23 C 190/2022-22 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky 2 875 Kč s příslušenstvím představující žalovaným dosud nevrácené peněžní prostředky ve výši 2 500 Kč poskytnuté mu dne 27. 4. 2021 společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [ulice a číslo], [PSČ] [obec], (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), na základě předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřené smlouvy, jakož i žalovaným neuhrazený zákonný úrok z prodlení, úrok ve výši 150 Kč, smluvní pokuta ve výši 375 Kč a poplatek na upomínání ve výši 328 Kč. 2. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. 3. Předchůdkyně žalobkyně, která ke dni 27. 4. 2021 disponovala oprávněním k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka a žalovaný se dne 27. 4. 2021 dohodli, že předchůdkyně žalobkyně poskytne žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 2 500 Kč a že žalovaný žalobkyni tyto peněžní prostředky do 27. 5. 2021 vrátí. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaný se rovněž dohodli, že je žalovaný oprávněn okamžik vrácení dočasně poskytnutých peněžních prostředků prodloužit až o 11 měsíců, kdy byla v závislosti na případně prodlouženém okamžiku vrácení těchto prostředků, dohodnuta povinnost žalovaného uhradit předchůdkyni žalobkyně smluvený poplatek. Rovněž pro případ, že by předchůdkyni žalobkyně nebyly dočasně poskytnuté peněžní prostředky do 27. 5. 2021 žalovaným vráceny, bylo předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dohodnuto oprávnění předchůdkyně žalobkyně požadovat po žalovaném úhradu peněžní sankce ve výši 0,1 % denně z dočasně poskytnutých a nevrácených peněžních prostředků. Rovněž bylo dohodnuto oprávnění předchůdkyně žalobkyně požadovat po žalovaném úhradu paušálních poplatků spojených s upomínáním žalovaného. Předchůdkyně žalobkyně dne 27. 4. 2021 žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 2 500 Kč předala a žalovaný tyto peněžní prostředky převzal. Předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně se ke dni 5. 11. 2021 dohodly na převedení práva domáhat se úhrady žalobou nárokované částky z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, přičemž předchůdkyně žalobkyně tuto skutečnost oznámila žalovanému. Žalovanému byla žalobkyní dne 18. 3. 2022 prostřednictvím poštovní přepravy odeslána písemná výzva k úhradě žalobou nárokované částky. 4. Z tvrzení žalobkyně ani z jí předložených důkazů však soud nezjistil, že by předchůdkyně žalobkyně před uzavřením shora popsané dohody či poskytnutím peněžních prostředků žalovanému, resp. před tím, než byl žalovaným prodloužen okamžik, ke kterému byl žalovaný povinen předchůdkyní žalobkyně jí poskytnuté peněžní prostředky včetně sjednaného poplatku vrátit, přezkoumala schopnost žalovaného tyto poskytnuté peněžní prostředky včetně dalších sjednaných poplatků v žalovaným zvoleném termínu uhradit. 5. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 6. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 7. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 8. Podle § 573 o. z. platí, že se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. 9. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 10. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 11. Podle § 1970 o. z., ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů 12. Podle § 2390 o. z., platí, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 14. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru,“), ve znění účinném do 23. 4. 2020, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru), je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 16. Podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, platí, že nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr na základě oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka. 17. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 18. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 19. Soudní dvůr EU v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 OPR-FINANCE s. r. o., proti GK v odpovědi na předběžné otázky, které položil Okresní soud v Ostravě, potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. Zjistí-li porušení, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího. Obecné soudy jsou tak povinny zkoumat z úřední povinnosti, zda došlo k porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti poskytovatelem úvěru, a to i ve vztahu k § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 3. 11. 2020, sp. zn. IV. ÚS 702/20). 20. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z., která byla zároveň smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, kde předchůdkyně žalobkyně vystupovala v postavení poskytovatele úvěru (§ 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru) a žalovaný jako spotřebitel (§ 419 o. z.). 21. V řízení však nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by předchůdkyně žalobkyně vzdor své zákonné povinnosti podle § 79 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) a § 120 odst. 1 o. s. ř. před uzavřením předmětné smlouvy, resp. před její změnou, jakýkoliv způsobem zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to ačkoliv k tomu byla v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinna. 22. Soud dále připomíná, že následkem nesplnění povinnosti tvrzení a důkazní je zásadně stav absence těchto nezbytných skutkových tvrzení a objektivní nejistoty o jejich existenci, přičemž žalobkyni nebylo možno poučit ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., neboť se k jednání soudu, k němuž byla řádně a včas předvolána, nedostavila. 23. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti tak soud nemohl učinit závěr o splnění povinnosti žalobkyně řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, a proto považoval předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřenou smlouvu o zápůjčce, resp. spotřebitelském úvěru, za absolutně neplatnou (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, § 580 o. z. a § 588 o. z.). 24. V souladu s tímto závěrem sou