23 C 72/2021-24 — Okresní soud v Sokolově

Předmětem řízení bylo zaplacení částky 5 172,35 Kč s příslušenstvím, a to z titulu neuhrazených sdružených služeb dodávky elektřiny a smluvních pokut. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Žalobkyně se smlouvou ze dne [datum], jejíž součástí byl mimo jiné Ceník Produktu (dále jen„ ceník“) a Obchodní podmínky sdružených služeb dodávky elektřiny (dále jen„ obchodní podmínky“), zavázala do 30. 4. 2021 poskytovat žalované pro potřeby domácnosti elektřinu a související služby do odběrného místa na adrese [adresa žalované], a žalovaná se zavázala za odběr dodané elektřiny a souvisejících služeb uhradit v ceníku žalobkyně stanovenou cenu. Úhrada ceny byla sjednána zálohově a formou vyúčtování, a to v termínu vyznačeném na konkrétním vyúčtování popř. plánu záloh. Pro případ, kdyby byla žalovaná v prodlení s hrazením zálohových plateb či plateb za vyúčtování po dobu delší než 10 dní, byla v rámci uzavřené smlouvy sjednána možnost žalobkyně požadovat peněžní sankci ve výši 100 Kč, a to za každý jednotlivý případ takového prodlení. Pro případ, kdyby byla žalovaná v prodlení s platbou podle uzavřené smlouvy opakovaně, byla sjednána možnost žalobkyně přerušit a ukončit poskytování smluveného plnění. Pro tento případ bylo v předmětné smlouvě sjednáno oprávnění žalobkyně účtovat žalované 400 Kč za každý kalendářní měsíc následující po dni přerušení plnění z předmětné smlouvy, a to až do konce původně smluvené doby trvání účastníky uzavřené smlouvy. Žalovaná však v rozporu s plánem záloh dne 15. 2. 2020 a 15. 3. 2020 zálohy na žalobkyní poskytovaná plnění neuhradila. V návaznosti na absenci těchto plateb a po předchozím písemném upozornění žalobkyně ze dne 20. 3. 2020 a 1. 4. 2020 přerušila žalobkyně poskytování elektřiny a souvisejících služeb žalované a současně dopisem ze dne 15. 5. 2020 žalobkyně žalované oznámila, že smluvní vztah mezi účastníky byl ukončen. Prostřednictvím daňového dokladu [číslo] vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě peněžní sankce za přerušení dodávky a nedodržení sjednané doby trvání předmětné smlouvy ve výši 4 400 Kč, a to za období od [datum] do [datum] se lhůtou k úhradě do 11. 5. 2020. Prostřednictvím daňového dokladu [číslo] opravného daňového dokladu [číslo] žalobkyně žalované za období od [datum] do [datum] při celkovém objemu odebrané elektřiny 0,93 MWh vyúčtovala nedoplatek ve výši 572,35 Kč se lhůtou k úhradě do 7. 7. 2020. S ohledem na výše specifikované neuhrazení záloh za měsíc únor a březen roku 2020 ze strany žalované byla obsahem předmětných vyúčtování rovněž sankce ve výši 200 Kč se lhůtou pro zaplacení stanovenou rovněž do 7. 7. 2020. K úhradě všech žalobkyní vyúčtovaných dlužných částek byla žalovaná opětovně vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 17. 7. 2020. I přes tuto skutečnost žalovaná až do dne vyhlášení rozsudku na požadovanou dlužnou částku nic neuhradila. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 1746 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), podle kterého si strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle § 50 odst. 1, 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), se smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Podle § 1751 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 2001 o. z. lze odstoupit od uzavřené smlouvy, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2050 o. z. je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena nepojmenovaná smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny. V rámci předmětného závazku vystupovala žalobkyně jako obchodník s elektřinou a žalovaná jako zákazník. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do [datum]. Uzavřenou smlouvou se žalobkyně zavázala dodat žalované sdružené služby dodávek elektřiny a žalovaná se zavázala za dodanou elektřinu a s její dodávkou spojené služby řádně a včas platit sjednanou cenu. Pro případ porušení povinností vyplývajících z uzavřené smlouvy, mimo jiné rovněž pro případ prodlení s úhradou plateb žalované po dobu delší než 10 dní, byla sjednána smluvní pokuta ve výši 100 Kč, a to za každý jednotlivý případ prodlení. Pro případ opakovaného prodlení s úhradou plateb byla žalobkyně rovněž oprávněna přerušit dodávky energie, od smlouvy odstoupit a za každý kalendářní měsíc po takovémto přerušení dodávky, a to až do okamžiku původně sjednané doby trvání předmětné smlouvy, požadovat smluvní pokutu ve výši 400 Kč. Neuhrazením záloh za měsíc únor a březen roku 2020 však žalovaná svoji povinnost hradit řádně a včas sjednanou cenu opakovaně porušila. Z uvedeného důvodu se žalobkyně rozhodla využít svého práva a služby dodávky elektřiny k 30. 4. 2019 přerušit, od uzavřené smlouvy odstoupit a vyzvat žalovanou k úhradě již poskytnutého plnění a smluvních pokut. Jelikož žalovaná žalobkyní vyúčtovanou částku za již poskytnuté služby dodávky elektřiny ve výši 552,35 Kč se splatností do 7. 7. 2020 neuhradila a neuhradila ani z výše uvedených důvodů žalobkyní požadované smluvní pokuty ve výši 200 Kč se splatností do 7. 7. 2020 a ve výši 4 400 Kč se splatností do 11. 5. 2020 a neučinila tak ani doposud, zavázal ji k tomu soud svým rozhodnutím, a to včetně žalobkyní požadovaného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 775,35 Kč od 8. 7. 2020 do zaplacení. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že soud zcela procesně úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl, a to v celkové výši 1 126 Kč. Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 2 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., (příprava a převzetí a písemné podání soudu týkající se věci samé v podobě žaloby) ve výši 200 Kč za úkon spolu s paušální náhradou nákladů za každý úkon právní služby ve výši 100 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., jež byla žalobkyni přiznána v celkové výši 200 Kč za 2 úkony právní služby, a z náhrady daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % počítané ze základu 600 Kč ve výši 126 Kč.