10 C 189/2022-46 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně v žalobě uvedla, že dne 19. 11. 2021 uzavřela jako postupník smlouvu o postoupení pohledávek se společností [právnická osoba] jako původním věřitelem a postupitelem. Dne 28. 1. 2017 uzavřel původní věřitel se žalovanou za použití prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru. Smlouva byla uzavřena v souladu s VOP zejména s článkem 3. a 3.2. Dle smlouvy byla žalované poskytnuta částka 5 000 Kč, která byla žalované zaslána na její účet dne 28. 1. 2017. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované, žalobkyně identifikovala platbu úvěru uvedením variabilního symbolu [anonymizováno], což je rodné číslo žalované. Žalovaná se zavázala úvěr splatit nejpozději do 28. 4. 2017. Úvěruschopnost žalované byla řádně prošetřena. Žalovaná dlužnou jistinu neuhradila ani po upomínkách. Žalobkyně žádá, aby žalovaná byla uznána povinnou uhradit částku 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 29. 4. 2017 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. O žalobě soud rozhodl podle § 115 a) o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas účastníků je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřili. 4. Žalobkyně předložila listinné důkazy – žalovaným nepodepsanou listinu označenou jako smlouva o úvěru [číslo]. Z listiny vyplývá, že zapůjčitel se zavázal poskytnout úvěr ve výši 5 000 Kč a žalovaná se zavázala peněžní prostředky vrátit do 89 dnů, tj. do 28. 4. 2017. Poplatek za půjčené peníze nebyl sjednán. [právnická osoba] bylo zjištěno, že disponentem osobního účtu č. [bankovní účet] v požadovaném období byla žalovaná a dne 28. 1. 2017 byla na účet připsána částka 5 000 Kč z účtu č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že dne 19. 11. 2021 právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni. V přehledu postoupených pohledávek je pohledávka za žalovanou uvedená pod [číslo] č. smlouvy [číslo]. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 3. 12. 2021 s tím, že pohledávka vznikla z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy [číslo] žalovaná byla vyzvána, aby dlužnou částku uhradila na uvedený bankovní účet, [variabilní symbol]. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 3. 12. 2021 bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána, aby na uvedený bankovní účet žalobkyně pod [variabilní symbol] uhradila dlužnou částku. Z podacího archu bylo zjištěno, že oznámení o postoupení pohledávky a výzva k úhradě byla žalované zaslána 3. 12. 2021. Obsah uvedených listin je v souladu skutkovými tvrzeními žalobkyně obsaženými v žalobě. 5. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce podle § 2991 a § 2993 občanského zákoníku, ze kterého vyplývá, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 6. Na základě zjištěného skutkového stavu a v souladu s právním posouzením soud dospěl k závěru, že žalobkyně pouze obecně uvedla postup při uzavírání smlouvy o úvěru pomocí elektronických prostředků komunikace na dálku vyplývající z bodu 3.1 a 3.2 VOP. Z předložených dokladů však není zřejmé, zda žalovaná způsobem popsaným žalobkyní tak skutečně jednala. Žalobkyně v souladu s ust. § 1724 o.z. proto neprokázala tvrzení o projevu vůle žalované uzavřít s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru uvedeného znění, zejména, že žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky v souladu s ust. § 2395 o.z. Soud se proto nezabýval posouzením úvěruschopnosti žalované a pouze podotýká, že žalobkyně pouze tvrdila, ale neprokázala, že úvěruschopnost žalované byla řádně prošetřena. I když žalobkyně nedoložila uzavření smlouvy o úvěru, prokázala, že její právní předchůdce poukázal na účet žalované částku 5 000 Kč. Žalovaná tuto částku nevrátila, bezdůvodně se tak na úkor právní předchůdkyně žalobkyně obohatila, proto dle § 2993 o.z. musí bezdůvodné obohacení vydat žalobkyni. Žalobkyně doložila svou aktivní legitimací smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 11. 2021. Postoupená pohledávka, která je předmětem žaloby, byla v přehledu postoupených pohledávek identifikovaná jménem, příjmením a rodným listem žalované. Čísla smlouvy [číslo] a variabilního symbolu [číslo] jsou totožná s čísly uvedenými v oznámení o postoupení pohledávky a ve výzvě k úhradě před podáním žaloby. U bezdůvodného obohacení není zákonem stanovená splatnost pohledávek. Den splatnosti pohledávky mezi účastníky nebyl smluven, proto teprve na výzvu k plnění se dluh stal splatným. Dne 3. 12. 2021 žalobkyně odeslala žalované výzvu ke splnění dlužné částky. Výzva byla žalované doručena dle § 573 dne 8. 12. 2021. Ve stanovené lhůtě 3 dnů od doručení výzvy žalovaná neplnila, od 13. 12. 2021 je v prodlení (§1958/2 o.z.) s plněním peněžitého dluhu. Žalovaná je proto povinna vedle jistiny zaplatit úrok z prodlení dle § 1970 o.z., jehož výše je v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to vše do 3 dnů dle § 160/1 o.s.ř. 7. Výrokem I. byla žalovaná uznána povinnou zaplatit 5 000 Kč s příslušenstvím vztahujícímu se k bezdůvodnému obohacení. Výrokem II. soud žalobu v části zákonného úroku z prodlení za období od 29. 4. 2017 do 12. 12. 2021 zamítl jako neoprávněný, neboť v uvedeném období žalovaný neměl povinnost hradit žalobkyni pohledávku. 8. Výrok o nákladech řízení je v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., ze kterého vyplývá, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Odměna za jeden úkon právní služby je v daném případě ve výši 200 Kč dle § 14 b) odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění. Zástupce žalobkyně vykonal v řízení před soudem prvního stupně 3 úkony právní služby, přísluší mu 3 x 200 Kč a 3 x 100 Kč za tři režijní paušály v souladu s ust. § 14 b) odst. 5 a) téže vyhlášky, dále 21 % DPH, když zástupce žalobkyně je plátcem DPH, a to ve výši 189 Kč a soudní poplatek 400 Kč. Žalobkyni tak byly přiznány náklady řízení ve výši 1 489 Kč. Tuto částku je žalovaná povinna uhradit do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.