23 C 297/2022-21 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobou doručenou soudu dne 20. 5. 2022 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 12 877,57 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění tohoto svého nároku žalobkyně uvedla, že dne 22. 8. 2018 uzavřela žalovaná s předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), smlouvu o úvěru [číslo]. Předchůdkyně žalobkyně se předmětnou smlouvou zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 12 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky předchůdkyni žalobkyně do 22. 10. 2019 vrátit, jakož i žalobkyni uhradit příslušenství úvěru ve výši 10 302 Kč, to vše po 1 593 Kč měsíčně. Žalovaná však předchůdkyni žalobkyně zaplatila pouze částku v souhrnné výši 8 100,01 Kč, čímž jí vznikla povinnost, vyjma úhrady dosud nevrácených peněžních prostředků a souvisejícího příslušenství, uhradit předchůdkyni žalobkyně rovněž smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení, jakož i povinnost k úhradě nákladů spojených s upomínáním žalované. Úvěruschopnost žalované byla posouzena na základě žalovanou poskytnutých a předchůdkyní žalobkyně ověřených údajů, které byly zaznamenány v listině označené jako„ Žádost o úvěr“. Předmětná pohledávka za žalovanou byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021 převedena z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitelky byla žalované oznámena přípisem ze dne 11. 1. 2022. 2. Žalovaná se v předmětném řízení nevyjádřila. 3. Soud věc projednal a z provedených důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu. 4. Z výpisu z obchodního rejstříku pro předchůdkyni žalobkyně a ze seznamu nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru vedeného Českou národní bankou ke dni 22. 8. 2018 (dostupného na https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB33.SUBJECTS_COUNTS_DETAIL?p_lang=cz&p 22.8.2018) soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně je akciovou společností, která ke dni 22. 8. 2018 disponovala oprávněním k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka. 5. Z listiny označené jako„ Smlouva o úvěru [číslo]“ ze dne 22. 8. 2018 a listiny označené jako„ Formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru“, soud zjistil, že se předchůdkyně žalobkyně a žalovaná dohodly, že předchůdkyně žalobkyně dočasně poskytne žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, které žalovaná předchůdkyni žalobkyně do 22. 10. 2019 vrátí a navíc žalobkyni uhradí částku v souhrnné výši 10 302 Kč. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaná se rovněž dohodly, že pro případ, že by předchůdkyni žalobkyně nebyly dočasně poskytnuté peněžní prostředky do 22. 10. 2019 žalovanou vráceny, jakož i uhrazena další výše specifikovaná sjednaná částka, bylo předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dohodnuto oprávnění předchůdkyně žalobkyně požadovat po žalované úhradu peněžní sankce ve výši 0,1 % denně z dočasně poskytnutých a nevrácených peněžních prostředků a neuhrazeného příslušenství. Rovněž bylo dohodnuto oprávnění předchůdkyně žalobkyně požadovat po žalované úhradu paušálních poplatků spojených s upomínáním žalované. Předchůdkyně žalobkyně žalované dne 12 000 Kč tyto peněžní prostředky v hotovosti poskytla. 6. Z listiny označené jako„ Žádost u úvěr“ soud zjistil, že žalovaná v souvislosti s žádostí o dočasné poskytnutí finančních prostředků ve výši 12 000 Kč za podmínek uvedených v bodě 5. tohoto rozsudku dne 22. 8. 2018 uvedla, že je zaměstnaná, výše jejích příjmů ze zaměstnání dosahuje částky 14 690 Kč měsíčně, její náklady na bydlení představují částku 1 000 Kč měsíčně a za dopravu, jídlo a ostatní náklady žalovaná uhradí částku 4 000 Kč měsíčně. 7. Z listiny označené jako„ Smlouva o postoupení pohledávek“ včetně její přílohy, z listiny označené jako„ Dohoda o úplatě za postoupení pohledávek“, z listiny označené jako„ Potvrzení o provedení transakce“ a z listiny označené jako„ Oznámení o postoupení pohledávky“ včetně listiny označené jako„ Podací arch“ soud zjistil, že se předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně ke dni 21. 12. 2021 dohodly na převedení práva domáhat se úhrady projednávaného nároku z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Písemné oznámení o této skutečnosti bylo předchůdkyní žalobkyně odesláno žalované prostřednictvím poštovní přepravy dne 12. 1. 2022, a to spolu s výzvou k úhradě žalobou nárokované částky do 10 dní od obdržení předmětné písemnosti. 8. Z listiny označené jako„ Výzva před podáním žaloby“ ze dne 2. 5. 2022 a podacího archu ze dne 4. 5. 2022 soud zjistil, že žalované byla žalobkyní dne 4. 5. 2022 odeslána výzva k úhradě žalobou nárokované částky. 9. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádné zjištění, které by mělo vliv na posuzovanou věc. 10. Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na souhrn skutkových zjištění, neboť ta jsou ve vzájemném souladu. 11. Z tvrzení žalobkyně ani z jí předložených důkazů však soud nezjistil, že by předchůdkyně žalobkyně před uzavřením shora popsané dohody či poskytnutím peněžních prostředků žalované jakýmkoliv způsobem zkoumala schopnost žalované tyto jí poskytnuté peněžní prostředky včetně úhrady další sjednané částky ve smluveném termínu vrátit a uhradit. 12. Podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 13. Podle § 570 odst. 1 o. z. platí, že právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo. 14. Podle § 573 o. z. platí, že se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. 15. Podle § 580 odst. 1 o. z., platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 16. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 17. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 18. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 19. Podle § 1970 o. z., ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 20. Podle § 2390 o. z., platí, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 21. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 22. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 23. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 3. 1. 2019, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 24. Podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, platí, že nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr na základě oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka. 25. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výda