11 C 328/2022-23 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně uvedla v žalobě, že mezi její právní předchůdkyní, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo]. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 4 000 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč. Při uzavření Smlouvy si žalovaný ve Smlouvě dále zvolil doplňkovou službu asistenční služby, za níž se zavázal zaplatit poplatek ve výši 540 Kč. Úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškeré poplatky žalobkyně souhrnně nazývá také jen jako„ úhrady za služby“. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 609 Kč počínaje 11. 2. 2019, přičemž poslední splátka byla stanovena na 30. 3. 2020. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Již ze smluvních ujednání bylo žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 30. 3. 2020. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaný byl v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdkyně žalobkyně mohla od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky měla právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného ke dni 30. 3. 2020 řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 17 206,82 Kč ode dne 31. 3. 2020 až do zaplacení dále úrokem ve výši 25,14 % ročně sjednaným v čl. 1 Smlouvy (resp. na základě rozhodnutí žalobkyně úrokem v nižší sazbě, než byla mezi smluvními stranami sjednána). Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem z téhož dne. Z této skutečnosti dovozuje žalobkyně svou aktivní legitimaci. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení uhradil pouze částku 14 085 Kč, z toho: - na jistinu 2 793,18 Kč, - na úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy 4 000 Kč, - na poplatek za administrativní činnost 4 000 Kč, - na poplatek za hotovostní inkaso splátek 3 083,67 Kč a - na poplatek za asistenční služby 208,15 Kč Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne 27. 4. 2021. Ke dni postoupení [datum] činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 26 955 Kč, skládající se z: - dlužné jistiny ve výši 17 206,82 Kč, - dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 0,00 Kč, - dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 0,00 Kč, - dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 916,33 Kč a - dlužného poplatku za asistenční služby ve výši 331,85 Kč. Příslušenství pohledávky pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 26 955 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobkyně vůči žalovanému neuplatňuje. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku uhrazeno nic. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení: - celkové dlužné částky ve výši 22 455 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 17 206,82 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 5 248,18 Kč, - kapitalizovaných úroků ve výši 7 786,43 Kč, - kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 3 097,23 Kč, - úroků ve výši 25,14 % ročně z dlužné jistiny ve výši 17 206,82 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a - úroků z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z dlužné jistiny ve výši 17 206,82 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 7 786,43 Kč žalobkyně uvádí, že se jedná o úrok ve výši 25,14 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 17 206,82 Kč od 31. 3. 2020 do data postoupení [datum]. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 3 097,23 Kč žalobkyně uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 10% ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 17 206,82 Kč od 31. 3. 2020 do data postoupení [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a obě strany sporu projevily souhlas s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (§ 115a o. s. ř.). Žalobkyně do spisu založila Smlouvu o spotřebitelském úvěru, Kartu zákazníka, Smlouvu o postoupení pohledávek, Přílohu č. 1 Smlouvy o postoupení pohledávek – strana č. 15 ze Seznamu postoupených pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávky vč. dokladu o odeslání, tedy listiny, z nichž vychází skutkové tvrzení. 3. Z uzavřené smlouvy vyplývá, že právní předchůdkyně žalovanému poskytla 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit v 60 splátkách 36 540 Kč. Soud se musel nejprve zabývat posouzením platnosti takto uzavřené smlouvy, zda v projednávané věci došlo k řádnému a platnému uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu § 2 395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Dospěl k závěru, že smlouva ze dne [datum] je absolutně neplatná pro její zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 o. z. a § 588 o. z., který spočívá v nepřiměřené výši sjednaného souhrnného poplatku za poskytnutí úvěru. Uvedený souhrnný poplatek podle názoru soudu tvoří součet sjednaného kapitalizovaného úroku, poplatku za administrativní činnost, poplatku za hotovostní inkaso splátek a poplatku za doplňkovou službu a jako celek byl příjmem předchůdkyně žalobkyně za poskytnutí finančních prostředků žalovanému a jedná se tedy fakticky v souhrnu o smluvní úrok (cenu peněz). Souhrnný poplatek ve výši 16 540 Kč v projednávané věci činí 82,7 % z poskytnuté jistiny ve výši 20 000 Kč při splatnosti 60 týdnů, tj. při splatnosti jeden rok činí 71,67 % z poskytnuté jistiny. Hranicí mravnosti úroku je pak dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu trojnásobek obvyklé roční úrokové míry poskytované bankami v době sjednání úvěru (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 a další). V době uzavření smlouvy se obvyklá úroková míra pohybovala kolem 9 % ročně. Soud konstatuje, že poctivý a dobrověrný podnikatel nemohl v roce 2019 poskytnout plnění, jehož cena převyšuje jeho polovinu. Ujednání o úrocích představuje neoddělitelnou část smlouvy. Nelze pochybovat, že by předchůdkyně žalobkyně, podnikající na trhu spotřebitelských úvěrů, bez takového ujednání žádné peníze žalovanému neposkytla. Toto ujednání nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, což plyne i z její povahy smlouvy adhezního typu. Z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy jako celku představovalo plnění žalovanému plnění z neplatného právního jednání, kterým se žalovaný bezdůvodně obohatil. 4. Poskytnutí peněžních prostředků žalovanému je tedy třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.:„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle § 2991 odst. 1 o. z.:„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalovanému v hotovosti částku 20 000 Kč a že jí žalovaný vrátil 14 085 Kč. Na úkor postupitelky se bezdůvodně obohatil o částku 5 915 Kč. V této části zažalovaného nároku soud žalobě vyhověl. Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení, je potřeba vyjít z § 1958 odst. 1 o. z. Předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění ve lhůtě 10 dnů prokazatelně v rámci Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3. 2. 2022, které bylo odesláno 4. 2. 2022. Následujícího dne je možné za běžného chodu věcí předpokládat, že se žalovanému tato písemnost dostala do dispozice. Od 8. 2. 2022 tak byl povinen plnit a ode dne 18. 2. 2022 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z., dle něhož: Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit p