23 C 36/2021-27 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení byl dne 8. 10. 2020 žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky 2 863 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených záloh na dodávky elektřiny a s nimi souvisejících služeb a poplatků za upomínky. Svým podáním ze dne 8. 12. 2021 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to co do částky 1 673 Kč, kdy jako zbývající předmět řízení uvedla částku 1 190 Kč skládající se z částky 1 000 Kč jakožto nesplacené zálohy za [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO], se sídlem [adresa], (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) a částky 190 Kč jakožto žalovanou neuhrazeného poplatku za upomínky. 2. Žalobkyně se z důvodu nezvyšování nákladů soudního řízení z nařízeného ústního jednání omluvila. 3. Žalovaná se k návrhu žalobkyně nevyjádřila a k nařízenému ústnímu jednání se bez řádné omluvy nedostavila. 4. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Předchůdkyně žalobkyně smlouvou ze dne 20. 11. 2018 převedla žalobkyni právo požadovat na žalované úhradu projednávané pohledávky. Předchůdkyně žalobkyně se smlouvou ze dne [datum], jejíž součástí byl mimo jiné aktuální obchodní ceník, (dále jen„ ceník“) a Všeobecné obchodní podmínky, (dále jen„ obchodní podmínky“), zavázala poskytovat pro potřeby domácnosti elektřinu a související služby do odběrného místa na adrese [adresa]. Doba trvání smlouvy nebyla sjednána. Úhrada ceny byla sjednána zálohově ve výši 1 000 Kč a formou vyúčtování, a to v termínu vyznačeném na konkrétním vyúčtování, popř. oznámení o výši záloh. Z výzvy před přerušením dodávek [číslo] vyplynulo, že žalovaná za období od 1. 6. 2016 do 30. 6. 2016 neuhradila do 15. 6. 2016 sjednanou cenu dodávané elektřiny a souvisejících služeb ve formě zálohy ve výši 1 000 Kč. Předchůdkyně žalobkyně rovněž prostřednictvím této výzvy vyzvala žalovanou k úhradě souhrnné částky ve výši 285 Kč (v řízení žalobkyní nárokováno pouze 190 Kč) představující poplatky za upomínky zaslané žalované. 5. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 1746 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), podle kterého si strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle § 50 odst. 1, 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, (dále jen„ energetický zákon“), se smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Podle § 1751 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2050 o. z. je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. 6. Vzhledem ke skutečnosti, že v řízení byla prokázána aktivní legitimace žalobkyně, na kterou byla smlouvou o postoupení pohledávek mj. postoupena také pohledávka předchůdkyně žalobkyně vůči žalované, soud na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení žalobě částečně vyhověl. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena nepojmenované smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny. V rámci předmětného závazku vystupovala předchůdkyně žalobkyně jako obchodník s elektřinou a žalovaná jako zákazník. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Uzavřenou smlouvou se předchůdkyně žalobkyně zavázala dodat do sjednaného odběrného místa sdružené služby dodávek elektřiny a žalovaná se zavázala za dodanou elektřinu a s její dodávkou spojené služby řádně a včas platit sjednanou cenu, a to zálohově ve výši 1 000 Kč či formou vyúčtování. Žalovaná však ke dni 15. 6. 2016 zálohu ve výši 1 000 Kč neuhradila. Jelikož žalovaná předchůdkyni žalobkyně ani žalobkyni uvedenou dlužnou částku neuhradila a neučinila tak ani doposud, zavázal ji k tomu soud svým rozhodnutím, a to včetně úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 000 Kč, v souladu s návrhem žalobkyně, od 22. 7. 2016 do zaplacení. 7. Ve vztahu k žalobkyní požadované částce 190 Kč představující poplatky za upomínky, a to včetně příslušných úroků z prodlení soud žalobu zamítl. Paušální poplatky za upomínky odpovídají svojí povahou ujednáním o smluvní pokutě, nicméně z žádných tvrzení žalobkyně nevyplývá zda, v jaké výši a jakou formou si předchůdkyně žalobkyně a žalovaná úhradu těchto poplatků sjednaly, a to ačkoliv je takové ujednání pro případ možnosti přiznání úhrady smluvní pokuty žalobkyni zákonem vyžadováno. 8. Pro úplnost soud dodává, že vzhledem ke skutečnosti, že se jak žalobkyně, tak její zástupce k jednání nedostavili, nebylo možné poskytnout žalobkyni příslušné procesní poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby označila důkazy k prokázání sjednání smluvní pokuty, a to ve formě poplatků za upomínky, se žalovanou. Je třeba zdůraznit, že poučovací povinnost podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. soud plní při jednání (popřípadě při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o. s. ř.). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 21 Cdo 4314/2008). Soudní judikatura v tomto směru vychází z názoru, že jestliže se řádně předvolaný účastník (či jeho právní zástupce) nedostaví k soudu, tak takové chování účastníka řízení (či jeho zástupce) znamená, že tento účastník ochrany svých procesních práv, kterou mu § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. skýtá, nehodlá využít. Proto je na něj třeba nadále pohlížet jako na účastníka řádně poučeného ve smyslu tohoto ustanovení, a to se všemi s tím souvisejícími procesními důsledky (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008). 9. Rozhodnutí o zastavení řízení v části, ve které se žalobkyně domáhala úhrady 1 673 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 863 Kč od 18. 6. 2016 do 21. 7. 2016 a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 673 Kč od 22. 7. 2016 je odůvodněno částečným zpětvzetím žaloby žalobkyní učiněným před zahájení ústního jednání ve věci. Podle ustanovení § 96 odst. 1 o. s. ř. žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle ustanovení § 96 odst. 2 o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení, neboť v řízení převážně úspěšné žalované žádné náklady řízení nevznikly.