22 C 89/2022-40 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 13 538,94 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že pohledávku za žalovaným nabyla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 8. 12. 2021 mezi společností [právnická osoba], [IČO], jako původním věřitelem a postupitelem a žalobkyní, jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel se dne [datum] se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč. Následně dne 26. 10. 2020 uzavřel žalovaný se spolčeností [anonymizováno] dodatek ke Smlouvě, na základě kterého byl žalovanému poskytnut dodatečný úvěr ve výši 6 000 Kč. K uzavření Smlouvy došlo elektronicky prostředky komunikace na dálku, vůli uzavřít Smlouvu projevil žalovaný verifikační platbou. Následnými dodatky ke Smlouvě ze dne 20. 11. 2020, 30. 12. 2020, 10. 2. 2021, 10. 3. 2021, 9. 4. 2021, 20. 5. 2021 a 19. 7. 2021 již nebyla navyšována jistina úvěru, ale pouze postupně prodlužována splatnost samotného závazku až na datum 18. 8. 2021. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného, ze kterého byla předtím poukázána verifikační platba, a to dne [datum] částka 10 000 Kč a dne [datum] částka 6 000 Kč. Žalovaný na svůj dluh uhradil částku 8 008 Kč, a to dne 21. 5. 2021 částku 6 008 Kč a dne 12. 10. 2021 částku 2 000 Kč, z toho částka 4 448 Kč byla alokována na jistinu a částka 3 560 Kč na úrok. Ve Smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z dlužné částky, poplatky za odeslání upomínek a účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání dlužné pohledávky, veškeré tyto nároky žalobkyně požaduje, a to: dlužnou jistinu úvěru ve výši 11 552 Kč, paušální náhradu nákladů na upomínání ve výši 150 Kč, smluvní pokutu ve výši 1 986,94 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč. Žalobkyně dále požaduje úrok z prodlení v kapitalizované podobě v částce 462,71 Kč, a to za období od 19. 8. 2021 do 7. 2. 2022 z dlužné jistiny úvěru, dále úrok z prodlení z dlužné jistiny úvěru (tj. 11 552 Kč) za období od 9. 2. 2022 do zaplacení. Předžalobní upomínku odeslala žalobkyně žalovanému dne 2. 6. 2022. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům. Žalobkyně předložila listinu nazvanou Smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum], Smlouva obsahuje jméno a příjmení žalovaného včetně jeho rodného čísla a adresy, dále telefonní číslo a emailovou adresu. Smlouva je dle úvodních ustanovení uzavřena v souladu s ustanovením § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Na základě Smlouvy měl být žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč se splatností do 30 dnů, sjednaná roční úroková sazba činí 279,83 % a výše RPSN (roční procentní sazba nákladů) činí 1 141,2 %. Ze Smlouvy je možné prodlužovat dobu splatnosti úvěru vždy o 30 dnů. Dne [datum] byl ke Smlouvě sjednán dodatek, kterým byla navýšena jistina úvěru na částku 16 000 Kč, takto navýšený úvěr měl být splacen nejpozději dne 20. 11. 2020, sjednaná roční úroková sazba činí 270,71 % a výše RPSN činí 1253,5 %. Částka 16 000 Kč byla žalovanému vyplacena bezhotovostním převodem na jeho bankovní účet č. [bankovní účet] dne [datum] a [datum] – viz doklad o verifikační platbě ve výši 0,1 Kč dne 3. 7. 2020 z účtu žalovaného na účet předchůdkyně žalobkyně, doklad o bezhotovostním převodu částky 10 000 Kč z účtu předchůdkyně žalobkyně na účet žalovaného dne [datum] a doklad o bezhotovostním převodu částky 6 000 Kč z účtu předchůdkyně žalobkyně na účet žalovaného dne [datum]. Z Všeobecných smluvních podmínek lze dovodit způsob poskytnutí úvěru popsaný žalobkyní v žalobě. Dodatkem ze dne 20. 11. 2020 byla splatnost úvěru (v aktuální výši dlužné jistiny 16 000 Kč) prodloužena na 60 dnů do 20. 12. 2020. Dodatkem ze dne 30. 12. 2020 byla splatnost úvěru (v aktuální výši dlužné jistiny 16 000 Kč) prodloužena na 100 dnů do 29. 1. 2021. Dodatkem ze dne 10. 2. 2021 byla splatnost úvěru (v aktuální výši dlužné jistiny 16 000 Kč) prodloužena na 142 dnů do 12. 3. 2021. Dodatkem ze dne 10. 3. 2021 byla splatnost úvěru (v aktuální výši dlužné jistiny 16 000 Kč) prodloužena na 172 dnů do 11. 4. 2021. Dodatkem ze dne 9. 4. 2021 byla splatnost úvěru (v aktuální výši dlužné jistiny 16 000 Kč) prodloužena na 202 dnů do 11. 5. 2021. Dodatkem ze dne 20. 5. 2021 byla splatnost úvěru (v aktuální výši dlužné jistiny 16 000 Kč) prodloužena na 241 dnů do 19. 6. 2021. Dodatkem ze dne 19. 7. 2021 byla splatnost úvěru (v aktuální výši dlužné jistiny 13 552 Kč) prodloužena na 301 dnů do 18. 8. 2021. Pohledávka za žalovaným byla z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021. Postoupení pohledávek bylo žalovanému prokazatelně oznámeno postupitelem i postupníkem oznámením ze dne 11. 2. 2022, které bylo žalovanému odesláno dne 14. 2. 2022. Žalobkyně dále předložila výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, a to obyčejný dopis ze dne 18. 3. 2022 a cestu pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka. Předžalobní výzva ze dne 2. 6. 2022 byla žalovanému zaslána prokazatelně 6. 6. 2022. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaný na svůj dluh neuhradil s výjimkou plateb její právní předchůdkyni před podáním žaloby ničeho. 4. Soud dospěl k následujícím právním závěrům za použití těchto právních předpisů: 5. Podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, dále jen„ o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 7. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 8. Podle § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 96/2022 Sb., účinného od 7. 5. 2022, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru … posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 201/2018 ze dne 20. 3. 2019:„ Za situace, kdy poskytovatel úvěru uzavře se spotřebitelem smlouvu a úvěr poskytne bez toho, že řádně splní svou zákonnou povinnost prověřit s odbornou péčí spotřebitelovu schopnost úvěr splatit, je i za úpravy § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. ve znění účinném do 24. 2. 2013 namístě závěr, že jde o smlouvu, která svým účelem odporuje zákonu; taková smlouva je od počátku absolutně neplatná (§ 39 obč. zák.). Jiný závěr by poskytovatele úvěru ve vztahu k dlužníkům – spotřebitelům - neopodstatněně zvýhodňoval jen proto, že úvěrovou smlouvu uzavřeli v jiném časovém období..“ 10. Podle ustanovení § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 11. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Mezi žalobkyní a žalovaným byla Smlouvou včetně dodatku uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 o. z., na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr v konečné částce 16 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit jistinu úvěru včetně příslušenství ve lhůtě stanovené Smlouvou, resp. jejích dodatků. Žalovaný před podáním žaloby uhradil celkem částku 8 008 Kč. Žalobkyně má právo na vrácení pouze dosud neuhrazené jistiny poskytnutého úvěru v částce 7 992 Kč, Smlouvu považuje soud za neplatnou z níže popsaných důvodů. 13. Žalo