo] resp. smlouvy o půjčce ze dne [datum], [číslo] uzavřených mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“). Na základě smlouvy o půjčce ze dne [datum], [číslo] byla žalované poskytnuta částka 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se pak zavázala vrátit jistinu 10 000 Kč a zaplatit kapitalizovaný úrok ve výši 1 400 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč a pojistné ve výši 290 Kč v 58 týdenních splátkách po 305 Kč počínaje dnem 9. 1. 2016. Žalovaná dosud uhradila předchůdkyni žalobkyně z uvedené smlouvy částku 6 610 Kč. Pohledávka z uvedené smlouvy byla následně postoupena na žalobkyni. Na základě smlouvy o půjčce ze dne [datum], [číslo] byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 13 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se pak zavázala vrátit jistinu 13 000 Kč a zaplatit kapitalizovaný úrok ve výši 1 820 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 600 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 200 Kč a pojistné ve výši 348 Kč ve 58 týdenních splátkách po 396 Kč počínaje dnem 27. 3. 2016. Žalovaná dosud uhradila předchůdkyni žalobkyně z uvedené smlouvy částku 3 832 Kč. Pohledávka z uvedené smlouvy byla následně postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje po žalované zaplacení jistiny 8 393,09 Kč, dlužných úhrad za služby ve výši 2 686,91 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 684,96 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 916,20 Kč, úroku ve výši 23,72% ročně z částky 8 393,09 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 8 393,09 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, dále zaplacení jistiny ve výši 13 000 Kč, dlužných úhrad za služby ve výši 6 136 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 8 137,28 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 741,25 Kč, úroku ve výši 23,72% ročně z částky 13 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 13 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. 2. Žalovaná se k řádně doručené žalobě přes výzvu a poučení soudu nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: 5. Z karty zákazníka ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná požádala předchůdkyni žalobkyně o úvěr ve výši 10 000 Kč, přičemž zároveň byla ověřena totožnost a majetkové poměry žalované. 6. Z karty zákazníka ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná požádala předchůdkyni žalobkyně o úvěr ve výši 13 000 Kč, přičemž zároveň byla ověřena totožnost a majetkové poměry žalované. 7. Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum], [číslo] soud zjistil, že žalované byla poskytnuta částka 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, přičemž žalovaná se zavázala zaplatit částku 10 000 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 400 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč a pojistné ve výši 290 Kč v 58 týdenních splátkách po 305 Kč počínaje dnem 9. 1. 2016. 8. Ze smlouvy o půjčce ze dne [datum], [číslo] soud zjistil, že žalované byla poskytnuta částka 13 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, přičemž žalovaná se zavázala zaplatit částku 13 000 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 820 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 600 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 200 Kč a pojistné ve výši 348 Kč v 58 týdenních splátkách po 396 Kč počínaje dnem 27. 3. 2016. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 vč. přílohy [číslo] – seznam postoupených pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019 vč. podacího lístku ze dne 7. 1. 2020 soud zjistil, že pohledávka vůči žalované ze smlouvy o půjčce ze dne [datum], [číslo] ze smlouvy o půjčce ze dne [datum], [číslo] byla postoupena na žalobkyni. 10. Z předžalobní upomínky ze dne 22. 2. 2021 vč. podacího lístku ze dne 23. 2. 2021 soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou před podáním žaloby k úhradě celé dlužné částky ze smlouvy o půjčce ze dne [datum], [číslo] ze smlouvy o půjčce ze dne [datum], [číslo]. 11. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: 12. Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne [datum] v hotovosti částku 10 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala zaplatit částku 10 000 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 400 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč a pojistné ve výši 290 Kč v 58 týdenních splátkách po 305 Kč počínaje dnem 9. 1. 2016. Žalovaná dosud uhradila předchůdkyni žalobkyně z uvedené smlouvy částku 6 610 Kč. Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dále dne [datum] v hotovosti 13 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, přičemž žalovaná se zavázala zaplatit částku 13 000 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 820 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2 600 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 200 Kč a pojistné ve výši 348 Kč v 58 týdenních splátkách po 396 Kč počínaje dnem 27. 3. 2016. Žalovaná dosud uhradila předchůdkyni žalobkyně na tento dluh částku 3 832 Kč. Pohledávka vůči žalované z obou úvěrových smluv byla následně postoupena na žalobkyni. Zástupce žalobkyně před podáním žaloby vyzval žalovanou k úhradě celého dluhu, žalovaná však od postoupení obou pohledávek již žalobkyni neuhradila ničeho. 13. Podle § 2 395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 15. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 16. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 17. Podle § 2 991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 18. Podle § 2 991 odst. 2 o.z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 19. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 20. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 21. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 22. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu soud posoudil věc po právní stránce takto: 23. Při rozhodování soud nejprve zkoumal, zda v projednávané věci v obou případech došlo k řádnému a platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu § 2 395 o.z., která je zároveň spotřebitelským úvěrem podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť byla uzavřena mezi předchůdkyní žalobkyně jako poskytovatelem v rámci její podnikatelské činnosti a žalovanou jako spotřebitelem. 24. V projednávané věci pak soud dospěl k závěru, že obě shora uvedené smlouvy o úvěru jsou absolutně neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 o.z. a § 588 o.z., který spočívá v nepřiměřené výši sjednaného souhrnného poplatku za poskytnutí úvěru. Uvedený souhrnný poplatek podle názoru soudu tvoří