20 C 7/2022-17 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že:„ Žalovaná strana coby úvěrovaný uzavřel dne [datum] s původním věřitelem, tj. společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [obec] (dále jen "původní věřitel"), Smlouvu o úvěru č. [anonymizováno] [rok] (dále jen "smlouva") dle zákona o spotřebitelském úvěru a dle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku. Následně nabyla pohledávku společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ postupitel“), a to na základě smlouvy o prodeji části závodu ze dne [datum] uzavřené s původním věřitelem. Žalobce coby postupník uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba] [IČO], sídlem [adresa], coby postupitelem smlouvu o postoupení pohledávky, o čemž byla žalovaná strana vyrozuměna oznámením o postoupení. Podle smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout žalované straně bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr sjednaný na dobu určitou, a to ve výši 20 000,00 Kč s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou a žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli poskytnutý úvěr zpět spolu s příslušenstvím, a to ve 13 splátkách, kdy první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy, přičemž poslední splátka byla splatná ke dni 01.11.2018. Původní věřitel svůj shora uvedený závazek splnil a sjednaný úvěr úvěrovanému poskytl dne [datum], což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Žalovaná strana na svůj závazek nesplnila na dlužnou pohledávku ničeho. Touto žalobou se žalobce po žalované straně domáhá úhrady jistiny dlužné částky 20 000,00 Kč se zákonným úrokem z prodlení ročně z dlužné jistiny od data splatnosti tj. od 02.11.2018 do zaplacení a dále se smluvním úrokem z jistiny dlužné částky v sazbě ve výši 25,85 % p.a. od 02.10.2017 do zaplacení. Nárok žalobce na smluvní úrok vyplývá z článku II. odst. 1 smlouvy o úvěru. Ostatní příslušenství dluhu žalobce po žalované straně nepožaduje, když se domáhá úhrady pouze jistiny dlužné částky, zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny a smluvního úroku z dlužné jistiny, jak shora v tomto článku uvedeno. Před poskytnutím úvěru původní věřitel řádně posoudil úvěruschopnost žalované strany, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací vyžádaných a získaných od žalované strany. Z uvedených informací původní věřitel zjistil, že výše měsíčního čistého příjmu žalované strany, při zohlednění životního minima žalované strany (a s ní společně posuzovaných osob) a jejích měsíčních závazků, dostačovala pro splacení úvěru v souladu se smlouvou. Původní věřitel také prověřil žalovanou stranu lustrací ve svém interním systému, v insolvenčním rejstříku, živnostenském rejstříku a v centrální evidenci exekucí. Na základě uvedených postupů dospěl původní věřitel k závěru, že nemá důvodné pochybnosti o schopnosti žalované strany úvěr splácet.“. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a soud tak důvodnost žaloby posuzoval pouze dle důkazů předložených žalobkyní. 3. Ke stavu věci soud zjistil, že žalovaný v dokumentu označeném jako Smlouva o úvěru č. [anonymizováno] [rok] svým podpisem dne [datum] potvrdil, že mu společnost [právnická osoba] poskytla v hotovosti od obchodního zástupce této společnosti prostředky ve výši 20 000 Kč. K této smlouvě týž den přistoupila uvedená společnost prostřednictvím svého zástupce. Ve smlouvě se žalovaný zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s částkou 14 6000 Kč označenou ve smlouvě jako celkové náklady spotřebitelského úvěru. Hotovostní režim splácení poskytnutých peněžních prostředků byl ve smlouvě sjednán tak, že se žalovaný zavázal celkovou částku 34 600 Kč uhradit ve 13 měsíčních splátkách po 2 600 Kč splatných 1. den v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byla smlouva uzavřena. Tzv. RPSN dle smlouvy činí 189,38 % a zápůjční úroková sazba 25,85 % ročně. Soud dále zjistil, že žalovaný podepsal dne [datum] listinu označenou jako předpis splátek pro smlouvu č. [anonymizováno] [rok] obsahující mj. pořadí splátek od prvé splátky do třinácté splátky se stanoveným datem splatnosti a s uvedením toho, na co je každá splátka započítána. První až pátá splátka tak byla určena vždy v rozsahu 1 056 Kč na úrok, v rozsahu 828 Kč na poplatek za správu úvěru, v rozsahu 716 Kč na poplatek za hotovostní výběr splátek a v rozsahu 0 Kč na jistinu; šestá splátka byla určena v rozsahu 320 Kč na úrok, v rozsahu 260 Kč na poplatek za správu úvěru, v rozsahu 220 Kč na poplatek za hotovostní výběr splátek a v rozsahu 1 800 Kč na jistinu a třináctá splátka v celém jejím rozsahu připadla na jistinu. Soud dále zjistil, že se žalobkyně prostřednictvím svého zástupce na žalovaného obrátila s předžalobní upomínkou – výzvou k úhradě, a to dopisem ze dne 26.2.2020, v němž poukázala na uzavření shora uvedené smlouvy a dále na to, že na závazek vyplývající z této smlouvy nebylo hrazeno řádně a včas a žalobkyně požádala o vyrovnání dluhu, který vyčíslila na 44 834,57 Kč Kč spolu s náklady za zastoupení advokátem ve výši 11 616 Kč. Výzva byla téhož dne podána k poštovní přepravě, jak vyplývá z příslušného podacího lístku. Soud dále zjistil, že byla uzavřena smlouva, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávky vyplývající z označené smlouvy o úvěru, a to Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] obsahující seznam postupovaných pohledávek. Dála byla uzavřena Smlouva o prodeji části závodu ze dne [datum] obsahující seznam převáděných pohledávek. Smlouva uzavřená mezi žalovanou a společnost [právnická osoba] byla na základě Smlouvy o prodeji části závodu ze dne [datum] převedena na obchodní společnost [právnická osoba], [právnická osoba] poté postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 4. Po zhodnocení uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že uzavřením shora označené smlouvy ze dne [datum], [číslo] vznikl mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným závazek v podobě smlouvy o úvěru podle ust. § 2395 obč. zák., dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Soud však uvedené právní jednání, tj. uzavřenou smlouvu, posoudil jako z části neplatnou. Soud při respektování výkladového pravidla dle ustanovení § 574 obč. zák. dle kterého, na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné dospěl k závěru, že smlouva je neplatná v té části, dle které měl žalovaný poskytnout plnění nad rámec sjednaných úroků, tj. plnění označené jako Poplatek za uzavření smlouvy ve výši 800 Kč, poplatek za správu úvěru ve výši 4 400 Kč a poplatek za hotovostní výběr splátek ve výši 3 800 Kč Poslední zmíněná ujednání byly totiž nedílnou součástí formulářové smlouvy, kterou právní předchůdkyně žalobkyně předložila jako nabídku úvěrové smlouvy žalovanému bez zjevné možnosti vyjednávání o jejím obsahu, a toto právní jednání nemohlo vyvolat zamýšlený právní následek, a to vznik smlouvy, resp. její části, neboť se podle ustanovení § 580 obč. zák. příčí dobrým mravům, a je tak neplatná, a k této neplatnosti soud dle ustanovení § 588 obč. zák. musí přihlédnout i bez návrhu. Soud zároveň dospěl k závěru, že neplatnost se týkala takové části právního jednání, tj. smlouvy, kterou lze od jejího ostatního obsahu oddělit, a podle ustanovení § 576 obč. zák. je tak neplatná jen tato část, neboť bylo možno předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Soud totiž nemá pochybnosti s ohledem na absenci jakéhokoliv vyjádření žalovaného, že by uvedenou smlouvu o úvěru uzavřel, tj. že by požádal o poskytnutí úvěrových prostředků ve výši 20 000 Kč za smluvený úrok 25,85 % ročně, který by při smluvené splatnosti po dobu třinácti měsíců shora uvedenými splátkami představoval částku 5 600 Kč. Jak již soud uvedl, uvedený rozpor s dobrými mravy soud v případě vymezené části smlouvy shledává v části ujednání týkající se plnění nad rámec poskytnutých peněžních prostředků a smluveného úroku. Soud totiž ujednání o zmíněných úplatách nad rámec smluvených úroků považuje za ustanovení smlouvy, které obchází standardní a spravedlivé ujednání o ceně poskytnutých peněžních prostředků, za které je všeobecně považován zmíněný úrok. Pokud bylo v dané smlouvě ujednání o úroku doplněno o zmíněné úplaty představující částku 9 000 Kč a z žalobních tvrzení a z žalobkyní předložených důkazů není zjevné, že se skutečně jednalo o úplatu za skutečně poskytnuté služby, považuje soud tyto úplaty za nepřiměřené a způsobující zmíněný rozpor s dobrými mravy. S ohledem na absenci zmíněných skutkových tvrzení týkající se poskytnutí vymezených služeb, by soud veškerá plnění nad rámec poskytnutých peněžních prostředků, které by měl žalovaný úvěrujícímu vrátit, považoval za úplatu za poskytnuté peněžní prostředky, která by s ohledem na její nepřiměřenost způsobila rozpor s dobr