23 C 111/2021-20 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky ve výši 5 124,68 Kč s příslušenstvím z titulu nehrazení žalobkyní poskytnuté podmíněné slevy a služeb souvisejících se službami elektronických komunikací. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. 4. Na základě účastnické smlouvy [číslo] ze dne [datum] se žalobkyně zavázala po dobu 24 měsíců poskytovat žalovanému základní a doplňkové služby elektronických komunikací a související služby a žalovaný se za ně zavázal řádně a ve lhůtě uvedené ve vyúčtování žalobkyně platit sjednanou cenu. Za nedílnou součást předmětné smlouvy byly rovněž označeny Všeobecné podmínky [právnická osoba] [právnická osoba], Obchodní podmínky [anonymizováno] služby [anonymizováno] a Obchodních podmínky Platebních služeb [anonymizováno] (dále jen„ obchodní podmínky“) a Ceník služeb. V rámci žalobkyní poskytovaných služeb byly i tzv. služby třetích stran, ve smlouvě a obchodních podmínkách konkrétně specifikované jako SMS platby, [anonymizována dvě slova] SMS, dárcovské SMS/MMS a [anonymizováno], a to za cenu určenou Ceníkem služeb či samotným poskytovatelem těchto služeb, jejíž výše včetně lhůty k úhradě měla být uvedena ve vyúčtování žalobkyně. Součástí předmětné účastnické smlouvy bylo také ujednání o koupi zařízení Huawei P Smart 2019, IMEI [číslo], (dále jen„ koncové zařízení“), za cenu 5 389 Kč. Na uvedené zařízení byla žalobkyní poskytnuta sleva ve výši 1 388 Kč. Dále byla tato cena podmíněně snížena na částku 1 Kč, a to mimo jiné za předpokladu trvání účastnické smlouvy do 27. 5. 2021. Vyúčtováním [číslo] za období od 6. 10. 2019 do 5. 11. 2019 byl žalovaný, vyjma dalšího, vyzván k úhradě služeb třetích stran ([anonymizováno] a zprostředkovaný poplatek [anonymizováno]) ve výši 624,72 Kč do 20. 11. 2019, dále vyúčtováním [číslo] za období od 6. 11. 2019 do 5. 12. 2019 byl žalovaný vyzván k úhradě služeb třetích stran ([anonymizováno]) ve výši 50 Kč do 20. 12. 2019 a vyúčtováním [číslo] za období od 6. 12. 2019 do 5. 1. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě služeb třetích stran ([anonymizováno]) ve výši 449,96 Kč do 20. 1. 2020. Žalovaný však svoji povinnost hradit řádně a včas žalobkyní poskytnuté služby třetích stran nesplnil, žalobkyní vyúčtované částky neuhradil, ani nezpochybnil správnost vyúčtování těchto částek, stejně tak jako nerozporoval skutečnost, že předmětné částky žalobkyni dosud nebyly uhrazeny. 5. Po právní stránce soud postupoval podle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, (dále jen „zákon o elektronických komunikacích“), službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. Podle § 548 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), lze vznik, změnu nebo zánik práv vázat na splnění podmínky. Je-li zánik práva nebo povinnosti vázán na nemožnou podmínku, nepřihlíží se k ní. Podmínka je odkládací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky jednání nastanou. Podmínka je rozvazovací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky již nastalé pominou. Podle § 1746 odst. 2 o. z. platí, že strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle § 1751 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlený odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 1998 o. z. lze závazek lze vypovědět, ujednají-li si to strany nebo stanoví-li tak zákon. Podle § 2079 odst. 1 o. z. platí, že kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 6. Soud se nejprve zabýval otázkou své pravomoci k projednání předmětné věci. V daném případě bylo nutné posoudit, zda se jedná o spor vycházející z ustanovení zákona o elektronických komunikacích, neboť žalobkyně je právnickou osobou poskytující služby právě v oboru elektronických komunikací. Smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací uzavřené mezi účastníky sice podléhají zákonné úpravě obsažené v § 63 a násl. zákona o elektronických komunikacích, a tedy přezkumu Českého telekomunikačního úřadu, který na základě § 129 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích rozhoduje spory mezi osobami vykonávajícími komunikační činnost ve smyslu § 7 citovaného zákona na straně jedné, a účastníky, popřípadě uživateli takových služeb na straně druhé, avšak pokud jde o služby elektronických komunikací, k jejichž využívání je oprávněna na základě dříve uzavřené smlouvy a které žalobkyně sama aktivně neposkytuje, ale pouze je žalovanému přenechává k jejich dalšímu využití, nejedná se o poskytování služeb elektronických komunikací ve smyslu shora citovaného zákona, nýbrž o určitý typ tzv. dealerské smlouvy, resp. smlouvy nepojmenované (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2013, sp. zn. 33 Cdo 2213/2013), která podléhá přezkumu v civilním soudnictví. Obdobný závěr je třeba učinit i ohledně podmíněné slevy z kupní ceny koncového zařízení, kdy již s ohledem na samotnou definici„ elektronické komunikace“ není pochyb o tom, že se jedná o věc spadající do pravomoci civilních soudů, neboť jde v podstatě o spor vyplývající z kupní smlouvy. S ohledem na výše uvedené soud proto uzavřel, že má pravomoc ve věci rozhodnout. 7. Účastníci mezi sebou uzavřeli, ve znění příslušných dodatků, tzv. smíšené smlouvy, tj. smlouvy obsahující několik dílčích smluvních typů, kterými byly jak smlouva kupní, tak smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací a služeb souvisejících, včetně již zmiňované„ dealerské smlouvy“ o poskytování služeb třetích stran, tedy smlouvy nepojmenované. Žalobkyni na základě těchto smluv vznikla povinnost poskytovat žalovanému služby elektronické komunikace a další doplňkové služby včetně služeb třetích stran, jakož i předat žalovanému koncová zařízení. Na základě takto uzavřených smluv vznikla žalobkyni povinnost poskytovat žalovanému služby elektronické komunikace a další doplňkové služby, zahrnující rovněž služby třetích stran, a žalovanému naproti tomu vznikla povinnost řádně, včas a za smlouvou stanovených podmínek uhradit žalobkyni sjednanou či v případě služeb třetích stran, těmito třetími stranami stanovenou, cenu. Z citované právní úpravy a skutkových zjištění vyplývá, že žalovaný svoji povinnost uhradit žalobkyni služby třetích stran v souhrnné výši 1 124,68 Kč a termínech splatnosti do 20. 11. 2019, 20. 12. 2019 a 20. 1. 2020, nesplnil. Pro případ porušení předmětných povinností žalovaného byla mezi účastníky sjednána možnost výpovědi shora specifikovaných smluv ze strany žalobkyně a z ní plynoucí možnost aplikace rozvazovací podmínky, jejímž důsledkem byla povinnost žalovaného na základě vyúčtování žalobkyně uhradit kupní cenu koncového zařízení ve výši nezahrnující podmíněnou slevu. V důsledku porušení shora specifikovaných povinností žalovaného uhradit ceny žalobkyní či třetími stranami, poskytnutého plnění řádně a včas byla účastníky uzavřená účastnická smlouva žalobkyní vypovězena a v souladu se smluvním ujednáním účastníků byla aktivována rozvazovací podmínka, na základě které byl žalovaný vyúčtováním žalobkyně vyzván uhradit zbývající část kupní ceny na koncové zařízení ve výši 4 000 Kč s termínem splatnosti do 16. 2. 2020. Jelikož, jak již bylo řečeno, žalovaný svoji povinnost úhrady služeb