16 C 295/2021-18 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 17 960 Kč s příslušenstvím jako nedoplatku ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], [číslo] (dále jen„ smlouva [číslo]“), a ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], [číslo] (dále jen„ smlouva [číslo]“), uzavřených mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“). Na základě smlouvy [číslo] byla žalované poskytnuta částka 6 000 Kč, žalovaná se pak zavázala kromě této jistiny ve výši 6 000 Kč zaplatit kapitalizovaný úrok ve výši 1 200 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč a pojistné ve výši 180 Kč v 60 týdenních splátkách po 183 Kč počínaje dnem 5. 10. 2018. Žalovaná dosud uhradila částku 500 Kč. Pohledávka z uvedené smlouvy byla následně postoupena na žalobkyni. Na základě smlouvy [číslo] byla žalované poskytnuta částka 6 000 Kč, žalovaná se pak zavázala kromě této jistiny ve výši 6 000 Kč zaplatit kapitalizovaný úrok ve výši 1 200 Kč, poplatek za administrativní činnosti ve výši 1 200 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč a pojistné ve výši 180 Kč v 60 týdenních splátkách po 183 Kč počínaje dnem 17. 6. 2018. Žalovaná dosud uhradila částku 3 500 Kč. Pohledávka z uvedené smlouvy byla následně postoupena na žalobkyni. Žalobkyně proto požaduje po žalované zaplacení částky 10 480 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 700 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 358 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 6 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a úroku ve výši 19,40% ročně z částky 6 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, dále zaplacení částky 7 480 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 842,47 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 627,64 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 5 722,41 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a úroku ve výši 19,32% ročně z částky 5 722,41 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaná se k řádně doručené žalobě přes výzvu a poučení soudu nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci: 5. Na základě smlouvy [číslo] byla žalované poskytnuta částka 6 000 Kč, žalovaná se pak zavázala kromě této jistiny ve výši 6 000 Kč zaplatit kapitalizovaný úrok ve výši 1 200 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč a pojistné ve výši 180 Kč v 60 týdenních splátkách po 183 Kč počínaje dnem 5. 10. 2018. Žalovaná dosud uhradila částku 500 Kč. Pohledávka z uvedené smlouvy byla následně postoupena na žalobkyni. Na základě smlouvy [číslo] byla žalované poskytnuta částka 6 000 Kč, žalovaná se pak zavázala kromě této jistiny ve výši 6 000 Kč zaplatit kapitalizovaný úrok ve výši 1 200 Kč, poplatek za administrativní činnosti ve výši 1 200 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč a pojistné ve výši 180 Kč v 60 týdenních splátkách po 183 Kč počínaje dnem 17. 6. 2018. Žalovaná dosud uhradila částku 3 500 Kč. Pohledávka z uvedené smlouvy byla následně postoupena na žalobkyni. Zástupce žalobkyně před podáním žaloby vyzval žalovanou k úhradě celého dluhu, žalovaná však od postoupení obou pohledávek již žalobkyni neuhradila ničeho. 6. Podle § 2 395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 8. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Podle § 2 991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 11. Podle § 2 991 odst. 2 o.z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 13. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 15. Na základě zjištěného skutkovém stavu věci soud posoudil věc po právní stránce takto: 16. Při rozhodování soud nejprve zkoumal, zda v projednávané věci v obou případech došlo k řádnému a platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu § 2 395 o.z. 17. V projednávané věci pak soud dospěl k závěru, že obě shora uvedené smlouvy o úvěru jsou absolutně neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 o.z. a § 588 o.z., který spočívá v nepřiměřené výši sjednaného souhrnného poplatku za poskytnutí úvěru. Uvedený souhrnný poplatek podle názoru soudu tvoří součet sjednaného kapitalizovaného úroku, poplatku za administrativní činnost a poplatku za hotovostní inkaso splátek, jako celek je příjmem předchůdkyně žalobkyně za poskytnutí finančních prostředků žalované a jedná se tedy fakticky v souhrnu o smluvní úrok. Souhrnný poplatek ve výši 6 000 Kč u smlouvy [číslo] činí 80% z poskytnuté jistiny ve výši 4 800 Kč při splatnosti 60 týdnů, tj. při splatnosti jeden rok činí přibližně 69,52%. Souhrnný poplatek ve výši 6 000 Kč u smlouvy [číslo] činí 80% z poskytnuté jistiny ve výši 4 800 Kč při splatnosti 60 týdnů, tj. při splatnosti jeden rok činí přibližně 69,52%. Hranicí mravnosti úroku je pak dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu trojnásobek obvyklé roční úrokové míry poskytované bankami v době sjednání úvěru (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005). Ke zjištění obvyklé úrokové míry spotřebitelského úvěru slouží např. statistika ČNB dostupná na webových stránkách ČNB - Tabulka B1.5: Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR. V době uzavření smlouvy [číslo] činila průměrná obvyklá úroková míra 8,86% ročně, z čehož vyplývá, že shora uvedená úroková sazba 69,52% ročně přesahuje obvyklý úrok téměř osminásobně. V době uzavření smlouvy [číslo] činila průměrná obvyklá úroková míra 8,85% ročně, z čehož vyplývá, že shora uvedená úroková sazba 69,52% ročně přesahuje obvyklý úrok téměř osminásobně. Jednotlivá ujednání smlouvy [číslo] resp. smlouvy [číslo] jsou pak provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání nepřiměřeně vysokého souhrnného poplatku by předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky žalovanému zcela jistě neposkytla, obě uvedené smlouvy jsou tedy absolutně neplatné jako celek pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 o.z. a § 588 o.z. 18. Poskytnutí finančních prostředků žalované bez existence platné smlouvy je s ohledem na shora uvedené nutné posoudit jako bezdůvodné obohacení podle § 2 991 o.z. Předchůdkyně žalobkyně přitom poskytla v případě smlouvy [číslo] žalované částku 6 000 Kč, žalovaná v tomto případě dosud uhradila částku 500 Kč, a tedy se bezdůvodně obohatila o částku 5 500 Kč. V případě smlouvy [číslo] předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 6 000 Kč, žalovaná v tomto případě dosud uhradila částku 3 500 Kč, a tedy se bezdůvodně obohatila o částku 2 500 Kč. Žalobkyně v řízení prokázala, že na ni byly platně postoupeny obě předmětné pohledávky vůči žalované v souladu s ustanovením § 1 879 o.z. Žalobkyně n