20 C 145/2021-19 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 3 786 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že:„ Žalovaný uzavřel dne [datum] s žalobcem smlouvu o zápůjčce (Smlouva). Na základě Smlouvy poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 2200 Kč (Jistina), které byly žalovanému zaslány na účet č. [bankovní účet] dne [datum]. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 715 Kč (Poplatek). Jistina a Poplatek byly splatné dne 10.4.2020, žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas. Zápůjčka byla žalovanému prokazatelně poskytnuta, jak je patrno z přiloženého potvrzení o provedené platbě, ale přesto nebyla žalovaným do dnešního dne vrácena v celé výši. Ke dni podání návrhu na vydání EPR žalovaný na svůj dluh uhradil 0 Kč. Žalobce poskytl zápůjčku prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které si žalovaný nejprve přečetl nabídku na uzavření smlouvy, nastavil si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky. Poté žalovaný vyplnil na webové stránce žalobce formulář – Žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadal své osobní údaje, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce vůči žalobci. Žalovaný zaškrtl řádek s tímto textem:„ Potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním Smlouvy o zápůjčce a zněním Všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům porozuměl a souhlasím s jejich zněním“. Tím žalovaný zároveň odsouhlasil znění Obchodních podmínek žalobce. Smlouva o zápůjčce je klientem podepsána elektronicky, a to PINem, který [právnická osoba] zasílá na klientem uvedené telefonní číslo. Společnost [anonymizována dvě slova] má za to, že tento PIN je tzv. prostým elektronickým podpisem, který splňuje požadavky § 7 zákona č. 297/2016 Sb., zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. S ohledem na tuto skutečnost je třeba na smlouvu o zápůjčce uzavřenou mezi [právnická osoba] a žalovaným považovat za smlouvu uzavřenou v písemné podobě. Smlouva o zápůjčce včetně Všeobecných obchodních podmínek Žalobce byla neprodleně po potvrzení Žalovaným. Žalovanému odeslána e-mailem na jím zadanou e-mailovou adresu, kdy tento způsob splňuje definici trvalého nosiče dat dle § 3 odst. 2 písm. k) zákona o spotřebitelském úvěru, a Žalobce tedy splnil svou povinnost dle § 105 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. V důsledku prodlení žalovanému vznikla povinnost uhradit též úroky z prodlení ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši 1.000 Kč (čl. 2 Smlouvy) (písemné výzvy odeslány dne 17.4.2020, 24.4. 2020). K částce požadované za výzvy k úhradě odeslané dlužníkovi uvádíme, že důvodová zpráva k zákonu č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, uvádí, že za účelně vynaložené náklady nelze považovat zasílání upomínek několikrát denně, kdy takové jednání důvodová zpráva označuje za šikanózní vůči dlužníkovi. Žalobce Žalovanému odeslal upomínky s odstupem několika dnů (viz výše). Jednání Žalobce je tedy v souladu s výše uvedeným požadavkem dle důvodové zprávy. Pokud snad zákonodárce zamýšlel odesílání upomínek omezit restriktivněji, měl tak učinit přímo ustanovením v zákoně, nebo případně vyjádřením takové myšlenky v důvodové zprávě, což ale neučinil. Pokud přihlédneme k praxi veřejnoprávních institucí, tak např. centrální depozitář cenných papírů na základě vyhlášky Ministerstva financí č. 212/2010 Sb., požaduje za poskytnutí údajů na základě strukturovaného dotazu úhradu včetně účelně vynaložených nákladů ve výši 290 Kč a v případě poskytnutí údajů na základě nestrukturovaného dotazu 820 Kč. Přičemž autoři výslovně dovozují, že účelně vynaloženými náklady jsou nejen náklady na poštovné a tisk dokumentu, ale i na přípravu vzorových dokumentů, úpravy informačního systému poskytovatele apod. Výše poplatku za upomínky účtovaná Žalobcem ve výši 500 Kč rovněž odpovídá tržnímu standardu (např. společnost [právnická osoba] účtuje za každou upomínku 600 Kč, [právnická osoba] 500 Kč za každou upomínku – výzvu k vyrovnání nepovoleného debetu, u úvěrů pak 350 Kč za první upomínku a 500 Kč za každou další upomínku – informace vyplývající z jejich ceníků dostupných na jejich webových stránkách). V žádném případě se tedy nedá u Žalobce hovořit o neúčelně vynaložených nákladech, resp. nákladech neodpovídajících tržnímu standardu, nadto v situaci, kdy Žalobce se Žalovaným se na výši nákladů domluvili předem ve smlouvě o zápůjčce. Výše nákladů na zasílání upomínek je tedy zcela v mezích a po právu. Celková výše dluhu žalovaného, ke dni podání návrhu na vydání EPR, kterou žalobce požaduje činí 3.915 Kč. Jistina + poplatek ve výši 2.915 Kč Náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1.000 Kč (Pokud by soud neuznal nárok žalobce na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje žalobce, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla žalobcem dlužná částka převedena. Za tímto účelem žalobce navrhuje, aby si soud k důkazu vyžádal vyjádření bankovních ústavů, z jejich účtů byly prováděny transakce, o tom, že žalovanému byl poskytnut úvěr v tvrzené výši.) Smluvní pokuta byla žalobcem vyčíslena na částku 871 Kč (S ohledem § 122 zákona č. 257/2016 Sb. zákon o spotřebitelském úvěru, a rozhodnutí žalobce nezatěžovat žalovaného neúměrnými náklady v souvislosti s jeho prodlením, žalobce vymáhá smluvní pokutu z prodlení pouze do výše, která nepřesahuje součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru). Žalobce zaslal žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky dne 3.3.2021, žalovaný však na výzvu nereagoval a svůj dluh neuhradil.“. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a soud tak důvodnost žaloby posuzoval pouze na základě důkazů předložených žalobkyní. 3. Ke stavu věci soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 19. 3. 2020 smlouvu označenou jako Smlouva o zápůjčce, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezhotovostně peněžní prostředky ve výši 2 200 Kč, a to převodem na jeho bankovní účet č. [bankovní účet] nejpozději do dvou dnů od účinnosti této smlouvy. Žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit spolu s částkou 715 Kč označenou jako poplatek za poskytnutí zápůjčky. Smlouva dále obsahovala ujednání o nákladu věřitele, tj. žalobkyně, které je oprávněna požadovat po spotřebiteli v případě prodlení se splacením zápůjčky, která měla být splacena nejpozději do 10. 4. 2020. Mezi těmito náklady je uvedena cena za písemnou upomínku (výzvu k úhradě) ve výši 500 Kč. Pro případ porušení bylo ve smlouvě ujednáno, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu podle této smlouvy a všeobecných obchodních podmínek, a to bez ohledu na to, zda žalovaný zavinil či nezavinil porušení své smluvní povinnosti vůči věřiteli. Pro případ prodlení žalovaného splněním jeho závazku ze smlouvy byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Soud dále zjistil z potvrzení [právnická osoba], s. r. o. ze dne 29. 4. 2019, že žalující společnost přijala na účet vedený u platební brány [právnická osoba], s. r. o. dne 29. 4. 2019 platbu ve výši 1 Kč od odesílatele jménem [celé jméno žalovaného], tj. od žalovaného, a to z účtu č. [bankovní účet], čímž má soud za prokázané, že poslední zmíněný účet je účtem, jehož majitelem je žalovaný. Z výpisu z běžného účtu vedeného [právnická osoba] pod číslem [bankovní účet] soud dále zjistil, že na účet, jehož majitelem je žalovaný byla dne [datum] žalobkyní poukázaná částka ve výši 2 200 Kč se [anonymizována dvě slova] – půjčka.“ Soud dále zjistil, že se žalobkyně na žalovaného obrátila s výzvou k úhradě nesplacené zápůjčky, a to prostřednictvím písemné upomínky ze dne 17. 4. 2020 a ze dne 24. 4. 2020 a dále prostřednictvím předžalobní výzvy k úhradě ze dne 3. 3. 2020. 4. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že mezi účastníky vznikl uzavřením smlouvy ze dne [datum] závazek v podobě smlouvy o zápůjčce dle ustanovení § 2390 obč. zák., na základě které žalobkyně splnila svoji povinnost přenechat žalovanému jako vydlužiteli zastupitelnou věc, v daném případě peněžní prostředky ve výši 2 200 Kč, aby je užil podle libosti a ve sjednaném čase vrátil věc stejného druhu. V daném případě soud uvedený závazek posoudil jako úročnou zápůjčku podle ustanovení § 2392 odst. 1 obč. zák., dle kterého lze při peněžité zápůjčce sjednat úroky, přičemž v daném případě za úroky považuje sjednanou platbu označenou jako Poplatek za poskytnutí zápůjčky, v daném případě poplatek ve výši 715 Kč. Zápůjčka byla v daném případě uzavřena v okamžiku, kdy žalovaný skutečně obdržel peněžní prostředky, tj. nikoliv okamžikem podpisu uvedené smlouvy. Žalovaný v průběhu řízení nevyvrátil, že poskytnutou peněžní zápůjčku spolu se sml