23 C 76/2021-29 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky ve výši 4 219,23 Kč s příslušenstvím z titulu žalovaným neuhrazených [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), poskytnutých služeb souvisejících se službami elektronických komunikací a nákladů na vymáhání vynaložených žalobkyní. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. 4. Smlouvou ze dne 12. 11. 2020 převedla předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni právo požadovat na žalovaném úhradu projednávaného nároku. Na základě účastnické smlouvy ze dne 8. 1. 2018, [číslo] se předchůdkyně žalobkyně zavázala po dobu 24 měsíců poskytovat žalovanému základní a doplňkové služby elektronických komunikací a související služby a žalovaný se za ně zavázal řádně, a ve lhůtě uvedené ve vyúčtování předchůdkyně žalobkyně, platit sjednanou cenu. Za nedílnou součást předmětné smlouvy byly rovněž označeny Všeobecné podmínky [právnická osoba] [právnická osoba], Obchodní podmínky [anonymizováno] služby [anonymizováno] a Obchodních podmínky Platebních služeb [anonymizováno], (dále jen„ obchodní podmínky“) a Ceník služeb. V rámci předchůdkyní žalobkyně poskytovaných služeb byly i tzv. služby třetích stran, ve smlouvě a obchodních podmínkách konkrétně specifikované jako SMS platby, Audiotex, [anonymizováno] SMS, dárcovské SMS/MMS a [anonymizováno] či hovory na speciálně zpoplatněnou telefonní linku, a to za cenu určenou Ceníkem služeb či samotným poskytovatelem těchto služeb, jejíž výše včetně lhůty k úhradě měla být uvedena ve vyúčtování předchůdkyně žalobkyně. Vyúčtováním [číslo] za období od 13. 1. 2018 do 12. 2. 2018 byl žalovaný, vyjma dalšího, vyzván k úhradě služeb třetích stran ([anonymizováno] SMS) ve výši 2 035 Kč do 27. 2. 2018, dále vyúčtováním [číslo] za období od 13. 2. 2018 do 12. 3. 2018 byl žalovaný vyzván k úhradě služeb třetích stran ([anonymizována dvě slova] SMS, speciálně zpoplatněná telefonní linka) ve výši 1 503,69 Kč do 27. 3. 2018 a vyúčtováním [číslo] za období od 13. 3. 2018 do 12. 4. 2019 byl žalovaný vyzván k úhradě služeb třetích stran ([anonymizována dvě slova] SMS) ve výši 380,54 Kč do 27. 4. 2019. Žalovaný však svoji povinnost hradit řádně a včas předchůdkyni žalobkyně poskytnuté služby třetích stran nesplnil, předchůdkyní žalobkyně vyúčtované částky neuhradil, ani nezpochybnil správnost vyúčtování těchto částek, stejně tak jako nerozporoval skutečnost, že předmětné částky předchůdkyni žalobkyně či žalobkyni dosud nebyly uhrazeny. Žalobkyně na základě jejího ceníku [anonymizována dvě slova] následně vypočítala náklady spojené s mimosoudním vymáháním výše uvedených částek na částku 300 Kč. 5. Po právní stránce soud postupoval podle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, (dále jen „zákon o elektronických komunikacích“), službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. Podle § 548 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), lze vznik, změnu nebo zánik práv vázat na splnění podmínky. Je-li zánik práva nebo povinnosti vázán na nemožnou podmínku, nepřihlíží se k ní. Podmínka je odkládací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky jednání nastanou. Podmínka je rozvazovací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky již nastalé pominou. Podle § 1746 odst. 2 o. z. platí, že strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle § 1751 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlený odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. 6. Soud se nejprve zabýval otázkou své pravomoci k projednání předmětné věci. V daném případě bylo nutné posoudit, zda se jedná o spor vycházející z ustanovení zákona o elektronických komunikacích, neboť předchůdkyně žalobkyně je právnickou osobou poskytující služby právě v oboru elektronických komunikací. Smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací uzavřená mezi žalobcem a předchůdkyní žalobkyně sice podléhá zákonné úpravě obsažené v § 63 a násl. zákona o elektronických komunikacích, a tedy přezkumu Českého telekomunikačního úřadu, který na základě § 129 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích rozhoduje spory mezi osobami vykonávajícími komunikační činnost ve smyslu § 7 citovaného zákona na straně jedné, a účastníky, popřípadě uživateli takových služeb na straně druhé, avšak pokud jde o služby elektronických komunikací, k jejichž využívání je oprávněna na základě dříve uzavřené smlouvy a které předchůdkyně žalobkyně sama aktivně neposkytovala, ale pouze je žalovanému přenechávala k jejich dalšímu využití, nejedná se o poskytování služeb elektronických komunikací ve smyslu shora citovaného zákona, nýbrž o určitý typ tzv. dealerské smlouvy, resp. smlouvy nepojmenované (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2013, sp. zn. 33 Cdo 2213/2013), která podléhá přezkumu v civilním soudnictví. 7. Žalovaný a předchůdkyně žalobkyně mezi sebou uzavřeli tzv. smíšené smlouvy, tj. smlouvy obsahující několik dílčích smluvních typů, kterými byla, mimo jiné, také smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací a služeb souvisejících, včetně již zmiňované„ dealerské smlouvy“ o poskytování služeb třetích stran, tedy smlouva nepojmenovaná. Na základě takto uzavřených smluv vznikla předchůdkyni žalobkyně povinnost poskytovat žalovanému služby elektronické komunikace a další doplňkové služby, zahrnující rovněž služby třetích stran, a žalovanému naproti tomu vznikla povinnost řádně, včas a za smlouvou stanovených podmínek uhradit předchůdkyni žalobkyně sjednanou či v případě služeb třetích stran, těmito třetími stranami stanovenou, cenu. Z citované právní úpravy a skutkových zjištění vyplývá, že žalovaný svoji povinnost uhradit předchůdkyni žalobkyně služby třetích stran v souhrnné výši 3 919,23 Kč a termínech splatnosti do 27. 2. 2019, 27. 3. 2019 a 27. 4. 2019, nesplnil. 8. Vzhledem ke skutečnosti, že v řízení byla prokázána aktivní legitimace žalobkyně, na kterou byla smlouvou o postoupení pohledávek mj. postoupena také projednávaná pohledávka předchůdkyně žalobkyně, soud na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení žalobě ve výše uvedeném rozsahu vyhověl a žalovaného zavázal k úhradě částky 3 919,23 Kč, a to včetně úhrady úroků z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 035 Kč od 28. 2. 2018 do zaplacení, ve výši 8,5 % ročně z částky 1 503,69 Kč od 28. 3. 2018 do zaplacení a ve výši 8,5 % ročně z částky 380,54 Kč od 28. 4. 2018 do zaplacení. 9. Ve vztahu k žalobkyní požadované částce 300 Kč, a to jako náhrady nákladů žalobkyní vynaložených na mimosoudní vymáhání pohledávky v důsledku prodlení žalovaného, soud žalobu zamítl. Podle výše vymezené právní úpravy vzniká odpovědnost za škodu, pokud jsou splněny následující předpoklady: protiprávnost, vznik škody, příčinná souvislos